Dotyk Medúzy

Aj keď horory a mysteriózne filmy nie sú mojou šálkou kávy, Dotyk medúzy ma zaujal. Jednak dobre vystavaným dejom, gradáciou napätia a v neposlednom rade aj výbornými hereckými výkonmi s Richardom Burtonom na čele. Film ponúka množstvo námetov na premýšľanie aj po záverečných titulkoch. Vzdialene mi pripomenul Sprisahanie s Melom Gibsonom a priatelia konšpirácií si po 11. septembri iste spomenuli, kde videli kontakt dopravného lietadla s budovou po prvý krát. (25.03.2018)

Po zhlédnutí ve vás zůstane jediné... Znepokojivě mrazivý pocit "co když přeci jen". Odlitek Medúzy z úvodních titulků mě v dětství strašil ve snech déle než co jiného. K tomu dokonalá gradace děje (to napětí, TO napětí!), famózní herecké výkony všech herců (a to i ležícího Burtona; ten pohled, TEN pohled!), zajímavě uchopené originální téma, naprosto výtečná hudba (ten hlavní motiv, TEN motiv!) a především TEN nezapomenutelný závěr. Dodnes mě mrzí, že se mi do rukou nedostala knižní předloha tohoto britského skvostu. Nezapomenutelný film, který u mě formoval lásku k filmu. I když poněkud mrazivou cestou. PS: Ač je původní dabing nebývale kvalitní, tak v originálním znění s Venturovou francouzskou angličtinou a temnou Burtonovou dikcí je to zcela o něčem jiném. (10.01.2007)

Velká škoda, že detektivní linka filmu je čím dál tím víc upozaďována a že ji odhalí dle mého každý, zbytek děje je sice výtečný, jsem si jistý, že literární předloha může být fantastická, ale psychologie některých postav je na můj vkus příliš ... Jednoduchá, nevykreslená a změny jsou příliš náhlé (to ovšem neplatí pro hlavní postavu, začínám chápat, proč někdo Lino Venturu tak sveřepě zbožňuje), bohužel to občas nalomí jinak výtečnou atmosféru, která krásně v závěru graduje. Hymlhergot, proč nikdo nenatočil pokračování se stejným detektivem? Teď abych zase sháněl předlohu, sakra. (21.12.2013)

Myslím, že příhodnější název by byl Pohled Medusy, ale nešť. Thriller, který mě jako dítě velice děsil, se mi teď (podobně jako Přichází Satan!) jeví jako hodně slabá káva. Strašidelné filmy rychle stárnou a třeba hroucení Westminsterského opatství na lidi uvnitř dnes vypadá velmi polystyrenově. Herecké výkony se ovšem počítají a osobně si neumím představit lepšího herce, kterému bych uvěřil, že zabíjí pohledem či myšlenkou, než Richarda Burtona (Liz Taylorová o tom jistě ví své). A pak je tu ještě velice nápaditá práce s kamerou: časté flashbacky nejsou řešeny rozmlženým obrazem a "rozčeřenou" hudbou, ale úplně plynule, jako běžný přechod z jednoho záběru do druhého, často v rámci jediného obrazu! 70% (12.08.2005)

Až bude leden, pak jděte ven jen ve spodním prádle, vezměte si kýbl, naplňte ho ledem, stoupněte si do něj. Ale v zájmu svého zdraví si radši pusťte Dotek Medusy a dosáhnete stejného pocitu. Tohle je honě dobrý mrazivostní thriller v hávu klasickém, který i přes více jak 20tileté stáří ani zdaleka neztrácí na působivosti. Postupně budovaná atmosféra, využití starých záznamů o parapsychologii, skvělá hudba a hlavně takové podivně depresivní napětí, to jsou jen základní devizy celého filmu. Richard Burton by ani nemusel nijak extra hrát, stačí pouhý záběr do jeho očí a to zlo, to tajemné a svazující zlo mu prýští přímo z nitra. Lino Ventura jako vždy s kamennou tváří a chladně vypočítavým chováním mu tak jest velmi slušným protihráčem. A nesmím zapomenout ocenit ani Lee Remickovou, jenž zlu samotnému vytvořila křehký, avšak oduševnělý protipól. Závěr sám o sobě jest pompézním představením a dříve nakumulovaný strach zde dostává volný průchod, takže se výraz znepokojení ve tváři rozpíná, pozadí se zatlačuje neustále více a více do pohovky a oči vytřeštěně sledují pohybující se obraz. Takže ve výsledku jest divák strnulý, mírně zhouserovatělý (od té křeče), politý studeno potním výměškem a nevěřícně kroutí již předtím zablokovanou hlavou. Zkrátka skvělý thriller s prvky hororu a místy katastrofického filmu, se silnou mystickou atmosférou a pěti hvězdičkový hotel pro vaši napětí milující duši. (11.08.2004)