Tajomná pokožka

Individuální pohled na snímek se odráží čistě jen z faktu, kolik už toho má poctivý divák všemožných dramat "za sebou". Translation: vidět Mysterious Skin před nějakými pěti lety, asi se z něj posadím na zadek a dva dny se nezvednu. Je to dost syrové, kamera neuhybá, žádné zatmívačky... story o dvou zneužívaných chlapcích je drsné a není na něj nahlíženo skrz růžový závěs. Gordon-Levitt lehce dokazuje, že mu nedělá problém sebeobtížnější filmová role a já si říkám, že tenhle týpek nás v budoucnu ještě hodně překvapí. Co mě zarazilo, je očividná snaha snímku neodsuzovat pochybné existence, lidé tu jsou vyobrazeni jako samostatné osobnosti s vlastními problémy a úchylkami. Dramatický standard - 75%. (26.08.2010)

Film je v niektorých scénach naozaj len pre otrlého diváka, asi z neho budem mať na pár nocí aj zlé sny. Keby týmto štýlom natočili Bohemian Rhapsody, asi by na neho nemohli chodiť rodičia s deťmi a kasový trhák by sa nekonal. No keď sa má poukázať na zneužívanie detí a k akým dlhodobým psychickým následkom to vedie, príjemný film to byť nemôže. Tá linka s UFOm mi tam trochu nepasovala, ale ako odľahčenie ok, asi by bol film bez toho úplne neznesiteľný. Keď film u ohrozených skupín vzbudí aspoň obavy, že sa niečo podobné mohlo stať alebo stane, tak mal svoj význam, a predpokladám, že o to tvorcom išlo, a nevyžívajú sa len tak v násilí a zvrhlostiach, čo sa stáva aj u známejších filmov. (14.11.2018)

New-queer-cinema Geygg Araki a jeho indie trochuúchylárna, kde sice nečekáš na pointu (protože ji brzo uhádneš), ale můžeš si užít půl tuctu divnopostav (wicked malej Neil, gíkovskej moula Brian, ta holka co ji pravidelně unášej mimozemšťani, ...). Co se týče pohledu do světa mladíků co prodávaj svůj án, tak je lepší třeba česká Mandragora...ale zatímco tam vypadaj ty drsný scény spíš srandovně, tak tady to pedofilování působí občas tak nějak laskavě. #skoroRodinnýFilm (75%) (18.02.2018)

Silné téma a silné zpracování. Filmů o zneužívaných dětech už bylo natočeno relativně dost, ale nevybavuju si, že bych někdy narazila na takhle přímé a osobní pojetí. Přitom se mi líbí, že se tvůrci nepokoušejí zneužívání nějak paušalizovat, leda snad kromě nevyhnutelného závěru, že je to pěkný svinstvo. Ze dvou hlavních postav se s tímhle bezva zážitkem z dětství každá vypořádává po svém: z jednoho se stal "skaut v civilu", co si radši namlouvá, že ho uneslo UFO, druhý si přivydělává obzvlášť pro maloměsto velmi svérázným způsobem a sere na všechno a na všechny. Na první pohled tihle dva nemají naprosto nic společného, a přitom se nakonec dostanou z bryndy, až když najdou jeden druhého. Na toho Gordon-Levitta si teda budu muset dávat bacha... (02.08.2010)

Docela velké zklamání. Samotný úvod filmu dává svojí stylizací, formálními postupy i hudebním podkresem jasně najevo, že White Bird in a Blizzard a Mysterious Skin jsou snímky stejného autora. Jenže zatímco ve White Bird in a Blizzard drží Araki celý film v perfektním formálním rámci, Mysterious Skin se snaží reflektovat dětské zneužívání skrze nesourodé vyprávění dvou podivných příběhů. A tak rozdílné žánrové linie mi prostě k sobě nejdou. Jedna jede na hraně sociálního dramatu, druhá koketuje s mysteriózním sci-fi thrillerem a ve výsledku obě zůstávají bez pointy. Místo nich totiž dochází k (ne)překvapivému vyústění a propojení obou příběhů, které ale z mého pohledu neobhajuje smysl ani jedné z těchto linií. Film tak končí v pro mě naprosto neuspokojivém vakuu a opouští mě znuděného a zklamaného. 4/10 (21.06.2017)