Kill Bill 2

Myslím, že druhý díl je o trošku slabší, i když i on obsahuje množství výživných scén. Hodně zajímavá je rozdílnost obou filmů. Odlišné je na nich asi úplně vše. Zatímco první díl byl poctou spíše japonským samurajům a tekly v něm hektolitry krve. Druhý (pocta kung-fu) díl sází spíše na dlouhé dialogy a stylizací občas připomíná western. Koneckonců Rodriguezova hudba tento fakt jenom podtrhuje. Nicméně je potřeba brát oba filmy jako jeden celek, protože Kill Bill 1 bez Kill Bill 2 nedává smysl a naopak. Příběh si vystačí jen s jednou bojovou scénou, ta ale stojí za to! Souboj s Elle Driver v karavanu bude nezapomenutelný i po letech. 80% (05.02.2013)

Quentin Tarantino se vykašlal na všechna očekávání a přišel s úplně jinou Nevěstou, s úplně jiným příběhem, s úplně jiným Billem a s úplně jiným filmem. Filmem, který Volume 1 nejen neobhajuje, ale prostě jej nechává být kdesi v pozadí a až na pár detailů si plně vystačí sám o sobě. Tarantino udělal tak velký úkrok stranou, že to musí zarazit snad každého. Nadšené z jedničky trošku zamrzí, že vzduchem už nelétají ruce, nohy, ženské skalpy ani rudé proudy krve z rozťatých krčních tepen. Zklamané zase nadchne, že Tarantino místo chaotické akce přešel k dlouhým vypointovaným dialogům, vypočítanému timingu, absurdnímu humoru a hlavně k všudypřítomnému překvapení, jeho nejsilnější zbrani._____ Volume 2 je filmem nového Tarantina. Toho, který ví... Který ví, že vy víte, a tak na poslední chvíli udělá něco, čím nejen překvapí, ale dokonce vás přesvědčí, že nevíte nic a že byste mu neměli věřit. Fascinující na tom všem je fakt, že o několik málo minut později mu opět podlehnete a opět se divíte, hnusíte nebo smějete, jak vás ten filmový maniak zase dostal._____ Narozdíl od Volume 1, kde své velké vzory jen neuměle a samoúčelně kopíroval, zde jich velmi důmyslně využívá k budování příběhu, v němž černobílá barva není obyčejnou cenzurou a formální napodobení žánru pouze bezdůvodnou hříčkou, kterou tam chtěl mít. Mezi oběma "volume" je propastný rozdíl a není možné, aby fungovaly jako jediný film, protože kromě tváře hlavní hrdinky nemají skoro nic společného. Nevěsta se jménem dostala i emoce, city a charakter. Nečekejte akční scény a krvavé efekty, Tarantino jde pod kůži. Je jiný, trochu jako Bill. Dokáže být okouzlující, charismatický a vtipný, aby vás v tu nejneočekávanější chvíli podrazil a vystřelil vám klidně mozek z lebky. (06.06.2005)

Druhej dil se uz nese v trochu jinym duchu nez prvni dil, ale rozhodne bych nerek, ze si nejsou oba dily vubec podobny. Samozrejme rozdilu tu je spousta, uz to neni tak zbesily jako prvni dil, Quentin se uklidnil a vsadil vic na rozhovory, ale navazuje to na prvni dil, takze je vse v poradku. Dozvime se toho spoustu o jednotlivejch postavach, dozvime se jmeno Nevesty (ale zas tak uzasny neni) a konecne se predvede Bill a Budd. I kdyz je ve filmu souboju fakt minimum, tak film vubec nenudi, navic tu je opet spousta humoru, vyborna kamera (opet spousta nezapomenutelnejch zaberu) a skvela hudba (i kdyz mozna krapet horsi nez v prvnim dile). Druhej dil se mi libil o malinko vic nez prvni. A nejoblibenejsi postava? Budd. (24.08.2005)

Lawrence Benderovi bylo prý líto vystříhnout byť i minutu z materiálu, který Tarantino natočil. A já mu nevěřím ani slovo. Jako zkušený obchodník si určitě dobře spočítal, že film typu Kill Bill na sebe vydělá jen když ho uvede ve dvou částech. Takhle jsme viděli "pouze" dva vysoce nadprůměrné snímky, které by spojením divoké a zábavné jedničky a zvolněné a místama až příliš upovídané dvojky daly vzniknout nejlepšímu filmu Tarantinovy tvorby. Mistr opět dokázal, že má nápadů na rozdávání, i když vizuálně je dvojka chudší než předchozí část. Opět dokázal, že umí napsat dialogy, které je radost poslouchat, nicméně některé z nich jsou zde příliš natahované a některé situace a postavy v nich zbytečné (pasák, Buddův šéf a scéna s ním). A také Quentin opět dokázal, že umí z herců za zenitem jejich kariéry vymáčknout to nejlepší, David Carradine je totiž klasa. Jenže co naplat. Mohli jsme se těšit z geniálního filmového díla, místo toho jsme sledovali dvě zdařilá torza. Díky zásahům producentů, či možná přebujelého Quentinova sebevědomí. Kdoví. (23.05.2004)

Platí téměř doslova totéž, co o jedničce, jen se vytrácí formální výraznost a dialogy se vlečou jako slina ožralého mexikánce. Líbilo se mi pár jednotlivostí (postavy mistra Pai Meie a typický tarantinovský humusák Budd), ale celek je k nepřežití otravný, rozvleklý, roztříštěný, disharmonický, trapný a bezvýchodný. Navíc Uma Thurman působí v kung fu scénách strnule a nepřirozeně. Ano, děkuji, jsem zaujatý, uznávám, ale tohle skutečně nemusím. Chápu, oč Tarantinovi běží, oceňuju jistou sevřenost jeho estetického plánu, ale nejsem schopen nic dělat s faktem, že mi celek připadá jako totální debilita. Z celé stopáže Kill Billa se mi opravdu líbí jen závěrečný duel s Billem, za nějž dávám dvojce o hvězdu víc. (14.10.2005)