Piano

Prvotřídně zahrané a zrežírované. Hrdiny Piana nemusíte mít rádi (oni jsou každý něčím zvláštní), což je možná lepší, protože charaktery mohou jednat překvapivě nebo i nesympaticky (ale vždy se dají pochopit). Jako sonda do života společnosti na upršeném Novém Zélandu a na konci 19. století je to však perfektní. Plus samozřejmě hraje OHROMNOU roli, že režírovala žena a vtiskla vyprávění ženskou optiku. ■ P.S. Přežil jsem pohled na nahého Harvey Keitela :). (28.07.2022)

V životě každého z nás je kus prázdnoty. Někteří lidé ji vyplňují uměním, jiní se o to snaží Bohem a další třeba studiem. Pro mě to byly vždycky drogy. Pro Jane Campion to byla hudba. Navzdory přemlouvání mě ale film nepřemluvil, což může značit dvojí – film je špatně zhotovený (přece jen Campion od té doby nic kloudného nenatočila), nebo mi něco uniklo a uniká. (08.06.2008)

Nepochybne zaujímavý film, ktorý ponúka množstvo námetov na zamyslenie sa. O filme 127 hodín som čítal, že je o ruke privrznutej medzi skalami a ono to naozaj bolo iba o tom. O Piane som kdesi čítal, že je o postupne "odpredávanom" klavíri a zďaleka to nebolo iba o tom. Bolo to nielen o herectve Holly Hunter, nielen o príťažlivo nasnímanej prírode Nového Zélandu, nielen o krásnej hudbe, ktorú ja bohužiaľ nedokážem patrične oceniť. Bolo to najmä o vášni, ktorá ovláda, o vášni, ktorej sa podlieha, o vášni, ktorá je nezvládnuteľná. Napriek tomu si myslím, že skrátenie o necelú pol hodinu by filmu iba prospelo. (01.07.2013)

"Nebudu mu říkat tati !! Nebudu mu říkat nijak !! Nemůžu se na něj ani podívat !!" Pro mě jedno veliké zklamání ze silného dramatu prostoupeného jedním velmi bizarním a prázdným filmem s nechutně harlequinským příběhem rovněž z pera režisérky Jane Campion, kterému dominuje opravdu skvostný hudební motiv Michaela Nymana a fantastické herecké výkony zejména Harveyho Keitela jako zvrhlíka Bainese a Anny Paquin, jejíž Flora McGrath coby jeden z nejotravnějších charakterů, jaké jsem kdy viděl !! Prvoplánovité a účelovitě natočené Piano hrající si na artovou záležitost, jíž slušel snad jen ten závěr a skutečně geniální kamera Stuarta Dryburgha, prostě nemůžu, jakkoliv miluji klasickou hudbu, považovat za něco výjimečného !! Odpověď na otázku, proč madam Campion už nikdy nenatočila tak velký film, rozhodně nemá nic společného s vysoko nasazenou laťkou, ona to totiž lépe neumí, a tento snímek, jeden z nejpřeceňovanějších vůbec, toho budiž skvělým důkazem.. (10.06.2013)

Tenhle film mi dlouho unikal, těšila jsem se na něj a čekala od něj HODNĚ. To byla asi chyba, možná proto teď lehké zklamání. Co hodnotím na 5, 6, 7 možná i 10 hvězd, to je hudba. Ve vlastním příběhu mi poněkud vadila hlavní hrdinka, kterou jsem ne zcela chápala. Navíc mezi těmi dvěma muži bych já asi osobně dávala přednost zákonitému manželovi, zdál se mi z těch dvou menší buran, možná proto jsem Adě nedokázala tolik fandit. A proč vlastně byla němá - pouhý kapric? (28.03.2009)