Halloween

Rob Zombie vzdal poctu originálu, ale svoji verzi přece jenom pojal trochu jinak. Michaela Meyerse vidí jako oběť a je znát, že s ním v podstatě sympatizuje. Příběh obohatil o jeho psychologický profil, který tvoří začátek filmu. Prostředek jako by originálu téměř z oka vypadl, akorát tam kde Carpenter lépe zvládal atmosféru, Zombie zase přidává takové to jeho znepokojující neučesané násilí. Rob Zombie totiž netočí hezké filmy a násilí v nich fakt bolí. Na konec film obohatil ještě o jednu menší dějovou odbočku, aby se Michael Meyers choval alespoň trochu pochopitelně. Tudíž není to taková úplná zabíjecí mašina jak v origoši. Obsazení opět bude lahodit milovníkům béčkových filmů a hudební doprovod je perfektní jak je u filmů pana Zombieho zvykem. (06.11.2007)

Zombie v plvej polovici zdarilo vykresľuje svoj svet plný špinavých, zvrlých ľudských charakterov, z ktorých si podaktorí smrť proste zaslúžia. Malcolm McDowell do tohto sveta (aj koli jeho starým filmom) krásne zapadá. Ako štart osudov Mikea Myersa to funguje dobre. Vrcholom prvej polovice je extrémne vydarená scéna vraždy zdravotnej sestry v liečebni, ktorá ukazuje že pod nánosom špiny sa v Zombiemu skutočne ukrýva trocha filmového génia. Druhá polovica to už je, bohužial, iba veľmi nenápaditá jazda dospelého Myersa, ktorý likviduje všetko čo mu príde pod ruky. Tu atmosféru vytvára už len charakter, ktorý vytvoril Carpenter. (5/10) (17.04.2010)

Carpenterov original ustanovil viacere pravidla subzanru slasheru, kde okrem ineho charakteristickou crtou bola urcita enigmatickost vraha/maniaka dana nielen maskou (ktora len vynimocne byva odnimana), ale i pozadim jeho osoby, o ktorej sa dozvedame len velmi utrzkovite informacie (hlavne z druhej ruky a casto az v dalsich pokracovaniach). Zombie, pri zachovani svojho rukopisu zvolil opacny styl - prva polovica je zamerana na samotneho Micheala ako dieta (od psachania svojej prvej vrazdy az po jeho zivot v ustave) a nacrtnutie jeho charakteru priamym sledovanim jeho osoby. Carpenterov original je imho nedostizny, ovsem Zombie moze svoju verziu postavit so vztycenou hlavou vedla nesmrtelnej legendy. I ked teenage bodycount v 3/4 filmu straca svojou prehustenostou z casti na atmosfere, nielen zaverecna 15 minutovka to v mojich ociach vynahradzuje. Spokojnost vladne i po hudobnej stranke. Mierne remixovana Carpenterova ustredna melodia ucinne podkresluje tvrdost a spinavost Zombieho rezijneho stylu. (28.08.2007)

Rob Zombie miluje Béčkové filmy. A ja mám taký pocit, že bolo správne aby sa ujal ich nakrúcania lebo je vidno, že k danému materiálu pristupuje s úctou a rešpektom. Halloween je klasickým remakeom Carpenterovho Halloweenu a môj názor je taký, že hoci nie je až taký vybrúsený ako jeho predchodca, je to kvalitný remake (oproti nemu je remake Piatku 13-teho jasný odpad). Príbeh popisuje zrod vraždiacej ikony Michaela Myersa, ktorý v detstve na smrť dobodal svoju staršiu sestru a bol odvezený neskôr do psychiatrickej liečebne, kde sa ním zaoberal Dr.Loomis. A ďalej to už pozná snáď každý... V Zombieho prevedení sa však film posúva na vyššiu métu, tých obetí tam je podstatne viac, hlavne počas Michaelovho detstva, samozrejme nechýbajú ani krv a pár nechutností. K príbehu by som mohol povedať toľko, že prvá polovica je príbeh Michaela Myersa a jeho návrat do rodného Haddonfieldu, tá druha je čisto vyvražďovačka aj keď je tam aj pár skvelých momentov. Osobne si myslím, že tento film je skvelým remakemom, ktorý rozhodne neurazí fanúšika žánru, hoci to už nie je oslavovaný John Carpenter. (14.08.2010)

Společne s novým Argentem a jeho završením trilogie o matkách (La Terza Madre) považuji Halloween za nejlepši horrorový film roku 2007. Kde je u Argenta vychýlenost a až určitý druh snovosti určen optikou hlavní postavy a v klasicky vystavěném a vyprávěném filmu si dovolí narušit klasický narativ, tam Zombie přichází s reimaginací Carpenterova originálu, která je do jisté míry až revizionistická vůči žanru slasherů a může se tak hrdě zařadit po bok Tarantinova Grindhouse: Death Proof. I "šilenec z videopůjčovny" svou poctu braku rozdělil na dvě části, které byly mezi sebou do jisté míry vyjednáním mezi starým sedmdesátkovým poctivým a moderním přistupem ke kinematografii se zakombinování "tarantinovského mizogynického feminismu". Rob Zombie nejdřív film otevře v exploatačním duchu svých předchozích filmů (Dům 1000 mrtvol a Vyvrženci pekel), aby pak do psychologizující (pozor, nikoliv psychologické!) hodinky filmu vsadil postavy, které do toho fikčního světa nepatří (nemocniční zřizenci znásilňující pacientky či geekovští pracovníci nemocnice), a pokračoval návratem do sedmdesátek s kontextualizováním scén z Carpiho Halloweenu do nových formálních rámců, hyperbolicky nadsadil Mistrův koncept (jaké reakce originál vyvolal ve fanouškovských kruzích? viz American Nightmare) a do starého hororového světa vsadil poučené moderní postavy ala hrdinové a hrdinky z Vřiskotu. Pátá hvězda je hlavně za poslední čtvrtinu filmu, která je naprosto famózní a úchvatně nesmlouvavá, zdařile remixovaný původní hudební motiv a za to, že je co rozebírat a v necnezurované verzi se i nad čim bavit či děsit... ale tak nadšený jako z Vyvrženců pekel z toho nejsem a s náběhem záv. titulků jsem nemusel hledat svou sanici na podlaze. (30.01.2008)