Americká idyla

Americká idyla je typ filmu jehož trailery slibuji hodně a na který se člověk těší. Film vypadá jako kdyby od něj někdo měl velké očekávání. Řemeslnicky je dokonalý, herecké výkony jsou fajn ale není to tak skvělé jak bych asi chtěl. Z celé rodinné zápletky zapletené do vietnamské války je vytěženo strašně málo. Nevím jestli je toto stejně nevyužité i v nečtené knize ale pokud ano ta Nobelova cena je nezasloužená. Režíjní debut Ewana McGregora není špatný ale není to dokonalé. Ve filmu jsou navíc přidány i scény které trochu vysvětlují děj ale divákovi se z nich dělá špatně (8-letá holčička začne chtít aby jí její otec pusinkoval na pusu atd..) a nejsou natočeny tak aby měli důvod. Navíc když se poté ukáže, že ta scéna tam vůbec nemusela být a vůbec z ní nevzejde nějaká pointa (Když holčička vyroste vůbec nemluví o tom, že byla do svého tatínka zamilovaná). Největší děs ale nastává v polovině, kdy se z dcery vyklube vražedkyně a matka se rozhodne, že by její krizi zažehnal facelift. Ano facelift! Dám někomu radu. Pokud chcete natočit vážně braný psychologický thriller necpěte do něj facelift! Obávám, se že kniha by celou duši vyprávění vysvětlila lépe. Už kvůli tomu, že by se pár detailů mohlo rozpracovat víc. Ewan McGregor se snaží co to jde ale bohužel vše není růžové. Navíc jsem asi pět minut před koncem začal cítit slzy ale nejsem si jistý jestli jsem brečel spíš kvůli tomu co se ve filmu děje nebo kvůli osobním trablím. Americká idyla se zcela řadí k největším filmovým zklamáním roku 2016. A přitom to vypadalo tak skvěle. (29.11.2016)

Když se zradikalizuje potomek, je to konečná v každé době a většinou navždy. Politika, náboženství, sekty, to vše je z pohledu nešťastného rodiče adekvátní vztahu s dítětem závislým na  tvrdých drogách. Čím více vyhraněným názorům propadne, tím je výsledek ve vztazích ničivější. Neštěstí na entou. Často jde o děti s vysokým IQ a cesta zpět zpravidla nevede. V tomto případě protivná koktající děvenka, nasraná sama na sebe, přijala extrémistické názory rozzuřené mládeže, která protestovala proti válce ve Vietnamu nikoli PEACE, květinovou lennonovskou cestou, ale výbušninami. Prostě kašlat na životy, však my jim ukážeme. Vyhodím do vzduchu kohokoli, kdykoli, však si za to můžou sami… Strašné! Film to není špičkový, to ne, myslím, že hlavním problémem je prostý fakt, že se na tohle dobře nedívá, ale v jádru přesně vystihuje pomatenost zblblé, nezralé mládeže, která logické argumenty nejen, že nechce slyšet, ani se nad nimi nedokáže zamyslet, natož je přijmout, byť s odstupem let už by rozum pobrat mohla. Nikoli. V tomto konkrétním případě se dostaneme do fáze, kdy tohle vymaštěné individuum nakonec chodí s hadrem pře držku, aby vydechovaným vzduchem náhodou neotrávilo minibroučky ve větru, každá hovadina má právo na život atd. . Tata na ní čeká roky na stejném místě ve větru, dešti, kdepák, nevyleze. Vyleze, až když je zničený  otec v rakvi. Po úplně podělaném životě ho milující přátelé sunou do země. Výstižně natočený, smutný příběh rodičovské lásky, vůči konfliktnímu děcku, které zasypávat bezbřehou láskou asi nemělo valného smyslu. Jenomže říkejte to rodičům. Matka na to přišla, když už prorazila úplné dno a skončila v blázinci, postava Ewana šla dál. Bolest si umocnil ještě odpuštěním, prominutím čtyřech surových vražd a ani tak se mu nedostalo lásky opětované. Každý máme mantinely jinde, rozumím rodičům, kteří se v takových případech nechají  altruisticky zlikvidovat, i těm, kteří potomka odříznou, aby sami přežili. Vzácná situace: všechno je totiž správně. (13.05.2021)

Na jedné straně je silný příběh spolu se skvělým hereckým výkonem Evana McGregora, avšak na straně druhé je předlouhá stopáž a místy i děravý scénář, jež snímek trestuhodně sráží na kolena. Snímku také moc nepomáhá ledabylé vykreslení vedlejších postav v čele s revoltující dcerou s mimikrami Dakoty Fanning, která je z 99% celého filmu "na granát". Z této látky šlo podle mého názoru vykřesat o mnoho více, avšak takto dostaneme jenom solidní dramatický příběh, který je ale po většinu času podivně bezzubý a sterilní. Škoda. „Who are you? Where is my daughter? My daughter did not kill four people. Say it isn't you!“ (24.02.2017)

Nebyť Ewana McGregora, myslím si, že by tento film ostal zabitý. Ale aj ako režisér aj ako herec sa k tomu postavil čelom a dal tomu asi maximum čo mohol. Neviem čo som vlastne čakal od "American Pastoral" no mám pocit, že niečo tomu chýbalo. Najmä po stránke všetkých ostatných postáv a príbehu. Jennifer Connely tu nemá skoro žiadnu rolu a pritom by si zaslúžila niečo poriadne a Dakota Fanning je síce trošku zaujímavejšie, no jej motivácie a rozhodnutia a tajomnosť jej postavy mi akosi nesedí a skôr mám pocit, že to filmu viac berie, než dáva. A to je podľa mňa najväčšia škoda, lebo ona by mala byť ťahúňom celého filmu. Koniec koncov, ona je postava, ktorá vytvorí celkovú drámu. Lenže keď si to vezmem, tak realita je skôr taká, že celé to viac vplýva na samotného Seymoura (Ewana McGregora) a práve vďaka tomu sa o ňom najviac dozvieme, najviac toho s ním prežívame a myslím si, že aj ako postava vyplynie najsilnejšie. Pretože jeho emócie a najmä skutočnosť, že nikdy Merry nechcel opustiť a nikdy v ňu neprestal veriť z neho robia niečo viac, než len postavu do počtu. Zrežírované je to solídne, hudba je tiež dobrá a film vie vybudovať atmosféru. Popravde sa priznám, že z adaptácií kníh Philipa Rotha to nie je podľa mňa najhoršie. Nie je to jednoduchý príbeh na spracovanie, no snaha sa v mojich očiach cení. Najmä ak som bol zvedavý, kam nakoniec dospejeme a čo sa dozvieme. No aby som ešte neklamal, tak sú tu scénky s Valorie Curry, ktoré sú viac divné, než mysteriózne a absolútne nerozumiem, aký je ich súvis s čímkoľvek čo sa vo filme udeje. Je to len proste divná momentka, ktorú absolútne neviem pochopiť. Celkový verdikt? Som rád, že som film videl a myslím si, že to stojí za jedno pozretie. Nemyslím si, že je to film, ku ktorému by som sa vrátil, ale niekedy stačí aj jedno videnie. A minimálne verím, že McGregor sa dostane do niečoho ďalšieho, kde by mohol ukázať svoj talent. Hodnotenie: B- (28.11.2017)

Na románech Philipa Rotha už si vylámali zuby slovutnější tvůrci než celovečerně debutující Ewan McGregor. Sice naprosto chápu, o čem to mělo být, ale emoce se na mne vůbec nepřenášely. Takže jsem sledoval jen několik výborných herců, jak se o cosi snaží, a čekal, až bude konec. Pro mne třetí film podle Rotha za poslední půlrok, a dojem podobně matný jako u Pražských orgií. Už jsem jen zvědav, kdo zfilmuje Ňadro. (12.05.2021)