Reklama

Reklama

VOD (1)

Novinár Peter Miller sa rozhodne pátrať po stopách kapitána SS Roschmanna. Jeho zločiny v koncentračnom tábore v lotyšskej Rige sú popísané v denníku, ktorý po sebe zanechal starší židovský muž, ktorý spáchal samovraždu. Pátranie ho privedie až do srdca tajnej organizácie ODESSA, ktorá bola vytvorená na ochranu bývalých nacistov, skrývajúcich sa po celom svete. (STV)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (57)

honajz 

všetky recenzie používateľa

Průměrný tak trošičku špionážní thriller. Už Forsythova předloha doplácí na jeho negativa při psaní - přílišnou popisnost, soustředění na množství fakt, až mu ze zřetele utíká příběh. Na filmu je to nejvíce vidět. Kde v knize několik stránek je věnováno převodovce, výrobci převodovky, autorádiu a výrobci autorádia, tam prostě pod titulky projede auto. Děj se drží přesně knihy, a právě i proto je vidět, jak je řiďounký a jednoduchý, bez větších charakterů postav, a vlastně i bez větších zápletek. Hlavní hrdina prochází vším bez větších problémů, dostane se k Wiesenthalovi, i když to zpočátku vypadalo na velký problém, nacistická chobotnice se ho nedokáže zbavit - těch náhod je mnoho a i díky tomu chybí napětí nebo jakékoliv soucítění s hlavní postavou. Jsou zde ale moc hezké lokace, ta města mají něco do sebe, a náznaky jisté atmosféry, rozbourané však nekonzistentností děje. ()

YURAyura 

všetky recenzie používateľa

Velmi slusne drama o novinari, ktery se rozhodne rozkryt organizaci OdeSSa, co pomaha po valce byvalym prislusnikum utect a zacit novy, klidny a bezpecny zivot nekde vysoko v ustani. A male se mu to... Na konci kdyz uz to zacalo byt opravdu ozehave a jak jsem pak videl ten nazi sraz, polevalo me docela horko... ()

Reklama

borsalino 

všetky recenzie používateľa

Velmi napínavé drama o organizaci zvané Odessa a jejím vlivu na další vývoj Německa. Faktem je, že Německo po válce mělo zoufale málo odborníků prakticky v každém oboru, a proto denacifikace rozhodně neprobíhala tak důkladně, jak by ideálně měla, a proto se mnoho bývalých členů SS dostalo zpět a ještě výš (Kiesinger, Schacht, Meinstein aj.) a zároveň mnoho jejích členů bylo v SS právě proto, aby mohli pokračovat v kariéře s neomezenými zdroji. To však není stejný případ u lidí jako byl Priebke, Barbie nebo Roschmann, který ve skutečnosti za své činy nebyl potrestána a zemřel až v roce 1977. Film příběh Odessy podává velmi atraktivní formou a Jon Voight se role ujal velmi dobře. Nicméně některé situace mi přišly téměř až naivní, tak si zkusím přečíst předlohu. ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Zlé nie sú národy, zlí sú len jednotlivci..." Knihu som nečítal, ale príbeh ma zaujal. Keby sa do tejto témy niekto obul s plnou vážnosťou , tak verím, že výsledok by mohol byť fantasticky mrazivý. Netvrdím, že režisér tohto filmu to nechcel dokázať tiež, len mu to celkom nevyšlo. Zaujímavý a dobrý film urobiť dokázal, ale nezabudnuteľný určite nie. J. Voight zahral fajn, naopak v roli hľadaného nemeckého dôstojníka by som si vedel predstaviť niekoho iného. Slabé štyri hviezdy. 70%. ()

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Poctivý politický thriller ze staré školy, se všemi neodmyslitelnými proprietami, atmosférou, vyššími ideály a morálním přesahem, a i v této dekádě ještě stále s tím nejzávažnějším tématem, tedy nacistickými válečnými zločiny. Jelikož ale od konce války přece jen už uplynula nějaká doba, ve filmu jde o odhalení sítě domestikovaných válečných zločinců a o reflexi nové generace, tedy synů exponovaných lidí. Ten generační střet je možná tím nejpůsobivějším, co tenhle snímek nabízí. Hlavní hrdina, investigativní novinář, si shodou okolností a náhod prožije své ,,tři dny kondora" (tuhle aluzi k legendárnímu, jen o rok později natočenému, thrilleru Sydneyho Pollacka s Robertem Redfordem tu nezmiňuji náhodou, neboť oba hlavní hrdinové toho mají opravdu hodně společného...) a někdy je skutečně s podivem, čeho všeho je takový člověk od novin (tedy intelektuál) schopen (závěrečná překvapivá pointa ale mnohou motivaci nakonec osvětluje). Je skvělé vidět film, navíc tohoto vyhraněného žánru, který je točen coby nositel jistého nezpochybnitelného poselství. Poctivý thriller ještě z dob, než všechno právě zmíněné nahradila modla dnešních žánrových filmařů - otupující akce...a přitom to jde celkem úspěšně i bez ní... ,,Zlo nepáchají národy, ale jednotlivci." ____ PS: Tak mne napadá, že bych rád viděl remake, ale musel by být od Quentina Tarantina a Simon Wiesenthal, kterého by hrál Brad Pitt, by musel dostat mnohem více prostoru! :-) ()

Galéria (24)

Zaujímavosti (4)

  • Po přijetí románu „Den pro Šakala“, řekl autorovi knižní filmové předlohy Fredericku Forsythovi jeho vydavatel: „Pohrávám si s myšlenkou, že bych vám nabídl smlouvu na další tři romány. Máte nějaké náměty?“ „Mám jich spoustu.“ „Dvě synopse, obě po stránce, do pátečního odpoledne.“ „V pátek jsem předložil dva náměty, jeden z nich o tajemné organizaci bývalých nacistů, kteří si vzájemně pomáhají, chrání se a varují, aby nikdo z nich nebyl zadržen lovci válečných zločinců.“ „Nejdřív nacisté.“ Tehdy Forsyth netušil, že jeho vydavatel byl Žid, který měl jako mladý důstojník vyslýchat Heinricha Himmlera, než zajatec spolkl kapsli s kyanidem. (BoXBe)
  • „Chtěl bych vytvořit postavu vraha z nacistické éry, který svlékl uniformu, přijal novou totožnost, zmizel a s novým jménem získal v Německu práci, vliv a vážnost. Nejlépe velitele koncentračního tábora,“ řekl při přípravě knižní předlohy její autor Frederick Forsyth lovci nacistů Simonu Wiesenthalovi. Ten mávl rukou: „Proč byste ho měl vytvářet? Mám tady nejmíň deset skutečných.“ Prošli složky a shodli se na bývalém veliteli tábora v Rize, hlavním městě Lotyšska, známém jako řezník z Rigy. Jmenoval se Eduard Roschmann. (BoXBe)
  • V roce 1975 jeden Argentinec sledoval španělskou verzi ve špinavém kině na pobřeží jižně od Buenos Aires, když vtom si uvědomil, že Eduard Roschmann, který byl natolik přesvědčený, že mu nic nehrozí a vrátil se ke svému jménu, bydlí v jeho ulici. A tak ho udal. Skutečný Eduard Roschmann tak byl díky exitenci tohoto filmu zatčen, ale následně propuštěn místním soudcem a prchal k paraguayským hranicím. Na přívozu uprostřed řeky jej stihl infarkt. Na paraguayském břehu odmítli tělo přijmout. Cestu do Argentiny a zpátky absolvoval čtyřikrát, než začal zapáchat. Identitu mrtvoly nakonec potvrdili dva detektivové z Vídně a tělo leží v neoznačeném hrobě na štěrkovém břehu vedle řeky. (BoXBe)

Reklama

Reklama