Love Story

Všechny názory na tento film bezvýhradně přijímám, protože se jedná o záležitost veskrze svojskou. Kdo nezažil ztrátu, nebo nemá zrovna náladu, nebo nemá takové rád, tomu to pochopitelně nesedne. Já viděla film, který zdobí pravidlo: V jednoduchosti je krása. Viděla jsem ho dnes prvně, což je pro filmovou fanynku ostuda, no skutečně mě celý život míjel, což je možná dobře. Ve dvaceti by mě možná dojal, ale docela určitě z trochu jiných důvodů, než dnes. Za mě vynikající, včetně nedokonalostí, které nemám nejmenší potřebu rozpitvávat. Co předvedli ti dva, byla strhující jízda hodná uznání. Naposled mě takto rozsekal romantický korejský tříhodinový s šíleným názvem nebo moje oblíbená, ryze dámská záležitost Už teď mi chybíš. Pěkné. (25.04.2021)

Tato romance je udělaná vskutku pečlivě a s láskou. Je to líbezné, poklidné, harmonické. A snad právě v tom je největší slabina filmu. Nepřináší žádnou dramatickou zápletku, ta nejzásadnější je známa již od úplného počátku a ostatně nakonec i ta plyne celkem poklidně a smířlivě. A vše, co je mezi tím, lze nazvat jako nalezení ideálu, respektive přesněji řečeno, jakési představě o ideálu. Neboť i v tomto případě alespoň jeden musí ustoupit ze svého původního plánu a představ o běhu dalšího života. Ale koneckonců po čem drtivá většina lidí prahne ze všeho nejvíce? Po harmonickém partnerském svazku, který vám dává sílu a smysl do života. Je to ideál, kterého není snadné dosáhnout. A tak se zde rozvíjí jeden sladký a šťastný partnerský vztah, plný pochopení, podpory a ladu. On, Oliver Barrett IV (hezounek Ryan O'Neal), pochází z elitářských kruhů prominentních boháčů. Ani vztah mezi ním a jeho otcem nevidím jako vyhrocený a plný nedorozumění a svárů, ale jako umanutou snahu syna vyčlenit se z očekávané dráhy jeho původu za každou cenu. Ve své podstatě není ani jeho cíl odlišný, spíše se nedokáže vyrovnat s tlakem, který na sebe z větší míry vytváří sám. A když už si něco vloží do hlavy, musí to uskutečnit všem navzdory. A tak vše směřuje ke spokojenému a finančně nezávislému životu, ke kterému by se dobral, i kdyby se nepokoušel vyhranit se ze stínu svého otce. Ona, Jenny Cavalleri (půvabná Ali MacGraw), pochází ze skromnějších poměrů, ale rozhodně ne z chudých. Má talent a ctižádost, kterou odkládá, když potká muže svého života. Z dalších rolí už je nutné zmínit pouze oba otce. Phil Cavalleri (John Marley) je milující a obětavý. Oliver Barrett III (Ray Milland) je také milující otec, ale tak obtížně hledá cestu ke svému zatvrzelému synovi. A tak vše ve své harmonii spěje ke svému předepsanému konci, kdy mohou mnozí utírat slzičky z tváří. A zůstává jen ta hudba. A lehce patetický slogan o tom, co znamená opravdová láska, ve které se nemusí žádat o odpuštění. (22.05.2016)

Pre fanúšikov tragiromantiky to bude kľudne i lepšie ako Romeo a Júlia. Iní v tom môžu vidieť obyčajný ľúbostný príbeh, ktorý tlačí na city diváka. Ale v roku 1970 takýchto drám nebolo veľa, nie je to teda gýčovitá uplakaná romanca. Z tohto pohľadu sa podarilo z jednoduchého príbehu urobiť hodnotný príbeh s presahovými myšlienkami ako je napríklad spoločenské postavenie vs láska. (07.09.2018)

Roztomilé hádky, doberanie zamilovaných už od samého začiatku, jednoducho skutočná love story. A pritom žiadne prehnané romantické cajdáky, ale svižný príbeh s jasným smerovaním, ale aj ťažkým koncom. Naviac je vzťah s otcom, ktorý nie je jednoduchý, ale veľa priestoru nemá. Scény sú výborne natočené, hudba úžasná, dialógy prirodzené, aj v českom dabingu. Kto sa vo filme aspoň trochu nájde, asi pod štyri hviezdy nepôjde. –––– Asi máš nějaký šrámy. Stavíš kolem sebe stěnu, aby tě nikdo nemoh zranit a ani se tě dotknout, viď? Je to risk, viď Jenny? –––– A z tebe se, Oliviere, stane veselej vdovec. Budeš veselej, ano? (26.04.2016)

Ja mám trochu problém s filmami, kde postavy nedodržujú prírodné zákonitosti a počas sneženia chodia oblečení ako na jar a korčulujú sa vo svetri, v ktorom potom sedia na čokoláde. Nechcem spoilerovať, ale je otázne, kto tu mal potom ochorieť. Love story nie je len milostným príbehom ústrednej dvojice, je to aj milostný príbeh otca a syna, ktorému sa paradoxne otvorí cesta až za dramatických okolností, ktoré pozná až divák, ktorý film videl. Pretože "lásku netreba ospravedlňovať". Je obdivuhodné, že sa dá takýto príbeh natočiť takto "normálne", že film dozrieva v divákovi ešte aj po jeho dopozeraní a že si spomenie napríklad na detaily typu malý uterák v zábere s nápisom láska pri manželskej hádke, pretože aj o tom v neposlednej rade láska je. No a ústredná melódia, k tej asi veľa dodávať netreba. (30.03.2013)