Lolita

Trochu zklamání. Kubrickovu verzi jsem neviděl (ikdyž se ji asi pokusím sehnat, už kvůli mému opěvovanému oblíbenci Sellersovi), ale zato četl kousek knihy...a asi kvůli tomu jsem čekal víc. Herecky je to zvládnuté vesměs dobře (Jeremy Irons a Dominique Swain super, zato Melanie Griffith totálně nesnesitelná), příběh taky nebyl špatný, ale knižní lehce zvhrlá atmosféra se vytratila, a proto i s ohledem na pochybný závěr (myslím tím dění u Quiltyho) to bude pouze za 3*. (15.01.2011)

Ústřední dvojice by si měla dávat pozor, protože v některých zemích by je mohli za tohle zavřít:) Oba společně a každý zvlášť jsou ve svých komplikovaných úlohách skvělí...obzvlášť Dominique, ta je naprosto...naprosto...fascinující. Dospívající žena, objekt touhy, dobře si vědomý své moci nad tím prostým chlapíkem, jindy stále ještě dítě toužící po objetí a uklidňujících slovech. Přesto mi to poklidné plynutí času přišlo místy trochu nezvládnuté až nudné. Že by ta atmosféra parného léta? Nevím, vážně nevím... (18.09.2006)

Tohle je velkolepá podívaná. Jeden z mála filmů, který předčil knihu. Kniha mě zoufale nebavila, ale film, režírovaný mým největším oblíbencem, je neuvěřitelný. Strašně mě oslovil, vším, co v něm lze najít, dějově však především opět tím, že milujete hrozně moc někoho, komu jste v podstatě ukradený (hodně dobře to pan Irons zahrál, má můj obdiv). Předně hudba, ta je přenádherná, krásně film podbarvuje a mně osobně se tedy nikdy neoposlouchá. Pak režie, Adrian Lyne je prostě machr, je to bůh a jak už jsem u něj psala, má úžasný cit pro detail, pro maličkosti, které díky němu nejsou maličkostmi, ale získávají nový rozměr a nakonec, samozřejmě, co se týká erotického napětí, scén svádění, erotického dusna, tak tam je bezkonkurenční. Ale nebylo by to všechno bez proklatě vzrušující Dominique Swain, bez ní by Lolita nebyla Lolitou, na kterou nezapomenete. Humbert: Don't touch me; I'll die if you touch me. Rok 2023 a Doplnění po shlédnutí dokumentu “Lolita, nepochopená fantazie”: Svůj komentář k filmu nezměním, ale ke knize se musím vrátit, četla jsem ji jako hodně mladá a uniklo mi její skutečné sdělení. Asi by bylo namístě brát knihu a film jako dvě zcela odlišná díla a tak k nim i přistupovat. Prozřela jsem, sice pozdě, ale prozřela. Knihu jsem pochopila špatně a zdá se, že nejen já. Nebo na to musí být člověk moudřejší. Když to uvedl na pravou míru sám Nabokov, tak není o čem přemýšlet. (18.01.2015)

Či už Nabokovovo dielo, Kubrickov filmový originál alebo táto verzia, všetky sú tej najvyššej kvality. Jeremy Irons sa zhostil svojej úlohy skvelým spôsobom, o to viac je nutné vyzdvihnúť super výkon Dominique Swain. Tá zahrala nevinnosť a manipulatívnosť tým najvernejším spôsobom. Vynikajúci casting je základom vydarenej filmovej adaptácie. Samotný obsah nemusí byť každému po chuti, lenže tu nejde o odsúhlasenie zvráteného otčimovského vzťahu, ide o psychologickú sondu, ako sa môže nechať človek pudovo strhnúť a ovplyvniť. Podstata literárneho diela tu bola úplne vychytaná. (29.06.2017)

Řemeslně dokonalé, ale ve srovnání s Kubrickovou Lolitou z roku 1962 působí utahaně, zbytečně popisné a ve výsledku vlastně nezajímavé a nudné. I přes daleko smyslnější popis vztahu Lolity a Humberta je toto ztvárnění jaksi sterilní a chladné. V podstatě další doklad toho, že otrocký přepis románu není vhodný přístup k literární předloze. Tři hvězdičky si však dát nedovolím, na to je to příliš kvalitně natočené i zahrané. Především výkon Jeremyho Ironse je skutečně bezchybný a také Dominique Swain hraje postavu mladé dívky, která je v mnohém ještě bezprostředně se chovajícím dítětem, přestože už dokáže velmi cílevědomě využívat své probouzející se ženskosti velmi dobře. Výraznou chybou je však nevýrazné ztvárnění Lolitiny matky, jejíž deptající, ponižující a sekýrující přístup (ve filmu prakticky nepřítomný) je psychologickým klíčem k Lolitině flirtu. Tato složka přitom v Kubrickově verzi funguje naprosto bezchybně, zatímco zde zcela selhává. (02.05.2008)