Temné lesy

Kdo se bojí, nesmí do lesa! Já se většinou nechci bát, proto do temných lesů hororové příběhy hledat nechodím. Nicméně rozhodně nelituju, že jsem do jednoho norského tentokrát ze zvědavosti vstoupila. Čekal tam na mě nevšední zážitek, při kterém jsem zažívala pocity strachu, napětí i nepoznaného tajemství. (29.11.2009)

Jak se do lesa volá, tak se v lese umírá.. Patřičně atmosférický příspěvek Skandinávců do thrillerového žánru, se zajímavým obsazením nedisponujícím krásou, svaly ani silikonem a kterému lze snad vytknout jen závěrečná pointa, jenž se v celkovém kontextu jeví poněkud nadbytečnou (navíc odraz v okenní tabuli je stejně originální jako tepláková souprava Puma na tržišti v Hatích). Ještě že už skončila houbařská sezóna, protože kdyby na mě při sběru suchohřibů vybafl zpoza stromu ten Iggy Pop v červených šatičkách, pokořil bych všechny světové rekordy v dezorientačním běhu.. (05.12.2009)

Vyloženě atmosférická záležitost, která vynikne zvlášť v noci na domácím kině. Zvuky lesa dělají polovinu atmosféry, kamerové záběry pak druhou. Musím uznat, že jsem se u toho po dlouhé době trochu bál. Já prostě ty lesní horrory a vůbec tuhle krajinu nemusím ... Jsem městský dítě a jen obecná představa "přespat uprostřed lesa v osamocené dřevěné chatě" je pro mě naprostej děs... "Villmark" využívá pár zažitých klišé, ale je v pohodě. Nenuceně diváka dostává přesně tam, kam chce. Nestaví na vraždách a gore, ale na atmosféře, pocitu, že něco je špatně, že tam venku něco je, že se nikomu z party nedá věřit, že už z toho pobytu na chatě všichni magoří atd. Na hercích je vidět, že ze sebe žďímají maximum, ale stejně to nejsou kdovíjací machři. Ale opět, jejich snahu zahrát to co nejlépe oceňuji. Rychlý závěr mi nijak výrazně nevadil, i když zde mohli tvůrci opravdu nějaké to výraznější gore a násilníčko předložit ... nemám jim to za zlé. Velice kvalitní horror. (03.09.2008)

Mé první setkání s norským hororem. Místy to může vypadat, že se v podstatě nic moc neděje, ale přitom se děje. A hodně. Hustá atmosféra, napínavý děj, to vše ve stylu Záhady Blair Witch a Pustiny. Při jeho sledování budete mít pocit, že byste se rozhodně nechtěli ocitnout v jejich kůži a na podobném místě, tam kdesi v temných lesích. Podstatná část děje se odehrává, aniž by byla prolita krev. Snad jediné, co mě příliš nezaujalo, je konec filmu, který mi přišel nezajímavý, nevýrazný a nikterak moc překvapující. Možná, že už jsem tak navyklá na americké hororové konce, které jsou mnohdy nelogické, nečekané a šokující, že jsem něco podobného čekala i zde. Nic podobného se sice nekonalo, nicméně snímku to nic neubralo z jeho severské atmosféry. (30.11.2009)

Další norský horor, který nepostrádá kvalitu. Stejně jako jeho předchůdci, které jsem prozatím z této země viděl: Cold Prey 1 a 2, Rovdyr, Mrtvý Sníh. Film staví na hutné atmosféře a neznámých hercích, tím pádem horor lehce působí reálně. Největší zápor filmu je rozvleklé tempo. Posledních 15 minut ovšem výborných. 7+/10* (14.01.2010)