Lolita

Dominique Swain by pomotala hlavu i mně!...Vybrat z Kubrickovy a Lyneovy Lolity to nejlepší a dát to dohromady, bylo by to geniální dílo. Zatímco Lyne zcela ignoruje postavu Quiltyho, v Kubrickově verzi naopak (především díky vynikajícímu Sellersovi) zastiňuje samotného Humberta. Kubrick zase (s ohledem na dobu asi pochopitelně) příliš brzy "uhne" pokaždé, když má mezi Lolitou a Humbertem k něčemu dojít. Nemůžu říct, která verze se mi líbila víc, obě jsou dobré, ale mohly být mnohem lepší. Ale Lolitky byly v obou případech skutečně neodolatelné. (19.03.2006)

Bestseller páně Nabokova jsem nečetl a mladé holky, a to i ty starší než Lolita, mne až na pár výjimek vždy vlastně nechávaly chladným, čili v roli Humberta bych se stal asi spokojeně ženatým mužem s Melanií Griffith a malé přisprostlé holky bych si sotva všiml.  Tím pochopitelně nechci říct, že jen kvůli sexuálnímu nezájmu o mladé maso bych na  obecné rovině nerozuměl řekněme principům zakázané lásky a nedokázal si tenhle příběh užít.  Navíc, jak říká pan Nabokov, pedofilem se stanete už v rané pubertě, když vám z různých důvodů vaše první láska nedá , třeba umře na tyfus, to vám pak zůstane brouk v hlavě a už v tom lítáte celý život, a to se dá prostě pochopit. Mně teda dala, tak jsem řešit nemusel, ale to sem tak úplně nepatří. Jeremy Irons se pak role svého ouchyly zhostil na výbornou a když pak SPOILER JAKO BRNO na konci zastřelí své temné já, i jsem mu tu následnou prázdnotu uvěřil. Malá kur... holčička Dolores pak byla od začátku až výjimečně hypersexuálním dítětem, až jsem si říkal, jestli si třeba někdy i čte, má ráda zvířátka, čokoládu nebo tak něco.  No, ale chápu, předloha je předloha a Nabokov (když už ho to žena prý donutila dopsat) určo nechtěl psát o prznění opravdové dětské duše, že ano.  I když DALŠÍ SPOILER, kdyby Nabokov Lolitu nenechal umřít, mohl napsat druhý díl, Milfka a ten bych si možná s chutí i přečetl.  A teď jak si tak po sobě čtu, co jsem napsal, vypadám  až skoro jako moralista, že?  Hm, tak si milý čtenáři uvědom, že ti jsou vždycky nejhorší. Čtyři. (21.09.2023)

Nová Lolita dává smysl,protože ta první byla moc ovlivněna dobovou cenzurou - takže je na místě se pokusit natočit víc, než kolik bylo možné začátkem šedesátých let. Škoda, že ten film končí jako o kus mělčí a méně odvážné přežvýkání ještě víc propadlé sexualizace Dolores oproštěné až příliš od kritického ducha předlohy. (28.03.2010)

Vím přesně, co budu cítit, až příště znovu Lolitu uvidím. Budu posté žasnout nad čarovně svůdnou Dominique Swain, budu mít oči plné slz nad steskem po Lolitě, a budu na dvě hodiny Humbertem, který by pro další chvíli, kdy bude Dolores v jeho náruči, obětoval a zahodil vše. To, co Irons v hlavní roli předvádí, není totiž dobrý herecký výkon, je to naprosté položení do postavy, dokonalé souznění s charakterem a zhmotnění všech mužských vášní a tužeb, byť v jakkoli nezdravé formě. Takže až se na Lolitu zase podívám jeho pohledem, ucítím lásku, která mění životy. (25.06.2005)

Tohle je velkolepá podívaná. Jeden z mála filmů, který předčil knihu. Kniha mě zoufale nebavila, ale film, režírovaný mým největším oblíbencem, je neuvěřitelný. Strašně mě oslovil, vším, co v něm lze najít, dějově však především opět tím, že milujete hrozně moc někoho, komu jste v podstatě ukradený (hodně dobře to pan Irons zahrál, má můj obdiv). Předně hudba, ta je přenádherná, krásně film podbarvuje a mně osobně se tedy nikdy neoposlouchá. Pak režie, Adrian Lyne je prostě machr, je to bůh a jak už jsem u něj psala, má úžasný cit pro detail, pro maličkosti, které díky němu nejsou maličkostmi, ale získávají nový rozměr a nakonec, samozřejmě, co se týká erotického napětí, scén svádění, erotického dusna, tak tam je bezkonkurenční. Ale nebylo by to všechno bez proklatě vzrušující Dominique Swain, bez ní by Lolita nebyla Lolitou, na kterou nezapomenete. Humbert: Don't touch me; I'll die if you touch me. Rok 2023 a Doplnění po shlédnutí dokumentu “Lolita, nepochopená fantazie”: Svůj komentář k filmu nezměním, ale ke knize se musím vrátit, četla jsem ji jako hodně mladá a uniklo mi její skutečné sdělení. Asi by bylo namístě brát knihu a film jako dvě zcela odlišná díla a tak k nim i přistupovat. Prozřela jsem, sice pozdě, ale prozřela. Knihu jsem pochopila špatně a zdá se, že nejen já. Nebo na to musí být člověk moudřejší. Když to uvedl na pravou míru sám Nabokov, tak není o čem přemýšlet. (18.01.2015)