Bournov mýtus

Bourne ví, že nic neví. Pořád. V podstatě triviální špionážní historka zabalená do dynamického obalu těkavé ruční kamery, dramatické hudby a střihu o frekvenci mávání kolibřích křídel. Bezpochyby stylové, ale klobouk smeknu spíše před těmi, kdo dodají filmu adrenalin i energii tradičními postupy staré školy. Nemohu si pomoci, ale jako mýtus se mi tak spíše jeví sám Greengrass a jeho gloriola nadčasového režiséra vytříbené formy. Čtvrtá, už docela pochroumaná hvězda, je za úsporný výkon sibiřsky chladného moloďce Urbana. Ty moskevské taxíky vydrží víc, než Kostěj Nesmrtelný.. (23.08.2012)

Soundtrack John Powell: 1. Goa [3:00] ,2. The Drop [3:42] ,3. Funeral Pyre [2:21] ,4. Gathering Data [1:54] ,5. Nach Deutschland [2:40] ,6. To the Roof [5:32] ,7. New Memories [2:48] ,8. Berlin Foot Chase [5:16] ,9. Alexander Platz/Abbotts Confesses [3:34] ,10. Moscow Wind Up [6:55] ,11. Bim Bam Smash [5:09] ,12. Atonement [1:35] ,13. Extreme Ways - Moby [3:57], (10.06.2011)

Ufff...to jsem si oddechl. Na tenhle film jsem se těšil přímo hříšně, jelikož Agent bez minulosti je /byl do Mýtu/ pro mě nejlepším akčním thrillerem, který jsem měl tu čest kdy vidět (minimálně v několika posledních letech, co si vzpomínám). O několik tříd v kvalitě převyšoval první dvě M-I a podle mě stojí i nad třetím pokračováním i těmi nejlepšími bondovkami. Bournův mýtus se mu celkově vyrovnal, v něčem malinko zaostal, v něčem ho překonal. Za prvé, pořád je bouřlivě atmosferický, tempo je téměř neuvěřitelné, bičované kupředu rychlým střihem, strhující hudbou a nervními pohyby hlavy a těla Matta Daemona (skutečně, klobouk dolů Matte, po těhle dvou filmech...). Taktéž kamera přímo létá, zoomuje, je všude, zabírá akci z nevšedních úhlů... lahoda! Souboje jsou dokonce lepší, automobilová honička úžasnější (!!!) než v prvním díle, v čem dvojka trochu ztrácí je ten úžasný koncept amnézií postiženého a nic netušícího bojového stroje, kterým byl Jason v jedničce. V Mýtu už Bourne ví o hodně víc, což je jedno malé (i když nevyhnutelné) mínus co do atmosféry. Další malou výtkou by mohlo být až přílišné opakování schématu nastoleného prvním filmem - jedna superbitka s dokonalou choreografií, jedna automobilová superhonička (skutečně nejlepší jakou jsem kdy viděl)... Na druhou stranu jsou tu samozřejmě nové prvky (Karl Urban je super)... No tak už nezbývá než pochválit Paula Greengrasse, protože je to z velké části jeho zásluha a konstatovat, že se jedná o můj nejoblíbenější akční film, který mě totálně přizdil do křesla a jen párktát za bezmála dvě hodiny mě nechal vydechnout. Mimochodem, vychutnejte si konec honičky v tunelu... 90% a 100% za oba díly! (18.07.2006)

„Bourne Supremacy - druhý díl série (třetí díl je nasnadě, i vzhledem k fantastickým tržbám v USA - aktuálně přes 170 milionů) je parádní .Akčními momenty, jako jsou souboje, klasické přestřelky a automobilové honičky (žádný strach, jedna naprosto úžasná na konci tady je:o), se zde sice hodně šetří, v podstatě všechny jsou vidět buď celé, nebo naznačené, v dlouhém traileru, ale to vůbec nevadí. Bourne Supremacy je sám o sobě jedná velká akce, celý film by se dal lakonicky shrnout do věty "Bourne pátrá a nahání agenty a agenti nahánějí Bournea :o). Příběh po úvodních deseti minutách nabere veliké obrátky, působí dojmem rozjetého stroje, který se ani na chvilku nezastaví a tenhle dojem umocňuje i fantasticky našláplý soundtrack, který poslouchat sám o sobě je veliký zážitek. Mattu Damonovi jsem věřil každou sekundu, co byl na plátně, vynikající byl i Karl Urban coby ledově klidný zabiják. Jedinou malou výtku bych měl ke kameře, na můj vkus byla místama až příliš roztěkaná, ale dalo se na to zvyknout. Celkově vzato bezchybná podívaná a jeden z nejlepších filmů roku....A opakovaným shlédnutím se zážitek umocňuje :o) (12.09.2004)

Paul Greengrass zachoval strhující a intelignetí zápletku, a obohatil ji o neuvěřitelně dravou režii a novátorský, až lehce dokumentární přístup (který se mu tak osvědčil v Letu č. 93). Výsledek je doslova brilanntí. Matt Damon už zdaleka nepůsobí tak joudovitě, je cool a zároveń křehký, zranitelný a vnitřně zlomený. A Extreme Ways od Mobyho už nikdy nebudou znít tak jako dřív! (16.08.2007)