The Invisible Ray

Keď sa po úvodných titulkoch kamerová čočka zahľadí na štúdiový model hradu v Karpatoch ( nie, nie toho Tajomného ), cez ktorý prefrčí dunivý hrom, aby sa následne dostala do ponurých komnát onoho príbytku, ktorého okná sú sužované ostrým lejakom, sledovaným dokonalou tvárou dobovej hollywoodskej hviezdičky, je u všetkých fanúšikov universalovských hororov a sci-fi vymaľované. Snímok síce po nie veľmi dlhej expozícii v Afrike, približne v polovici stráca dych, ale stále sa vie odrážať od dna napínavými sekvenciami, ktoré majú atmosféru, kúzlo a tajomno ( to všetko podporované duom Karloff a Lugosi ). (20.10.2015)

The Invisible Ray sice nepatří mezi TOP kousky, ale i on se dočkal docela slušné porce pozornosti (samozřejmě především v době svého vzniku). Bohužel musím souhlasit s názorem, že scénárista John Colton to tentokrát dost přestřelil – nebo lépe řečeno překombinoval, protože film je doslova nabitý spoustou nápadů a zajímavých témat k natočení slušného příběhu, ale žádnému z nich není věnováno tolik pozornosti, kolik by si zasloužili. Jako celek to pak vypadalo trochu rozpačitě. To však nic nemění na tom, že duo Boris Karloff a Bela Lugosi (ostatně oba dva fenomenální herci) předvedlo skvělé herecké výkony a své kolegy/kolegyně zcela převyšovali. Jen škoda, že Lugosi nedostal moc prostoru. Nicméně oba se svých rolí zhostili velmi dobře a byla opravdu radost se na ně dívat. Zvláště pak Karloffova proměna z bláznivého leč zapáleného vědce v psychicky labilního a pomstychtivého zloducha. Zbytek tu byl víceméně jen do počtu, aby bylo následně koho zabíjet a pronásledovat. Na tehdejší dobu má film i docela ucházející speciální efekty a triky. Světelný průlet vesmírem byl pěkný, pasáž v Africe jakbysmet. Roztavení skály ve mně zanechalo opravdu dobrý dojem. Trošku sice zamrzí, že jednotlivé vraždy nám vlastně až na jednu nejsou ukázány, což je sice potřeba chápat vzhledem ke stáří filmu, ale i v některých starších kouscích byli tvůrci odvážnější. Navíc bych uvítal i menší ukecanost, protože místy to bylo trochu nezáživné a na úkor slibně se rozvíjející atmosféry. Takže v konečném součtu jde však každopádně o lehce nadprůměrnou záležitost, která určitě stojí za vaši pozornost. 60% (12.02.2018)

Pro mě zde byly největší dva problémy - a) jak málo prostoru dostal Bela Lugosi, kterému to se šviháckými vousy docela seklo. b) jak idiotsky vypadal hlavní kladný hrdina, který si zasloužil pěstí do brady jen co se objevil na plátně. Jinak se jedná o docela netradiční a zajímavý horor, který místy trochu nudí. Boris Karloff byl výborný. Zkrátil bych o deset až patnáct minut, zabil hlavního kladného hrdinu a bylo by to za čtyři hvězdy. (13.07.2008)

Doktoru Janosi Rothovi se podařilo zachytit paprsek světla, přicházející z mlhoviny v Andromédě, a získat z něho informace o událostech, které se staly během jeho cesty k Zemi. To je začátek příběhu, který se nakonec ubíral směrem, který jsem vůbec neočekával. V tomto filmu se toho za 80 minut semele tolik, že by to vystačilo na tři další filmy. A podle mého názoru to v tomto případě není dobře. The invisible ray postrádá silnější atmosféru. Na vině je již zmíněný překombinovaný děj, k tomu přidejte velmi nevýraznou hudbu a nic moc triky. Film z průměru nedokázal vytáhnout ani velmi dobrý herecký výkon Borise Karloffa v roli doktora Janose Rotha. (07.07.2006)

Začátek je opravdu fascinující - v jedné části sídla zuří bouře a v další je ve stejnou chvíli jasná obloha, model Země na projekci je současný, přitom se ona událost stala před několika miliardami let a následně je jako místo dopadu suverénně označena Nigérie, přestože meteorit dopadl do jiné části Afriky. Navíc je film přesycený všelijakými sci-fi motivy - začíná se vhledem do minulosti, následuje objevení nového prvku, jehož záření umí cokoliv zničit a cokoliv vyléčit, do toho ještě další nesouvisející výzkum a svítící Karloff. Povedené jsou však africké kulisy a spolupráce Karloffa s Lugosim činí film sledovatelným. (27.08.2014)