Piano

Netřeba komentáře. To je prostě krása úchvatná... Přemýšlel jsem dlouho, kterou ženu režisérku zařadit mezi své NEJ režiséry... (proč tu dámy a pánové na ČSFD vlastně není kolonka pro NEJ režisérky? :-) ...a už to vím!... Pět hvězdiček (s hvězdičkou :-) i pro Michaela Nymana. Dle mého subjektivního názoru jeden z nejlepších filmových soundtracků. (04.09.2005)

Otevřená sexualita, voyerismus, fetišismus. Emancipace. Nespoutaná, krutá, krásná příroda. Naturalismus. Odpoutaní, živelní Maorové konzumovaní kolonizátory. Asimilace. Nudní, bigotní, fádní přistěhovalci. Konzervatismus. Vášnivá, bouřlivá, maximálně emoční, komunikativní hudba. Komplikovaně malé, větší i velké vzdory hrdninky, hrdinů. Všespojující objekt, stojící ve středu dění, skrz nějž jsou prosévány emoce, reakce i akce. Kdykoliv Piano vidím, přemýšlím jak správně definovat, v čem je tak vynikající, tak jedinečné, pominu-li spojení obrazu, hudby a přesného herectví. Je to však nelehký úkol, protože Piano je komplikovaně zašifrované, v tolika rovinách a vrstvách, že to vydá na mnoha-stránkové studie odborníků. P.S. Mám velmi živé vzpomínky na moje první setkání s Jane Campion, někdy koncem devadesátých let proprala tento skvost do sobotního prime-timu ČT1, což byl pro mne vskutku dlouhotrvající zážitek. (11.01.2003)

Není pro filmového fanouška krásnějšího pocitu, než když se po skončení snímku cítí vnitřně naplněný a nelituje času, který během projekce strávil. A přesně to jsem po Pianu zažíval... Nejedná se sice o dílo, které bych pro jeho pomalejší tempo a stagnující gradaci vyhledával opakovaně (proto jen ty 4*), ale jeho emoce jsou zkrátka neskutečně lidské a výstižné, herci výborní a krajina divoká a vášnivá jako romantická duše, s níž je vše nasnímáno a ozvučeno (proto ty 4*). Hunter hraje a také vypadá náramně, Keitel si po Gaunerech střihl další dost sebevědomou roli a Jane Campion zažila předčasný vrchol své nadějné kariéry. V kolonce "musím vidět" by vám Piano rozhodně chybět nemělo. 80% (18.02.2014)

Ťažko sa mi hodnotí tento snímok. Na jednej strane je tu výborná, podmanivá atmosféra zvýraznená divokým, no zato krásnym prostredím a na strane druhej sú tu postavy, ku ktorým som si nedokázal za celý čas nájsť cestu, dokonca ani k postavám, ktoré mali byť akože kladné. Vlastne tu ani nikto normálny nebol, byť ženou, tak od Keitela, ktorý mi pripadal ako čistý úchylák, utekám kadeľahšie. Na druhú stranu ale ani Sam Neil nebol žiadna výhra, naozaj ťažká situácia... Záver som si tiež predstavoval inak, nadpriemer s odretými ušami. 70/100 (23.04.2016)

Výjimečné drama, které mi trochu změnilo život. Zní to možná pateticky, ale je to pravda. Holly Hunter umí mluvit očima, Harvey bojuje marně sám se sebou, prolínání utrpení a štěstí tu je naprosto viditelné. Do toho drsná příroda Nového Zélandu a hlavně ohlušující hudba Michaela Nymana, která se stala mou nejoblíbenější a zatím ji nic nepřekonalo. Je potřeba vidět tento film, aby člověk mohl hodnotit jiné :-). (07.05.2010)