Kamera:
Russell HarlanHudba:
Dimitri TiomkinHrajú:
Margaret Sheridan, Kenneth Tobey, Robert Cornthwaite, Douglas Spencer, James Young, Dewey Martin, Eduard Franz, James Arness, Edmund Breon, Ray McDonald (viac)Obsahy(2)
Film, jemuž za námět posloužil román Johna W. Campbella, Jr. Tým vědců, podnikající výzkum v izolovaném táboře postaveném hluboko v Antarktidě objeví vesmírnou loď, uvězněnou v ledu. Blízko lodi leží zmrzlé tělo mimozemské bytosti. Všichni jsou přesvědčeni, že jde o objev tisíciletí a vezmou tělo do tábora, aby ho mohli prozkoumat. Mimozemšťan ale není mrtvý - je jen zmrzlý, a teplo ho přivede zpátky k životu, a v táboře začne náhle umírat jeden člen týmu po druhém... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (87)
Nemám absolutně nic proti starým filmům. Nedej bože černobílým. Každopádně mě tento snímek nijak neohromil ani nenadchnul. První Věc podle slavné povídky "Who Goes There?" je dobrá. Nikterak nevyniká oproti mnohem známější Carpenterově Věci z roku 82. Thing je zde popisována spíše jako rostlina než jako mimozemský a napodobovací organismus. Každopádně za jedno podívání to stojí. Jednou a dost. ( 50 procent ) ()
Podľa nižších hodnotení a neustálom porovnávaní s Carpenterovým remakom (čo je nespravodlivé, vznikol predsa neskôr), som sa obával ťažkej nudy spojenej s naivitou. Nuda to nebola a tá naivita akosi ide s dobou a vôbec neprekáža. Postavy riešia dilemu, čo s votrelcom a stretáva sa tu starý vedecký prístup s typickou americkou militantnosťou, ktorá víťazí. Neberiem to ako propagáciu, ale ako najrozumnejšie riešenie danej situácie v danom momente. Film mi ubehol ako voda. ()
Inteligentné päťdesiatkové sci-fi s hororovými prvkami a myšlienkou. Bolo by ale desivejšie a napínavejšie, nebyť tak ukecané, a keby sa koncentrovalo viacej na konfrontáciu ľudí s Vecou, než na ľudí medzi sebou (hlavne zbytočný milostný vzťah kapitána a asistentky). A poslednú tretinu mohli scenáristi zdramatizovať nápaditejšie, priniesť viac obetí. Takto iba preplynie k záverečným titulkom. ()
Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? ()
Atmosférické, sugestivní a úsměvně "chlapácké". Napětí pozvolna stoupá od prvního záběru až skoro do chvíle, kdy se mimozemšťan poprvé objeví v celé své kráse, pak sice maličko klesá, ale i ve finálním střetu jsem byl slušně napjatý. Floristický nápad mě slušně pobavil, protože představa, že pro někoho nejste víc než hlávka zelí na poli, je nehezky nepříjemná. Postavy jsou sympaťáci, takže jsem ochoten odpustit i zbytečný milostný motiv. Co ale ochoten odpustit nejsem, to je vzhled titulní postavy - jen o málo lepší než Frankensteinovo monstrum. A to je celkem zklamání i vzhledem k roku 51, na příkladech jiných filmů toho období je vidět, že si s maskami tvůrci mohli dát větší práci. Je ovšem nesmysl porovnávat tento film a Carpentera, byť oba vycházejí z jedné povídky, a to hlavně proto, že oba filmy jsou o něčem jiném a liší se i ve svém "poselství". Podle zdejších komentářů bych očekával bezmála průšvih, ale opět se mi naopak potvrdilo, jak moc je spousta komentátorů mimo. ()
Galéria (63)
Zaujímavosti (26)
- Některé arktické scény se nenatáčely v zemi věčného ledu, ale na ranči RKO v údolí San Fernanda na jihu Kalifornie v 38 °C. (Epistemolog)
- James Arness údajně považoval svou roli za tak trapnou, že se nezúčastnil premiéry. (Kritick)
- Film inspiroval Johna Carpentera k natočení filmu Věc (1982). (jurasino)
Reklama