Redigované

De Palma je posera. Na jednu stranu nám chce prezentovat dnešní mediální prostor v celé jeho obří komplexnosti, kdy malí bratři sledují velkého (ale ten se stejně stále chová jako nezbeda), ale není schopen zachovat syrovost obrazu ani zvuku reality (mnohonásobné použití hlasitého zvuku - skřípání při použití optického zoomu, které by napovídalo že se natáčí na digitální foťák, přitom ale obrazová kvalita je minimálně jako z tříčipovky...; stejně jako malá kamerka na helmě vojáka by musela za a) mít zdroj infra světla, a za b) toho by si všimli jeho kolegové a nenechali ho natáčet). Horší je, že De Palma je totálně klišoidní i po stránce příběhu, kdy se setkáváme s jakousi syntézou všech těch story - od nudu po výčitky z neschopnosti zabránit tomu co se stalo a následným traumatům. Minor Threat rozhodně rulez ale (07.12.2007)

Je rozdiel dívať sa na obrazy zohavených tiel (a telíčok) v rámci spravodajstva a vidieť ich (tie isté) po tom, čo sme spoznali aktérov týchto hrôz a boli sme svedkami samotného aktu najsurovejšieho násilia. Pretože zrazu nie je vinný americký prezident ani anonymná armáda... ba ani sviňa vojna, čoby beztvará beštia, ktorej sme všetci obeťami (a všetci ospravedlnení). Tou beštiou vždy bol, je a bude človek. A pripomenúť túto dôležitú pravdu, bezprostredne sprostredkovať takéto poznanie, to nešlo inak, než práve cez mystifikáciu týchto otrasných udalostí. Nikto tu žiadnu skutočnosť nepokrivil, práve naopak. Konkrétne mená a presná rekonštrukcia prípadu, tie sú svetskou záležitosťou. De Palma zašiel ďalej. A vďaka za to! (10.02.2021)

"YOU SO UGLY THAT BULLET IN YOUR FACE WOULD BE IMPROVEMENT." ---------- Už dlho som nič tak prirodzené nevidel. Veľmi autentické a nie len svojim spôsobom podania. Amatérsky spôsob natáčania bol len bonusom. Všetko to pekne zapadalo, nič nevyznelo umelo alebo vynútene. Ako keby to naozaj točil samotný Salazar a za filmom nestál žiadny expert, aj keď tam jeden v podstate bol. (05.10.2017)

Dlouho to vypadalo, že se jméno Briana De Palmy vytrácí ze scény, a najednou: BÁC! O válce v Iráku vzniklo mnoho dobrých filmů (zrovna včera jsem viděl Zelenou zónu), ale tenhle nejlépe glosuje celý konflikt. Od nesmyslnosti jeho oficiálního důvodu, přes nepřátelskou atmosféru prostředí až po samotnou omezenost vojáků, kteří sami nevědí, co tam dělají. Tak proč si to trochu neužít, že? A navíc to zvládá na jednoduchém, až banálním příběhu. Pseudodokumentární podoba s neznámými herci byla asi nejlepším možným řešením, hrátky s webovými videi a blogy to pak zasazují do širších souvislostí naší globální přítomnosti. Dílo hodné vidění. Dílo hodné zamyšlení! (25.08.2010)

Jsem poněkud vyveden z míry místním hodnocením. Reducted je otřesně zahrané, špatně napsané a amatérsky natočené. Jistě, je to částečně záměr, kterým De Palma navozuje atmosféru reálných videí vojáků. Důsledkem toho je naivní vyznění některých scén, kdy se De Palma za každou cenu snaží ukázat jaké aplikace se dnes užívají ke komunikaci. Druhým výsledkem této snahy je naprostá nediváckost. Není to dokumentárně autentické, ani dostatečně atraktivní na to, aby to diváka vtáhlo. Celý film se vleče po předem lehce odhadnutelných kolejích, tím nejlacinějším způsobem prvoplánovitých. De Palma podle mne natočil snad svůj nejhorší film (vždyť jeho tvůrčí krize několika posledních let je víc než patrná), a intelektuálně zatěžkaná Evropa si to mylně vyložila jako umění. Jinak si to nedokáži vysvětlit. (ještě dnes vidím zděšené obličeje několika svých kamarádů, které jsem na Febiu 08 na "nového De Palmu" vytáhl). Pro srovnání stojí za shlédnutí Heart locker od Katheryn Bigelow, která pohyb po hranici realističnosti a zábavnosti zvládla s mnohem větší lehkostí. (23.04.2008)