Americká idyla

Další naprosto zbytečná adaptace plná nepochopení a/nebo trivializace předlohy (zdá se, že Ewan McGregor dokoce nepochopil ani smysl Rothova fiktivního vypravěče v podobě Nathana Zuckermana). V samotném závěru v tomto smyslu typický kýč, který jde proti smyslu všeho, co se v příběhu odehrává. Filmové adaptace literatury mají smysl jen tehdy, když svébytně využívají možnosti filmové řeči, případně když předvádějí originální interpretaci. Tyhle midcultové sračky ovšem svojí zaslepenou úctou a zároveň vlastní impotencí mají zřejmě jediný smysl - představovat levnou náhražku těm, kdo neumí číst. (17.09.2018)

Spolu s filmem Umírající zvíře zatím asi nejlepší filmová adaptace Philipa Rotha. Film se stejnojmenné knižní předlohy drží velmi věrně (byť je z ní samozřejmě mnoho látky vypuštěno). Líbilo se mi obsazení, kamera i celkové vystižení ducha Rothova románu. Velmi jsem se na tento film těšil a velmi se mi líbil, v závěru jsem byl vyloženě dojatý (ačkoli jsem díky znalosti knihy věděl předem, jak to dopadne). Film reflektující závažné téma, kterému bych přál co největší návštěvnost - za sebe ale spíš čekám jen slabý divácký zájem a nedocenění jeho kvalit, tem film se příliš vymyká běžné mainstreamové zábavné produkci. Ostatně sám se nemohu zbavit dojmu, že ten film měl být natočený už v roce 1997, v němž Rothova kniha vyšla a v němž to téma podle mě ve společnosti rezonovalo víc. (17.11.2016)

Roth jako spisovatel mi nesedí, ale coby autor filmových předloh mě zatím nezklamal. V tomto případě nejde jen o generační střet, ale především o rodiče, kteří dali svému dítěti prakticky vše, co mohli, vychovali ho podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale ani to nebylo nic platné. McGregorovi se podařilo až příliš věrně zachytit jednu z mých nočních můr, přičemž vedle skvělé režie přidal i výborný herecký výkon, díky němuž jsem jeho otcovské zoufalství cítil takřka na vlastní kůži. Skvěle mu sekundovala Jennifer Connelly v roli matky, která se se ztrátou dcery vyrovnává po svém a líbila se mi i poněkud hysterická Dakota Fanning jako dcerka zblbnutá levicovým aktivismem. Skvělá prvotina a poměrně nízké hodnocení jako už tolikrát opět nechápu. 90% (20.07.2017)

Ťažší námet si už Ewan vybrať nemohol? Záver filmu vzbudí emócie a niekoho až dojme, ale všetko pred ním je mimo, prázdne a nič nehovoriace. Ewan je iba emocionálny sympaťák, jeho herectvo na tak komplikovanú postavu nestačí. Jennifer skáče v náladách, akoby ani nepatrili jednej postave, a problémová dcéra nefunguje vobec. Špatne vedený a dramaturgicky naprosto zlyhávajuci film. (30.11.2016)

Líbil se mi pohled na 60. léta z druhé strany - kdo říká, že konzervativní bohatí bílí podnikatelé nemají rádi svoje poblázněné hippie děti? Ta bezmoc s kterou Swede sleduje, jak se z jeho blonďaté holčičky stane teroristka, jak trapně mlátí ručičkou a křičí black power a jak se dobrovolně prochází v hadrech a žije v odpadcích, je asi bezmocí každého rodiče, z jehož dítěta vyroste mladý člověk, který ho nenávidí. (07.11.2017)