Pippi Dlhá Pančucha

Nikdy som nemal rád podivné dobrodružstvá, ešte podivnejšej malej, drzej sopľane, ktorú všetci volali "Pippi dlhá pančucha" (Pippi Långstrump). Celé mi to pripadalo akési odpudivo bizarné. Seriál o deväť ročnom decku, čo žije samo len s opičiakom pánom Galánom a koňom Alfrédom. Jej otec je starý námorník, ktorý sa stal náčelníkom černošského kmeňa a jej matka je dokonca anjel. Fakt divné. Musím však uznať, že švédske televízne spracovanie je povšimnutiahodné a Inger Nilsson v titulnej úlohe typologicky perfektná. V roku 1969 bol vyprodukovaný aj celovečerný film "Pipi dlhá pančucha: Pippi sa sťahuje do vily Vilôčky". Bolo to rovnako divoko divné, bizarne šialené ako seriál. Neviem tomu prísť na chuť. Ja tomu proste viac ako dve hviezdičky nedám. ** (18.01.2022)

Jak roztomilým dětským seriálem o jedné copaté uličnici, která nezná slovo nemožné a v případě potřeby hravě zvedne nad hlavu i koně, taktně sdělit dětem, že na světě jsou i děti-sirotci, které nemají maminku. Dále, aby z toho děti nechytily depku, vybavíme tu zrzavou hadimršku hromadou zlaťáků. A pohádka je komplet. Jen jestli dětem nebude vrtat hlavičkami, co by si chudák Pipi počala bez těch peněz? Nebo další věc - jestli jsou takhle vyzásobení oběživem všichni sirotci? (30.12.2013)

Keďže sa jednalo o najobľúbenejšiu knižku môjho detstva, ktorú som čítala niekoľko krát a všade možne aj pri jedle za stolom, takže som mala o Pipi, vile vilôčke a vôbec všetkom okolo svoju predstavu, tak bol tento film jedným z najotrasnejších sklamaní môjho života. Aj napriek mojej slabosti pre staršie filmy dávam tejto zubatej trápnej záležitosti nula bodov. (02.12.2022)

Naprosto strasny. Ani jako diteti se mi to nelibilo, bylo to divne a Pipi mi priserne lezla na nervy, tim jak se chovala, co rikala, dokonce i tim, jak vypadala. Ted to zase davaji v televizi, par dilu jsem zase videla a me hodnoceni je stejne. Hrozny serial s tou snad nejotravnejsi hlavni hrdinkou, co znam. Neznam knizni predlohu, takze nemohu posoudit, jestli jde o nezdrarile provedeni nebo jestli i kniha A.. Lindgrenove byla takovato, ale cetla jsem Deti z Bullerbynu a ty jsem mela rada. Byla to puvabna knizka, takze se mi chce verit, ze i Pipi v pisemne podobe by byla stravitelna a ze to spise filmarsky lapsus. (07.01.2017)

Co se stane, podíváte - li se na Pippi z roku 1969 asi tak 45x za sebou?? (Šla jsem do toho, protože moje dvaapůlletá dcera je už asi měsíc legračně zamilovaná do téhle postavy.) Ne, nezbláznila jsem se, kupodivu... Ale stejně je to zvláštní - i kratší filmy z produkce pro děti by u mě v tomhle dávkování vyvolaly nejmíň pořádnou averzi. Pippi ne. Jako dítě jsem vnímala úplně jiné věci, ale teď potěšeně zjišťuju, že použité dialogy mají přece jen něco do sebe a nelze jim upřít jistý východní filozofický rozměr... (22.09.2010)