Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Americký film „Sůl země" byl natočen podle skutečné události - stávky horníků zinkových dolů v oblasti Bayard v Novém Mexiku (USA) v r. 1951. Film vypráví o průběhu patnáctiměsíční stávky, která skončila po houževnatém boji horníků i jejich žen vítězně. Film byl po prvé uveden mimo území USA na VIII. mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1954, kde získal (společně se sovětským filmem „Věrní přátelé") Velkou cenu. Herečce Rosauře Revueltas, jedné z hlavních hrdinek filmu, byla za životnou, se strhující pravdivostí a prostotou ztvárněnou postavu mexické hornické ženy i za její neohrožený postoj vůči nepřízni oficiálních kruhů při natáčení tohoto filmu, udělena Cena za ženský herecký výkon. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (16)

corpsy 

všetky recenzie používateľa

Snímok dostatočne ukazuje, v čom je sila jednotlivca v skupine. A v čom je sila skupiny pre jednotlivca. Nevidím v tom nejakú komunistickú propagandu, vidím v tom mimoriadne kvalitný snímok, ktorý predkladá jeden z možných návodov, ako zvíťaziť nad nelogickými a neľudskými požiadavkami vykorisťovateľov. Avšak, aby sa uspelo, musíme byť jednotní. Čo mi veľmi nie sme. ()

cheyene 

všetky recenzie používateľa

Levicově orientovaný snímek, který dokáže zaujmout atmosférou vystavěnou právě na vykořisťování a nelidských podmínkách. Na více jak 3* mě Sůl země nedokázala zaujmout, avšak rozhodně se jedná o pozoruhodný počin, který by neměl uniknout těm divákům, co si rádi budují filmový rozhled a nelpí pouze na snímcích starých maximálně pět, deset let. ()

Reklama

ripo

všetky recenzie používateľa

Film „Sůl země" byl natočen nezávislou produkcí mexicko-americkou „Independent Production Corporation" za spolupráce odborové organisace Svazu dělníků v hornictví, hutnictví a strojírenství. Hlavním cílem, který si jeho tvůrci dali, bylo ukázat jak stávka horníků zinkových dolů, Američanů i Mexičanů, přerostla svůj původní cíl dát mexickým havířům stejné podmínky jako jejich kamarádům a stala se manifestací za lepší pracovní podmínky, za rasovou rovnoprávnost, proti fašistickým zákonům. Film „Sůl země" je pokládán za první manifestační projev pokrokových amerických filmových pracovníků, kteří jím dokázali, že v Americe lze vytvářet sociálně kritická bojovná filmová díla i bez podpory či přímo proti zájmům představitelů oficiálního hollywoodského filmového průmyslu. Film byl natočen za nesmírných obtíží. Ještě před zahájením prací na filmu zakázala mexická vláda natáčení na mexické půdě. Proto se film natáčel přímo na místech událostí z r. 1951, ve státě Nové Mexiko. Ke konci natáčení došlo několikrát i ke střelbě. Rosaura Revueltas, představitelka Esperanzy, byla 11 dní před skončením filmování vypovězena z USA. Přesto všechno byl film dokončen. Právě tak bylo obtížné prosadit jeho veřejné předvádění v USA. Námět k filmu napsal Michael Wilson, nositel Ceny americké filmové akademie, kterou získal v r. 1951 za scénář filmu režiséra Stevense „Místo na slunci" (podle Dreisserovy „Americké tragedie"). Přestože několik jeho scénářů bylo v Hollywoodu zfilmováno, brzy se dostal, znechucen poměry v americké filmové metropoli a spoutaností umělců, do konfliktu s Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti. Po napsání scénáře „Pět prstů", jehož námětem byla špionážní aféra britského velvyslanectví v Ankaře z konce minulé války, byla mu další spolupráce s velkými hollywoodskými výrobnami znemožněna. Jako reportér odjel do Nového Mexika, kde zaznamenal historii vítězné stávky horníků zinkových dolů. Na podkladě podnětů z diskusí s účastníky stávky rozpracoval filmovou povídku s tímto námětem ve scénář. Režisér filmu Herbert Biberman začínal jako režisér na průbojné newyorské scéně Theatre Guild. Za války se dostal do Hollywoodu, kde působil jako scénárista i režisér. Pro své důsledné hájení základních ústavních práv před Výborem pro vyšetřování neamerické činnosti byl označen za nebezpečného buřiče a spolu s devíti dalšími, reakčními kruhy napadenými filmaři, byl odsouzen k trestu jednoletého vězení. Současně byl zbaven všech možností další práce v oficiálním hollywoodském filmovém průmyslu. Režie filmu „Sůl země" se ujal nadšeně v přesvědčení, že zfilmováním tohoto dramatického příběhu z hornického prostředí pronikne k novým, v Hollywoodu neznámým thematickým zdrojům. Většina rolí ve filmu „Sůl země" byla obsazena neherci, účastníky stávky z r. 1951. Roli Ramona Quintera vytvořil odborářský funkcionář Juan Chacon. Jeho ženu Esperanzu hraje mexická herečka Rosaura Revueltas, jediná profesionální herečka tohoto filmu. Vytvořila již několik filmových i divadelních rolí. V r. 1951 jí byla udělena Cena uměleckého objevu „Cuauthtemoc" za první filmovou roli v díle režiséra Emilia Fernandeze „Jeden den života". Filmový přehled 1/1956 () (menej) (viac)

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Očakával som neorealistickú snímku, avšak na počudovanie je táto sociálna dráma rozprávaná pomerne klasicky. Ale nesmieme zabúdať na to, že hlavné postavy hrajú Mexičania, respektíve americkí Hispánci, je tu jedna zaujímavá paralelná montáž, ale najmä film sa dotýka okrem štrajku aj rovnoprávnosti mužov a žien, rasových predsudkov, alebo postavenia mužov v rodine. V tom všetkom sa ráta určite v USA medzi pionierske. Ženy by ale chceli aj rovnoprávnosť čo sa týka užívania si sexu, v tomto smere ostaneme iba pri rečiach :). Treba sa vyrovnať s tým, že vo filme stávka nepôsobila ako 15-mesačná, ale skôr iba ako niekoľkodňová. Niežeby to bola chyba. ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

Když máte rádi kategorizováni, tak podle jedné kategorie jsou rozhodně levicově zaměřený člověk. Ale to není hlavní důvod, proč se mi snímek "Sůl země" tak zamlouval. Ukazuje sílu člověka a skupiny, když jdou za něčím správným. Ještě že nikdy nebylo žádné pokračování, protože tam by si to ti lidé stejně zkurvili. Takhle je to prostě dobré. ()

Galéria (12)

Zaujímavosti (3)

  • Jako kompars nebo pomocní členové štábu se natáčení zúčastnili i aktéři stávky, která se stala námětem pro tento film. (ČSFD)
  • Jediný film, jehož promítání bylo na území Spojených států amerických zakázané. Není náhodou, že se tak stalo v padesátých letech v době vrcholící studené války. V amerických kinech se nehrál až do roku 1965. (ČSFD)
  • Film získal na MFF v K. Varech v roce 1954 Křišťálový glóbus a Rosanna Revueltasová si odnesla cenu za Nejlepší ženský herecký výkon. (M.B)

Reklama

Reklama