Réžia:
Anh Hung TranScenár:
Anh Hung TranKamera:
Jonathan RicquebourgHrajú:
Benoît Magimel, Juliette Binoche, Jean-Marc Roulot, Jan Hammenecker, Emmanuel Salinger, Patrick d'Assumçao, Galatéa Bellugi, Bonnie Chagneau-Ravoire (viac)Obsahy(1)
Píše sa rok 1885. V rozľahlom dome v údolí rieky Loiry sa začína ďalší deň a kuchárka Eugénia (Juliette Binoche) od skorého rána pobehuje po kuchyni. Výsledkom jej jedinečného talentu a lásky k vareniu sú neuveriteľne chutné jedlá. Už 20 rokov pracuje pre slávneho gurmána Dodina (Benoît Magimel). Spoločne hľadajú a nachádzajú nové, neotrepané recepty, objavujú chute a zdieľajú lásku ku gastronómii. Za tie roky sa medzi nimi vytvorilo silné puto, ktoré je prevoňané úprimnou láskou. Dodin by chcel, aby sa Eugénie stala jeho manželkou. Ona však odmieta, nechce prísť o svoju slobodu. Veď ich spolužitie je také dokonalé. Trávia spolu dlhý čas, skúmajú a hľadajú recepty. Nie je to lepšie ako akékoľvek manželstvo? Dodin je však tvrdohlavý, a tak sa rozhodne urobiť niečo, čo ešte nikdy neurobil: varí pre ňu. Možno mu potom povie áno. (Cinemart SK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (63)
Jeden z nejlepších romantických filmů jaké jsem kdy viděl. Sdílená vášeň je ve vztahu nejvíc. Může znamenat porozumění na té nejvyšší úrovni. Binoche a Magimel spolu navíc dokonale souzní i ve svých projevech. Ve vaření snad ještě nikdy nebylo tolik emocí. "Štěstí je nepřestat toužit po tom, co už máš." Cena za režii z Cannes naprosto zasloužená, prvních dvacet minut symfonického vaření je mistrovské zachycení postupu přípravy, trpělivosti a plynutí času. Neuvěřitelně precizní práce, smekám. 90% ()
Nádherný film o vaření z historické Francie. Příběh zasazený do roku 1870, kde hlavní hrdina považován za Napoleóna kulinářského umění, který vaří pro své vlivné přátelé s Eugenií, která je jeho kuchařka, ale zároveň i milenka, avšak zatím odmítá sňatek. Ještě tam mají dceru od souseda, která má obrovský talent na rozpoznání chuťi. První hodina je velký gastro zážitek, kde potěší, že se opravdu vaří z čerstvých surovin, které si sám člověk musí vypěstovat, natrhat a popř. ulovit. Druhá půlka se však přehoupne v Drama a tam to za mě trochu drhlo, ale závěr to opět hezky nakopne. Chválím i inteligentní dialogy a solidní herecké výkony. Chuť se tříbí věkem, vyžaduje dobrou pamět. Tohle víno má všechno- eleganci, vznešenost i čistotu. Působivá Francie. 75% ()
Tohle je jedno velké pohlazení na duši… Překrásná óda na francouzskou kuchyni, francouzský jazyk a na lásku samotnou. Úvodní asi dvaceti minutová vařící scéna je naprosté mistrovské dílo, takže upozorňuji: nedívejte se na to hladoví :D V tomto filmu je jídlo hlavním hrdinou... buďto se připravuje, nebo konzumuje, anebo se velmi barvitě a poeticky hodnotí a popisuje, takhle to snad umí skutečně jenom Francouzi. Výprava je úžasně detailní a až ke konci filmu jsem si všimla, že tam není žádná hudba… hudbou tohoto filmu jsou zvuky z kuchyně… bublání vařící vody, prskání oleje v pekáči, šoupání hrnce na plotnách, vařečka klouzající po pánvi, praskání ohně v krbu, cinkání příborů o talíře… Vaření tu není jen nástrojem pro zaplnění bříška a uspokojení mlsného jazýčku, vaření je vykresleno jako velmi důležitý způsob komunikace, pro vyjádření lásky a citů tam, kde slova nestačí… Stejně tak vztah mezi Eugénií a Dodinem, je tu krásně delikátně vykreslen… jeden druhého milují, obdivují, jeden druhému s láskou vaří… tenhle film je snový. A právem získal v Cannes cenu za nejlepší režii. [Festival de Cannes 2023] ()
Tak tohle bylo gastroporno ! Totální gastroporno ! Pokud nejste zaměstnán v kuchyni, nemilujete jídlo, nezkoušíte různorodé chutě světa, nebo nemáte holt k jídlu nějaký zvláštní vztah a jste bručoun, co se na večeři spokojí s májkou a rohlíkem a jeho vrcholem týdne je v neděli buřtguláš, nemůžete tomuhle filmu nikdy porozumět a hoďte točku rychle zpátky. Francouzský venkov, život na château, 19.století, brilantně vytříbená atmosféra staré kuchyně, kde neexistovaly žádný průmyslový náhražky, kdy smetana byla smetanou, máslo máslem a ze zahrad a místních dodavatelů jste dostávaly poctivé a čisté suroviny. Doba, kdy gentlemanství a úcta k ženám byla každodenním chlebem. Úvodní 15 minutová sekvence byla pro mě jak z říše snů. Jen letmé dialogy a pohled na přípravu receptů jako telecí karé, burgundská omáčka, kambaly či vývaru. Vše připravované na starých kamnech a v pecích, kde o poctivosti nemohla být ani řeč. Takhle se to vlastně nese značnou část celého snímku. Příběh je prostý, sice s lehčím nádechem předvídatelného dramatického prvku, ten ale dílu nijak neškodí. Tady se prostě hlavně vaří a jí ! Velmi příjemný film, u kterého nemusí člověk přemýšlet nad nějakou ukrutnou zápletkou, a který se vyvaruje moderních skrupulí. Pure gastro festival s úžasnou Binoche, která málokdy zklame. Až teď jsem teprve naštvanej, že jsem vynechal kino. Nepočítal jsem s tím, že budu muset po posledním restu z minulého roku přehodnotit svůj top žebříček 2023. Umění jíst a milovat pro mě osobně znamená nejen nejlepší film loňska, ale zároveň i nejlepší film v oblasti gastra, který se mi kdy dostal pod ruku. Absolutní masterclass, po kterém mám chuť vyházet ty sajrajty co mám ve špajzu a lednici, sbalit věci a odjet někam k žabožroutům nacpat si břicho. ()
Naprosto dokonalá filmová oslava jídla v noblesním francouzském provedení, krásná dobovka, decentní citlivá vztahovka, přesvědčivé herecké výkony plus něco málo edukačních zajímavostí z historie kulinářství (třeba proč mají kuchařské čepice tvar, který mají). To pomalé tempo a intelektuální dialogy bych nazval místy skoro nudou, ale nudou na kterou se hrozně hezky koukalo. Naprosto oddechový film pokud máte rádi filmy o vaření (Dokonalý šéf (2015), Bitva kuchařů (2017), Bod varu (2021), Z prezidentské kuchyně (2012)...) - jinak na tu nudu zahynete ()
Galéria (18)
Fotka © Curiosa Films / Gaumont / France 2 Cinema / Carole Bethuel
![Umenie jesť a milovať - Z filmu - Emmanuel Salinger, Patrick d'Assumçao, Benoît Magimel](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/168/368/168368263_yy5021.jpg)
Zaujímavosti (9)
- Na filme sa podieľa aj francúzsky historik Patrick Rambourg ako kulinársky historický poradca. (Arsenal83)
- Juliette Binoche a Benoît Magimel kedysi tvorili pár aj v skutočnosti (1998-2003). (Arsenal83)
- Scénář byl volně inspirován románem Maurice Rouffa z roku 1924 – tam se poprvé objevila fiktivní postava Dodin Bouffant (Benoît Magimel). Tato postava byla volně inspirována slavným francouzským gurmánem Jeanem Anthelmem Brillat-Savarinem, autorem knihy „O labužnictví – fyziologie chuti“. (Sykomora)
Reklama