Život je zázrak

Je to možno neuveriteľné, ale Život je čudo je prvým Kosturicovým filmom, ktorý som videl. Zaujal ma, ale neočaril. Atmosféra filmu mi v toľkých styčných bodoch pripomína niektoré Jakubiskove filmy alebo Južnú poštu, že som náchylný považovať Východné Slovensko za najsevernejšiu časť Balkánu. V detailoch je tento film silný, ale ak sa naň pozriem v spätnom zrkadle pri záverečných titulkoch, necítim potrebu ho ešte raz vidieť. Možno ma Kosturicove čierno-biele mačky nadchnú viac. (02.03.2010)

Divoký Emir na cestě za... čím? Za láskou? Za svou rodnou hroudou? Za vyrovnáním se s minulostí? Každopádně je to opět krásné, opět neuvěřitelné a všechny emoce provází totální destrukce. Není možné v celé bývalé Jugošce zřejmě ani souložit bez toho, aby to odneslo několik kusů nábytku, případně plot nebo i nějaká ta domácí zvěř. A ty šlágry o lese černohorském! (15.06.2017)

Upřímně řečeno do 55 minuty jsem byla pěkně otrávená a Kusturica musel bejt v jednom kuse zhulenej, protože takovou uječenou bláznivinu, aby pohledal. Po odchodu syna do války se příběh odvíjel jako by šlo o jiný film. Válečná zvěrstva podané, jako běžnou záležitost života, milostné vzplanutí Luky a Sabahy, následná výměna zajatců, bolavé Lukovo srdce a zárověň jeho oslava života, plně napravilo ten přespříliš ujetý začátek. (05.10.2013)

Po "černé kočce", jsem dal Kusturicovi druhou šanci a tentokrát jsem rozhodně nebyl zklamán. Ale můj problém, asi je, že moc neberu "černý humor" a Kusturicův balkánský temperament mi také není bůhvíjak blízký. Co mně, zde zaujalo, že téměř každých pět minut měl člověk při sledování jinou náladu, kdy povedené vtípky střídala vážnější, surová až depresivní dějová linka filmu(ta se mi líbila víc). A část se Sabachou a Lukou, byla skvělá. Lukova potrhlá žena Jadranka mi lezla na nervy(trapně šílená jako celá černá kočka), no ještěže tenkrát pan Kusturica ve zbylích dvou třetinách filmu zvážněl a vzniklo toto. No dávám slabší 4*, spíše tři a půl. Pěkný komentář-Faye. (13.10.2008)

Bosenskosrbská verze Romea a Julie doplněná Kusturicovou oblíbenou hudbou, bláznivými karnevalovými scénami a fotbalem. To vše v nádherně barevných a poeticky komponovaných záběrech. Pro mě osobně je tohle nejmagičtější Kusturicův film. Zvláštní, že několik komentářů od uživatelů s vysokým počtem bodů tu remcá cosi o absurditě jugoslávské války, zatímco všichni ostatní správně píší o tom, že Život je zázrak je úplně o něčem jiném…. Film není o jugoslávské občanské válce, jen se odehrává na jejím pozadí. Kusturica tu podle mě vůbec nemluví o absurditě tohoto konfliktu (ani jedna postava proti válce nic nenamítá), naopak ho před námi uzavírá, protože ho nikdy nemůžeme pochopit. Odsuzuje pouze hyenismus válečných pašeráků a hodně nešetrně zesměšňuje zahraniční novináře, kteří jsou ve filmu úplně mimo mísu (např. když se zpravodajka ptá Srba Miloše, jestli byl připraven položit život za svobodu Bosny). (25.09.2008)