Deň vďakyvzdania

Celkom slušné, na niektoré pichačky a rezačky sa dobre pozeralo, tak až oddychovo po tých všetkých vianočných prianiach šťastia a pokoja. Škoda len, že dlho trvá, kým sa to rozbehne a nie je to príliš desivé, no potok krvi uspokojí nielen upíra. Mrazivý zážitok to určite nebol, veď je osem nad nulou, ale zázvorový čaj s citrónikom si tu celkom vychutnáte s dobrým pocitom, že vraha odhalíte už v polovici filmu. (26.12.2023)

Na plný počet to zrejme asi až tak nie je a Ja tak trochu preháňam, no je to po dlhej dobe slasher, ktorý je dostatočne krvavý, s výborným gore, no a v neposlednom rade, nápaditý aj z pohľadu mordovačiek, čo je pre tento druh subžánru doslova kľúčové. Som veľmi spokojný a na záver len dodám, kam sa hrabe 168 pokračovanie už dnes trápneho Vreskotu, ktorý drží pri živote už len štýlová “ghost face” maska, pričom toto je presne ten druh filmu, ktorý Eli Rothovi sedí ďaleko najlepšie. Po “Green Inferne” a “Hostely”, další zárez na pažbe. (20.12.2023)

Díky nadprůměrným hodnocením zdejších uživatelů jsem se nechal zlákat na (prý konečně) nadprůměrný slasher, tak jsem se rozhodl jej prubnout. No ve výsledku ikdyž se nejedná o žádnou must-see záležitost, rozhodně jde konečně o žánrovku, která alespoň dobře baví. Velkou výhodou oproti konkurenčním laciným, nudným a v mnoha ohledech nedotaženým bratříčkům (nejen) letošního roku je zejména režisérova zkušenost, takže tady Eli Roth nestřílí slepýma, ale naopak do filmu přináší slušnou dávku nápaditosti a kvalitních vražd. Velmi chválím výborné jump-scares provázející vraždy - mnoho z nich jsem nečekal a dokázaly mě slušně zvednout ze sedačky, dále pak musím zmínit i celkem fajn teenagerskou partu s (v rámci žánru) obstojnou chemií, skvěle vyšperkované a výživné gore, které ve snímcích poslední doby dramaticky chybí a kterého jsme zde dostali požehnaně (konečně!!!!) a v neposlední řadě paradoxně dobře fungující prvky satiry a scén extrémně přitažených za vlasy, jelikož ty filmu dodávaly povznesenou nadlehčenost a ukázaly, že divák nemusí urputně lpět na smrtelné vážnosti, ale může jej vzít s nadhledem, což ostatně potvrdila už opening scéna s Black friday výprodejem v marketu - zde jsem se bavil fakt královsky a už od úvodu jsem věděl, že tohle bude ta správná nota. Fandy žánru potěší i zábavná hra na hádání vraha, kterého sice bystří diváci skrze detailní náznaky odhalí už v začátku, ale věřím, že opačná většina bude dost možná výsledkem velmi překvapena. Jediným mínusem a důvodem, proč nejdu výše, je pro mě (skoro už klasicky) vyšuměný závěr a ukončení filmu plus absence výraznější inovace žánru nebo více vychytralých detailů, ale krom toho si na nic nestěžuju a musím přiznat, že po dlouhé době mě i slasher dokázal příjemně potěšit a nechytal jsem se u něj samou stupiditou za hlavu, takže rozhodně dobrá volba. (28.11.2023)

Při scéně Přepadení nákupáku, jsem celou dobu čekal, kdy se ukáže, že tohle se někomu jen zdálo. Postava se celá zpocená probudí a začne děj. Jenže to se nestalo. Takže zde máme adepta na největší WTF moment roku. První hodina mě vyloženě nebavila, nesympatické postavy, tajemný vraz a atmosféra trošku vykradená z Vřískotu. Něco se vykrádá z prvního Halloweenu. Kdo je vrahem jsem vlastně tipoval správně a při scéně kdy se jednu z postav strčí do trouby jsem získal prakticky jistotu. S blížícím se koncem tomu jisté kvality a zábavnost (černého humoru je tady spousta) upřít nemohu, ale stejně This is cinema, tohle určitě není. 50% s bídou. (07.02.2024)

Eli Roth režisérky roste. Překonal sám sebe a natočil svůj nejlepší kariérní počin. Troufám si říct, že jsem letos lepší a zábavnější slasher neviděl a už se těším na potvrzené pokračování. THANKSGIVING hodně odkazuje nejen na HALLOWEEN a SCREAM, ale hlavně na I KNOW WHAT YOU DID LAST SUMMER, z něhož cituje překvapivě nejvíc scén. Narozdíl od svých vzorů se však nebere vůbec vážně, ale jede v hodně černohumorných vodách, stejně jako původní GRINDHOUSE trailer. (07.12.2023)