Tlmočníčka

Po polhodine som vstal a išiel si uvariť čaj. Po ďalšej polhodine zohriať niečo pod zub. Potom sa vycikať (vtedy som to už pauzol) a potom prebehnúť na bicykli.... Večer som to konečne dopozeral a to len preto, aby som zistil, že ani samotný záver nepovýšil tento mdlý pokus o klasicky strihnutý thriller na FILM. Sidney Pollack's not my cup of tea. Definitely. (11.07.2006)

"OSN - spousta různých jazyků a smysl uniká." Umím cizinecky dost dobře na to, abych odhalil připravovaný atentát na velvyslance z planety K-PAX plánovaný ve svahilštině s ruským přízvukem. Přesto si nechám vše pro sebe, protože je za tím vším určitě CIA, která již má v rukou nezvratné důkazy o tom, že ten atentát spáchám já. Jenže Silvia neumí ani diskrétně odvrátit uši ani udržet pusu zavřenou a rozpoutá tím sled událostí, který disponoval ohromným potenciálem a bohužel ho nevyužil. Jak to teď vysvětlím svým chlupům na zádech, které byly svědomitě připraveny vstávat napětím? (07.10.2014)

Vychytralost Pollackova snímku tkví však v tom, že dost dlouhou dobu neprozrazuje, co vlastně mladá tlumočnice v budově OSN slyšela, protože ze zdánlivě nevinné vzdělané dívky se v průběhu filmu klube mnohem složitější a nevyzpytatelnější osobnost. Mnohem snazší diváckou identifikaci nám nabízí postava osudem stíhaného policisty, jenž stejně jako my nikdy pořádně neví, nakolik může ohrožené ženě důvěřovat, ale budí v něm natolik silné emoce, že ji nedokáže jednoduše zavrhnout jako svědkyni, která sama vzbuzuje podezření. Právě na střetu a odkrývání minulosti obou hrdinů Pollack staví celý příběh, který obsahuje minimum akce a značnou část napětí ukrývá v dlouhých rozhovorech postav (což mu vychází především díky Nicole Kidmanové a Seanu Pennovi v hlavních rolích). Zápletka Tlumočnice se sice točí kolem politiky, ve skutečnosti je ale de facto apolitická a nezaujímá žádné konkrétní stanovisko (i v průběhu filmu tolik probíraná země je jen fiktivní, stejně jako její jazyk). Snad proto, že politika se stále mění a Sydney Pollack chtěl natočit především napínavý příběh s výraznými postavami, který bude stejně působivý i za dvacet let. Ctí přitom žánrová pravidla, umí jich brilantně využívat a celý film je do posledního pohybu kamery, střihu a použití hudby okouzlujícím způsobem staromódně elegantní. Ačkoliv Tlumočnice v posledních deseti minutách zaskřípe a celkové vyústění je vůči předcházejícímu ději poněkud degradující, pořád v éře přetechnizovaných a epilepticky stříhaných thrillerů působí jako balzám na duši každého, kdo si občas zoufá nad tím, proč už se dnes netočí filmy jako před několika desítkami let. (30.06.2010)

Kidmanovej to tu pristalo, no inak politická nuda, ktorá sa napríklad s takým Hotelom Rwanda nedá ani porovnať. Viac sa to orientuje na psychiku postáv než na prípad samotný. Človek čakal niečo lepšie, niečo, čo úplne vtiahne do deja. Unavený Sean Penn pôsobil znechutene, chýbala mu tá iskra, ako keď odovzdával svojho oscara Zelenskému. (24.02.2023)

Vůbec netuším, co ten film chtěl říct. Jako vážně - afričtí revolucionáři že se stávají sami tyrany? To se přece ví. Dokonce ani tolik oslavovaný Nelson Mandela nebyl jiný. Že při všech těch nesmyslných bojích o moc a podporu ze zahraničí umírají nevinní lidé? To se také ví. Co se neví, co se s tím dá dělat. Možná přestat Afriku zcela dotovat. Ale o tom tenhle film není. Tváří se jako politický thriller, přitom je průhledný jak papír proti slunci, nic nového nepřináší, napětí už vůbec ne, chemie mezi Kidmanovou a Pennem nefunguje a hlava afrického státu vydává svůj životopis v angličtině a k celé situaci se nakonec vlastně nijak neprojeví. Takže film o ničem a napínavý mi rovněž nepřišel. (01.12.2019)