Obsahy(1)
Francouzský středometrážní barevný film. který filmová kritika nazvala „čistě filmovou, pohybovou, rytmickou a barevnou básní". Je to lyrický příběh o přátelství mezi malým pařížským chlapcem Pascalem a jeho červeným nafukovacím balónkem. Od chvíle, kdy se ti dva sejdou, sleduje divák jejich osudy s nesmírným zaujetím. Usmívá se jako ti chodci, pod jejichž deštníky schovává malý Pascal svůj balónek před deštěm, má radost, když balónek pronásleduje a zesměšní přísného ředitele školy, chápe sympatie červeného balónku k modrému, napjatě prožívá s Pascalem pronásledování tlupou uličníků a společně s ním se mu chce zaplakat ve chvíli, kdy hladký povrch červeného balónku je proražen ostrým kamenem, a kdy balónek před jeho očima stárne, vrás-kovatí, splaskává a konečně pomalu a tiše umírá. To je nesporně jedna z nejsilnějších a při tom nejlyričtějších scén filmu, vytvořeného velkým umělcem režisérem Albertem Lamorissem, jehož srdce je vrchovatě naplněno láskou k dětem a smyslem pro filmovou poesii. (Filmový přehled)
(viac)Recenzie (79)
Natočit Červený balónek dnes, dočkali bychom se v závěru nejspíš obří scény citující libovolné akční trháky, v níž by se desítky balonků rafinovaně mstily bandě zákeřných kluků... A víte, že by se mi takový konec možná líbil víc? On byl totiž ten původní dost nudný. Ostatně jako dobrých deset minut, které mu předcházely. Nicméně nějakou čtvrthodinu od úvodních titulků jsem žasnul a snažil se odhalit, jakými triky toho všeho filmaři vlastně dosáhli. Nepřišel jsem na to. ()
Mimořádný barevný a velmi působiví středometrážní film a to především svými poetickými záběry a navíc je takřka celý pojatý v polo-dokumentárním stylu. Malý chlapec Pascal chodí ulicemi Paříže. Jeho stálým průvodcem je veselý červený balónek, který našel při cestě do školy a který se mu vznáší nad hlavou a vzbuzuje tak vždy velkou závist kolemjdoucích lidí. Ti se pokoušejí balónek neustále chytit a stáhnout ho na zem. Místo toho se však na konec všechny balónky nad francouzskou metropolí spojí a vynesou malého chlapce nad hlavami závistivců vysoko nad střechy města až do oblak. Film se tak zalíbil režiséru Tarkovskému že pod jeho iniciačním vlivem natočil hned dva své prvé filmy a to absolventský snímek Válec a housle a Ivanovo dětství. Snímek byl navíc oceněný Zlatou palmou v Cannes jako nejlepší středometrážní film ještě společně s filmem Bílá hříva vše rok 1956. Doporučuji opravdu všem a to bez rozdílu jedná se doopravdy o krásný snímek přesně vystihující všechny ty pojmy co už napsal ve svém příspěvku Tsunami_X . ()
Spoilery. Moc se mi líbilo, jak při dešti žádal kolemjdoucí, aby ho schovali pod deštník i s tím gigantickým balonem, takže v závěru, jediný na koho nepršelo, byl právě balon a ostatní měli pod deštníkem jednu ruku. Skvělé bylo taky jeho zamilování do modrého balonu a jak to klučina naprosto ignoroval stejně jako tu holčičku. Prostě zodpovědný a svérázný byl ten Pascal. Konec? Fňuk.. umřel - balonek nikoliv Pascal. Ale pak se všecky balónky (předpokládám) Paříže spojily a chlapce přiletěly rozveselit a odnést do lepších krajin, pryč od balónovrahů, závistivců, nepřejícných hlídačů autobusu, přísné babičky a protivného ředitele. Popravdě po snímku Billy's balloon, který jsem dnes viděla, jsem čekala, kdy ho pustí.. ale ony ne.. tohle byly hodné balónky a zase mi navrátily víru v ně. Beru vás balónky zase na milost. 4-5* protože to bylo zbytečně dlouhé. ()
Balónky miluju! Jsou to fajn kámoši, když vám není do zpěvu. Někdy je prostě ku prospěchu věci, když si jeden koupíte a následně ho vypustíte. Nějakým záhadným způsobem odletí i moje problémy! Já říkám, že kdyby nebyly, byl by svět o poznání smutnější a to pak stojí za velký kulový. Le Ballon rouge využívá mou náklonnost k nim a taky, že mě pěkně trhá. Je to nejpoetičtější věc, jakou si dovedete představit. Rozpaluje mě do běla, ale zároveň zaleje neidentifikovatelným horkem. Ty obrazy nedostanete z paměti jen tak. Chlapec letící s desítkami balónků nad Paříží, není prvoplánový a snažící se bejt "cool", je to nadpozemský vyjádření svobody. Do háje, mluvím jako blázen. Neuvěřitelně působivé! ()
V této vizuální nádheře si tvůrci pustili kreativitu na špacír, popustili uzdu fantazie a vše dovršili nevinným kontrastem křiklavého balónku s šedivým městem a šedivými povahami. Vniknutí nových barev, nových kontrastů, vám rozšíří zornice. Doba a místo vzniku je dalším velkým +, které dotváří úžasnou vizuální kompozici. ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (11)
- Ve filmu si zahrali i režisérovy děti. Jeho syn Pascal Lamorisse hrál chlapce Pascala, režisérova dcera zase hrála holčičku Sabine. (melipa)
- Film se natáčel v Pařížské čtvrti Ménilmontant (melipa)
- Inspiraci tímto filmem můžeme vidět ve filmu Le Voyage du ballon rouge. (melipa)
Reklama