Réžia:
Svatava SimonováScenár:
Jarmila TurnovskáKamera:
Vladimír DousekHrajú:
Vladimír Dlouhý, Vladimír Brabec, Libuše Geprtová, Tereza Brodská, Jiří Pomeje, Iva Janžurová, Miroslav Donutil, Mahulena Bočanová, Pavel Trávníček, Svatopluk Skopal, Rudolf Hrušínský ml. (viac)Obsahy(1)
Pohádka vypráví o podivném nepořádku v jednom království, o nepohodlném následníku trůnu a jeho úspěšné vzpouře proti omezenosti, hlouposti a strachu, který tu panuje. Ono „kolečko navíc“, které princi Ludvíkovi přisoudili všichni, jimž jeho bystrý rozum nepříjemně překážel, se ukázalo jako jedinečný způsob, jak udělat pořádek v zemi i v královské rodině. Titulní role prince Ludvíka byla svěřena Vladimíru Dlouhému, krále si zahrál Vladimír Brabec. (Česká televize)
(viac)Recenzie (53)
Dokonale vtipná a ulítlá pohádka, “víš jak mluví s učitelem francouzštiny ? francouzsky ! no určitě tě pomlouvají...” poživačný král Ruprecht který ztratil legitimitu tím, že nechal zatknout prince za kterého držel do 25 narozenin vládu, nemá chybu tak i trio ministrů v čele s “premiérem” Donutilem který nechá po vzoru “převrat požírá vlastní děti”, pozatýkat i spoluspiklence, členy své vlády. “major Zeman” si Ruprechta vyloženě užíval i vynikající štěk pro admirála Trávníčka, v záběru se objevila v roli dvorní dámy, jinak na účinkování velmi skoupá, česká sexy herečka Monika Hladová. Prostoduchý Silák Princ Rupík v podání Jiřího Pomeje je dokonalost sama, zejména dobývání zámku- opravdu režisérská improvizace. Skvělý komentář “RiperJosh”. ()
Pohádková studie coup d'état, ze které čpí ultrarané devadesátky podtržené všemi těmi Pomejemi, Bočanovými a Trávníčky, ve které se nejlépe pitvoří předseda dvorské rady Donutil. Veskrze naivní, nedotažené... těžko vidět pohádku, spíše nastrčené lidi v kostýmech před kamerou na zámečku. Přiblblé, až vlastně místy roztomilé. ()
Kurňa, další smazané hodnocení a koment? Vykrádačka Hamleta po česku, kde princezna a její bratr jsou blbí jak troky, kde si princezna nakonec vezme za manžela piráta a skončí jako svobodná matka (!), kde rádce má větší pravomoc rozkazovat strážím, než má král (!!), kde královna je představena jako hysterická pletačka, kde si služebná dovolí nakopnout do zadku rádce a oponovat králi a kde se mění žánr co pět minut. Svým způsobem je to zábavné, ale ani Dlouhý sám tady netuší, co a proč má hrát. Strašná hudba. ()
Dneska jsme si přivstali a mohli shlédnout tuhle "úžasnou" pohádku...:))) Trošku mixnutu Game of Thrones, trošku Troškou... Spíš scénarista měl o kolečko víc... Nahodilá setkání nahodilých postav s nahodilými a velice předvídatelnými, o to víc směšnými (pozor, nezaměňovat s vtipnými) dialogy... No po ránu jsme se nasmáli, jako nikdy... Dvě hvězdičky jenom za to, jak jsem se pobavil... Komentář mé přítelkyně: "To je z '92? Ty vole, to byli volnomyšlenkáři jako prase..." ()
Hamletovsky působící princ Ludvík, moudrý a rozvážný, genetika tu předvedla zvláštní skok, ale řekněme, že byl laskavý po mamince (královna bezesporu laskavá byla) a chytrý po tatínkovi, kterého jsme neměli příležitost kritizovat, protože už byl živý jen ve vzpomínkách. Třicet případů krále Ruprechta zahrnovalo to, že z prvního manželství měl děti mladší, než to právě narozené z druhého (rozumějte, oženil se jako vdovec a pak se mu zjevně narodily děti z prvního manželství), jeho rádci kuli pikle, jak tak rádci obvykle kují, Svatopluk Skopal předvedl, že umí i záporáky, i když já ho mám raději jako klaďase. Oproti tomu třeba takový admirál Trávníček nezklamal, od jeho nablblé figury už jsem jen čekala, že zapěje do-re-mi. Celá ta poslední třetina pohádky byla tak nějak samoúčelně a ne příliš podařeně naroubovaná na tu mnohem lepší první část, ale za princovatého prince, princeznovitou princeznu (není myšlena Nelinka Terezy Brodské) a příjemnou atmosféru dávám čtyři a o mých kolečkách, či jiném zahradním náčiní, navíc, si myslete, co chcete. ()
Reklama