Réžia:
Robert AltmanKamera:
Charles Rosher Jr.Hrajú:
Carol Burnett, Desi Arnaz Jr., Mia Farrow, Geraldine Chaplin, Nina van Pallandt, Howard Duff, Dina Merrill, Paul Dooley, Peggy Ann Garner (viac)Obsahy(1)
Svatba jako rituál a hlavní "postava" filmu. Děj filmu rámuje úvodní ceremoniál a smrt paní domu a končí náhodnou smrtí při autonehodě dvou epizodních postav. Jinak se ve filmu "nic" neděje. Jen se v něm setkávají svatebčané a v celém tom hemžení se odehrávají různé mikropříběhy, aniž by se však nějaké draly do popředí. V podstatě jde o mozaiku mnoha osob na jednom uzavřeném prostoru v jeden konkrétní čas. (kobejn)
(viac)Videá (2)
Recenzie (25)
Družba obšťastnil družičku. Švagriná sa spila na mol. Svedkovia kamsi zmizli. Starejší chaoticky organizoval. Jesť bolo čo. Aj piť. Tancovali ani z divých vajec. "Ty a počul si?: "Nevesta je vraj tehotná s bratom ženícha!". Takéto a podobné výroky je možné počuť o mnohých svadbách, vo veľa prípadoch sa tieto rodinné veľkostretnutia menia na hádky brutálnych rozmerov, zväčša motivované bitvami o majetok. Prípadne nastupuje aj okázalé, slávnostné ignorovanie niektorých hostí, čiernych ovcí rodiny a podobne. Režisér uchopil chaotickú spleť rodinných vlákien do fragmentárne dialógovo útržkovite pospájaného filmu, kde jediným spojivkom je samotná svadba, držiaca účinkujúcich na jednom mieste v jednej dobe. Odlišné rodiny, milostné vzplanutia, problémy s tehotenstvom, vyšinutosť, smrť - všetko sa rieši v typicky altmanovsky zaľudnenej koláži, plnej humorno-tragických tónov. ()
Altmanův kolektivní portrét jedněch zazobaných svatebčanů je sžíravou satirou na život vyšších kruhů. Svatba, na kterou nikdo nezapomene (tedy aspoň z těch, co ji přežili). Herce víceméně neznám, jenom Miu Farrow a Geraldinu Chaplin, Johna Malkoviche v jeho první filmové roličce jsem nepoznal. Zajímavější je poslední herecká role režiséra Johna Cromwella, který tu představoval oddávajícího biskupa. ()
Můj třetí Altman, po O.C.&Stigsovi a westernu s Warrenem Beattym. Ačkoliv děj příliš nespěchá, a už tempo samotné svatby v úvodu dává tušit, že rychle se posouvat rozhodně nebudeme, v součtu všeho se mi to moc líbilo. Nebudu zastírat, že je to díky úžasu, vyvolanému původním dabingem z Barrandova (Mistr Zdenek Sirový). Ve filmu se objevuje téměř padesát mluvících postav (na dabingforu to napočítali na 48 herců) a každá má svého dabéra, a panečku jakého: Adamová, Holý, Besser, Gaierová, Štěpánková, Vránová, Drbohlavová, Řanda, Kreuzmannová, Švormová, Švehlík, Galatíková, Bohdanová a pětatřicet dalších skvělých. Schválně jsem v předním výčtu vynechal Milana Macha... jak tenhle člověk dokázal namluvit zamilovaného tlouštíka Mackenzie Goddarda, to neuvěříte! Ta nádherná hra s barvou hlasu, příkladná ukázka toho, jak má vypadat dabér. Samozřejmě, v dnešní době, kdy se penzum nadabovaného materiálu sto násobilo, to není dosažitelné, na druhou stranu není právě tohle důvod, proč PŘESTAT HROMADNĚ DABOVAT? A film - poctivý šlápanec do lidského mraveniště, v němž se v jedinou chvíli odehrává mnoho osobních příběhů, a my díky filmu můžeme být u toho. ()
Svatební párty servíruje (navenek) "přímo" ukázkové menu konvenční etikety jednotlivých hostí, jejichž hogo fogo pozlátko postupně sloupáváme a odhalujeme pokrytecky snobské a obskurní charaktery požitkářského chtíče mikrosvěta figur a figurek na oné groteskní svatební "šachovnici." Tvář pokleslosti a punc prázdnoty probublávají v mravně závadné společenské smetánce. ()
Zkusili jste někdy vzít mikroskop a pozorovat hemžení mikroorganismů na sklíčku? Altman vlastně činí totéž a na ploše jednoho honosného sídla v době svatebního obřadu, který má spojit dva zazobané rodinné klany, podrobuje zkoumání lidský živočišný druh v určité situaci a epoše. S neskrývanou ironií odkrývá vzájemné vazby, vztahy a motivace. Altmanovy filmy bývají nedějové a jeho postavy neusilují o divákovu přízeň a citovou angažovanost. Svatba je satira založená na dialozích, které dohromady poskytují nejen zprávu o dvou rodinách a společenských vztazích ve zbohatlických famíliích, ale i o vztahu dobové morálky v USA 70. let. Pro mě se jedná o jeden z nejzajímavějších Altmanových snímků, i když vzhledem k nedějovosti a pomalému tempu není pro každého. Celkový dojem: 90 %. ()
Reklama