Reklama

Reklama

Je jún 1791 a francúzska revolúcia je v plnom prúde. V dostavníku, odchádzajúcom z Paríža, sa stretávajú rôzni ľudia, reprezentujúci vzorku vtedajšej francúzskej vyššej spoločnosti - spisovateľ, speváčka s milencom, dvorná dáma Marie Antoinetty, ale i známy zvodca Casanova a americký mysliteľ Thomas Paine. Len niektorí z nich vedia, že dostavník ide v stopách kráľovského páru na úteku. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (38)

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Nádherně, poctivě natočený historický film. Jen těžko člověk hledá nějaké chyby a pokud už nějaké jsou, sám režisér na ně prostě téměř instruktážní formou upozorní (například onen nesmírně půvabný Casanovův vstup, v něž divákům vysvětlí, jak to bylo ve skutečnosti s jeho proslulostí) takže případným kritikům dokonale vezme vítr z plachet. Napadá mě italské přísloví, které říká zhruba toto: "Sice to není pravda, ale je to výborně vymyšleno". To celé dokonce na druhou, neboť příběh rámuje "Mondo nuovo" s vysvětlením, že celý děj je vlastně jen "pimprlovým divadýlkem" předváděným pomocí onoho převratného optického přístroje, jehož použití vás bude stát pouhý jeden sum (mimochodem, roztomilá a evidentně vědomá analogie filmového řemesla). Přesto se Scolovi podařilo vystihnout atmosféru prvních měsíců revoluce nesmírně přesně, živě a autenticky. Film přitom není nějakou prvoplánovou oslavou revoluce či naopak její kritikou. Spíše prostě nabízí bohatou paletu lidských postojů a pohledů s obrovským potěšením a citem pro vyprávění příběhů. Víc než politika a proklamace nového řádu jej evidentně zajímá běžný život. na plátně se odehrává poctivý barvotiskový obrázek s kdákajícími kachnami, prašnou silnicí zvířenou dusotem koňských kopyt či prodavačkami květin nebo použitých klobouků. Pozornému a informovanému diváku ovšem neunikne mnoho zajímavého materiálu k přemýšlení, přičemž některé otázky patří k něm, jimiž se filosofie zabývá už celá staletí. Třeba jenom otázka řádu a společenského uspořádání. Jistě není náhodné, že z panovnického páru v davu zahlédneme pouze nohy jejich výsostí, stejně jako závěrečná adorace dřevěné figuríny v panovníkově oděvu. Feudální řád přece nepotřebuje konkrétního panovníka XY, právě jednoho člověka z masa a kostí, potřebuje někoho, kdo bude hrát jeho roli. "Nevím jestli to byl král, asi ne, neměl svůj červený plášť"... "Kdyby jeho výsost cestovala v tomto oděvu, určitě by ji nezadrželi"... Je to ovšem v naší době a společnosti jiné? Nejsme všichni ve svých společenských rolích jenom "herci", malá kolečka ve složitém celku života a světa? Pád starého řádu a postupná (krvavá) konstituce řádu nového sice znamená mnoho změn, ale v zásadě příliš nemění lidské postoje a motivy. I v převratné době jsou tu chudí lesní dělníci či zemědělci mořící se na polích, požitkáři hledající dobré jídlo a plný pohár vína, idealisté nevidící pro své ideály reálný svět, celoživotní revolucionáři, kteří stejně nejsou nikdy dost spokojení... Velké dějiny cítíme za všednodenními drobnostmi, ale neřekl bych, že je Scola přehlíží, naopak, probleskují na mnoha místech. Tu se na plátně objeví vypálený, polozřícený dům, jinde hostinec provozovaný v bývalém kostele. Rozmarný příběh v sobě skrývá pečlivě vybudované drama. S postupem času ostatně děj houstne a dramatická linka nabývá na intenzitě... Vedle režijního mistrovství lze mluvit i o citlivé a invenční kameře, přesném střihu, bezchybných kostýmech, příkladné práci s histrorickými reáliemi, výborně vybrané doprovodné hudbě a především, skvělých hereckých výkonech všech zúčastněných, jimž pochopitelně kraluje Marcello Mastrojani, ale ani ostatní se nenechají nikterak zahanbit... Na závěr je třeba zmínit jednu nepříjemnou "drobnost". České dvd vydané společností "North video" je žel počinem zcela fušérským. Film je na něm totiž k dispozici pouze v ořezu 4:3, a navíc zde zcela chybí původní francouzský zvuk, což je ztráta o to větší, že i s jazykovou složkou si režisér velmi vyhrál. Vedle libozvučné francouzštiny ve filmu zazní na mnoha místech také italština, němčina a angličtina, nemluvě o tom, že mnohé postavy hovoří francouzštinou zabarvenou přízvukem některého ze jmenovaných jazyků. V našich luzích a hájích žel to vše "zaplácne" neslaný nemastný dabing té stále stejné skupiny "dabérů"... Celkový dojem: 90% Zajímavé komentáře: gudaulin, Matty, Subjektiv, Mi Nü-Chai, liborek_, RAiken, Historik, tomtomtoma () (menej) (viac)

tomtomtoma 

všetky recenzie používateľa

Půvabně svěží film, kde se setkávají nejrozmanitější postavy, kde ženy vzdychají po velkých milovnících, kde bohatí pohrdají intelektem a chudobou a kde chudí krvelačně touží po spravedlnosti. Jízda dostavníkem z Paříže do Mét se tak stává velmi zábavnou a dobrodružnou a vytrácí se zde jeden ideál za druhým. Spisovatel Nicolas Edmé Restif de la Bretonne (Jean-Louis Barraul) je velký milovník žen, ale především zvědavým čmuchalem s detektivními sklony a touhou dopátrat se senzačních pravd. Casanova (skvělý Marcello Mastroianni) je už stařík, který trpí nemocemi, baví společnost historkami, ale také si udržeje stále svůj šarm a s grácií odvracuje každý slovní útok proti své osobě. Komtesa sophie de la Borde (Hanna Schygulla) postupně zrácí své ideály ve víru ve francouzského krále a společně se svým kadeřníkem Jacobem (dobrý Jean-Claude Brialy) i svoji vznešenou přezíravost. Filozof Thomas Paine (Harvey Keitel) zpochybňuje téměř vše, neboť vše možné směry, vlády a revoluce ve své pravé tváři touhy po moci a tyranii. Operní pěvkyně Virginia Capacelli (Laura Betti) se ráda nechává unášet krásami života. A samozřejmě další cestující. Půvabnou roličkou je pan Sauce (Jean-Louis Trintignant), který snad nechtěně a proti své vůli zajme francouzského krále s celou rodinou. Je to krásně škodolibě poťouchlý film. ()

Reklama

Orlau32 

všetky recenzie používateľa

Počátkem tohoto komentáře musím upozornit na to, že prvních 25 minut filmu nebudete téměř vědět co se vlastně děje. (A to já jsem zvyklá na ledacos). Budete vědět, že jde o Francouzskou revoluci, ale nějak to bude zmatené. Jenže to bude jenom zdání - do doby než se objeví na scéně zestárlý Marcello MASTROIANNI, pak bude jasno o co tady kráčí. Je zajímavé jak i zestárlá evropská filmová hvězda má neustálý charm a zvuk. Je to prostě koncert ! A Hanna SCHYGULLA mu perfektně sekunduje, najednou všichni herci "hrají" a je to film báječný prostě "jedna báseň". Ano, jde o příběh zestárlého bonvivána dámských ložnic Giacoma Casanovy, kterému vlastně zachránil život náš hrabě Valdštejn, když jej donutil strávit čas nepokojné francouzské revoluce u sebe na zámku Chodov v severních Čechách. (Jak víme, zde i Casanova r.1798 zemřel). Úžasné dílko - dívejte se ! ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Historické postavy (medzi inými aj zostarnutý trtkač Casanova či anglo-americký pamfletár a radikalista Thomas Paine) spojené do vykonštruovanej fikcie, ktorá sa vraj mala odohrať v čase úteku (posledného) francúzskeho kráľa. Ukecané dielo, ktoré strieda lepšie momenty s tými horšími a nudnejšími. Je to síce dráma, ale dramatických situácií prakticky niet. Zaujímavá je road movie ukážka dostavníka, v útrobách ktorého sa vedú politické reči, otvorené milostné návrhy alebo aj perverzity. Je však trápne priehľadné, ako sa striedajú postavy vo svojom rečnení a keď už stačilo, tak sa sami vypýtajú z voza, aby tam mohol vstúpiť a vykecávať sa zasa niekto iný. Na kvalite nepridávajú ani slabšie herecké výkony. Obria stopáž by potrebovala výrazne prestrihať, nudných pasáži je mnoho. Jedným z lepších momentov je záver, keď sa novoveká postava objavuje v súčasnosti a prepóluváva historickú tému do možnej súčasnosti. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Fordov Dostavník prenesený do dôb francúzskej revolúcie. Namiesto frajerského kovboja Johna Waynea tu máme rovnako frajerského Mastroianniho a jeho Casanovu. Dobre, preháňam, ale toto prirovnanie okrem toho, že je vtipné :), má aj niečo do seba. Skvelý scenár a výborne zahraté rôzne typy vtedajšej spoločnosti trochu bojujú s európskou akademickosťou a tak trochu aj televíznosťou. Našťastie to má Scola dobre premyslené. Iba staručký Griffitov alebo Renoirov film o tejto revolúcii sú, čo sa týka výpravy, niekde inde. Scola ťaží najmä zo sily dialógov a ak by film zostrihal na dve hodiny, asi by sa nič dramatické nestalo. ()

Galéria (8)

Reklama

Reklama