Il gatto dagli occhi di giada

Mladá žena Mara se stává nechtěným svědkem vraždy lékárníka. A byť vrahovu tvář neviděla, brzy je na seznamu těch, co mají zemřít. Typické giallo, kdy zpočátku nejen nevíte, kdo vraždí, ale hlavně ani to, proč. Ukryje se u přítele Lukase, ale nadále je v hledáčku vraha. Obětí přibývá a Lukas se rozhodne pátrat na vlastní pěst. Nejenže tím ohrožení Mary nemizí, sám se navíc stává další potencionální obětí. Naprosto vynikající hudba evokující ty nejlepší italské žánrové snímky. Když Mara zkoumá potemnělý dům, tak hudba je natolik strašidelná, že se film mění v horor. Vraždy slušné, pečení v troubě fajn, ale třeba u mordu ve vaně si uvědomíte, jak precizně je natočen a sestříhán plus doplněn patřičnou hudbou. Rovněž nechybí smysl pro detail, zejména oči - nejen lidské, pro italský film typické výtvarně pojaté interiéry i zvláštním kouzlem dýchající vybydlené domy. Silné 3* proměním ve čtyři, jelikož mi film opravdu sednul. (09.05.2024)

Žlutá jak má být! Po mnoha různých pouze giallem šmrncnutých kusech konečně narážím na žánrově vytříbenou lahůdku s téměř všemi patřičnými proprietami. Asi nejvíc se pak povedla hudba, která skvělým způsobem podtrhuje zejména vražedné útoky. Těch sice moc není a hned ten první mě svým provedením docela zklamal, ale pak už přišla jen samá pozitiva a třeba takové pečení v troubě připomene i slavnou scénu z Rosso sangue. Připočtu-li si k tomu krásnou Paolu Tedesco, v některých záběrech jsem měl pocit, že koukám na svou femme fatale Edwige Fenech, a sympatického Corrada Paniho v hlavních rolích, vychází mi krásná čtyřka. "Jen" čtyřka, protože na rozdíl od ostatních mi nepřišlo, že film má výraznou "sleazy" atmosféru, spíš naopak. Nu, být tu skutečně Fenech, asi bychom se toho dočkali. Minimálně koz ano. (10.08.2018)

Tohle giallo (da-li se to tak vubec nazvat) je podle meho skromneho nazoru podprumerne. Mlada zena je svedkyni vrazdy lekarnika, a zjistuje, ze vrah je ji na stope tez...Do toho se priplete jakysi jeji pritel a snazi se ji pomoct a zloducha odhalit. Film vsak neni moc dobre natocenej ani zahranej, je hodne tmavej a "nebarevnej", chvilema zmatenej a me teda docela nudil. Mozna muze byt problem i v tom, ze se film bere prilis vazne. Coz ale neodpovida provedeni. Atd. Plusem je celkem sympaticky hlavni hrdina a zajimava Paola Tedesco. Myslim, ze pro fajnsmekry v zanru ok, pro ostatni zbytecne. 2+ (15.04.2014)

Když už bylo giallo na ústupu ze své největší slávy, přišla na scénu nová krev v podobě režiséra Antonia Bida. A jeho příchod byl vcelku impresivní využívající takřa všech charakteristických znaků utvořených v předchozí dékádě. Jedná se tedy o detektivní příběh s mysteriózním nádechem v hororovém oblečku. Nutností je vyšetřovatel pátrající na vlastní pěst a mnoho podezřelých. Pro inspiraci nešel Bido nijak daleko do minulosti. Zjevnou předlohou byl Argentův opus, nejslavnější giallo a současně jakási autorova defenitivní tečka žánru giallo Deep Red. Z toho Bido čerpal hlavně pro svoje vyjádření audio-vizuální složky. Charakteristickou barvou filmu je všudypřítomně prostupující tmavě modrá a hudební motiv je skvěle načasovaný a dobře zapamatovatelný podobný právě tomu nejznámějšímu v Deep Red. Ke cti Bidovi slouží i to, že si dokázal vybrat výborného herce do hlavní role. Corrada Paniho jsem díky jeho neobvyklému knírku a rezervovanému hereckému projevu až do konce filmu ani nepoznal! Ovšem nechtěl bych tvrdit, že Bido neměl svoji vlastní vizi. Bido udělal svůj film atmosférou výrazně trashovitý, drsný, těžkopádný, pro běžného diváka těžko stravitelný. Potěší některé vynalézavé momenty vyšetřovací fáze, jako třeba vydedukování přítomnosti podřelého pohledem na šálek čaje nebo těžko rozeznatelné děsivé zvuky na zvukové pásce, která má něco dočinění s vraždami. Kde Bido selhává nejsou jednotlivé scény. Autor zdánlivě všechno měl, nepovedlo se mu však tyto kvality dostatečně dobře pospojovat. Tenhle neduh se podařilo Bidovi téměř vymazat ve svém druhém pokusu Solamente Nero. 3,5 * (09.08.2014)

Obstojné, solídne giallo, ktorému ešte chýba štipka čohosi, čo by ho dostalo cez železne pevnú solídnosť. Čosi viac zapamätateľné, viac sleazy, štýlovosti, lepšie kills... Na druhej strane záhada identity vraha častokrát strhne, pátranie je vťahujúce, film nenudí a lokácie Ríma a Padovy sú krásne. A hudba alá Goblin poteší srdce každého milovníka gialla. (09.05.2024)