Deň vďakyvzdania

Na fiktivní trailer z roku 2007 přiložený ke slavnému double feature Planet Terror/Death Proof jsem již zapomněl, protože v tu dobu jsme s kámošema každýmu na kalbách co hodinu pouštěli tehdy sousedský fiktivní trailer na Machete, tehdy i s výstižným českým dabingem. Tehdejší upoutávka na Thanksgiving vycházela z estetiky 80s slasherů, do které se ale prý Eli Roth nechtěl nakonec zamotat, tak tento film pojmul jako současný remake onoho fiktivního filmu, který byl jakože zničen. Dobře, ale teda proč je to tak hmatatelně devadesátkový? Tím myslím vztahy mezi postavami, charakter městečka, bouchačky, způsoby chování hrdinů, jejich účesy, obličeje i způsoby chování. Jsou zde scény, které vyloženě napovídají, že o tom, že se bude ten film odehrávat v současné době, se došlo až nějak během natáčení a jedna za všechny se odehrává v policejní stanici, kde mají všichni policajti CRT monitory s Windows 98, krom externího detektiva, který najednou má celý dva flatscreeny.  Naštěstí se tenhle bezelstný přístup k problému otiskl do nálady celýho filmu, který je příjemně lehkonohý, nesnaží se nad nic povyšovat a chápe, že by nás nemělo zajímat, jak jsme si vědomi následování nebo ohýbání žánrových pravidel, protože jsme tady proto, abychom si vychutnali jak někomu lodní příď prorazí v detailním záběru lebku. A za to fakt dík. (22.02.2024)

/// Čekal jsem špatný film, dostal jsem špatný film. Takže asi dobrý? Nevěděl jsem, že film má rating od 18, takže mě brutalita příjemně překvapila. Její provedení ale většinou vypadá levně a přehnaně. Úvod filmu mě úplně otrávil svou neuvěřitelností a vyhroceností. Ke konci jsem ale přeci jen začal být spokojenější a po průvodu si dění docela užíval, jenže finále je naprosto neuspokojivé. Sice asi přislibuje dvojku, jenže nevidím důvod, proč by ji taková blbina měla mít, tohle fakt není Vřískot - i ten vrah byl podle mě úplně očividný. Navíc zde chybí LGBT postava, takže dvě hvězdy! Perioda. 45% (26.11.2023)

Den díkůvzdání není žádným revolučním hororem, jako poctivý slasher však funguje víc než dobře. A překvapivě několikrát pobaví třeba narážkami na americkou kulturu a životní styl, což ilustruje hned úvodní sekvence ve velkoobchodě. Ta je jednak svou absurditou až komická, ale zároveň velmi rychle ukáže krvavý potenciál celého filmu. Jednotlivé mordy jsou poté opravdu výživné, často nápadité a zejména jedna scéna dokáže fakt znechutit. Vše krásně doplňuje samotný vrah, který má jednak skvělý design, a zároveň těží z dobře budované atmosféry jednotlivých scén. Tvůrci sice sází i na klasické lekačky, těch však není zbytečně moc a jsou sakra efektivní. Zároveň velmi slušně funguje určité tajemno okolo zabijákovy identity. Adeptů je totiž dost a ačkoliv jednotlivé postavy nejsou kdovíjak zajímavé, tak zároveň nejsou vyloženě na pěst. Novinka se nevyhne několika otravným, zejména vztahovým, klišé a v rámci příběhu nakousne dost témat, které pak nestíhá dotáhnout. To ale ve výsledku tolik nevadí, já se totiž ty necelé dvě hodiny fakt bavil. 7/10 (11.12.2023)

Dík by měl být vzdán, že se uvolil tvůrce natočit slasher. Nápaditý, nutno podotknout. Rok od nebývalé tragédie v obchodním domě, kdy v rámci výprodejového šílenství padlo za oběť několik lidských životů, se na scéně objevuje zabiják v masce, co vraždí jako pominutý.  A jeho plán nabírá hrozivé rozměry. Terorizované maloměsto rázem vyčlení spoustu postav, které byly přímo přítomny rok staré tragédii. A i přes nemalé množství okruhu podezřelých je celkem zřejmé, kdo je vrah. Čekal jsem, že se to v závěru zamotá a sázka na identitu zabijáka nevyjde, ale nestalo se tak. Tohle mínus ovšem předčilo gore. Většině zabití nechybí explicitní nasnímání a různé způsoby úmrtí. Zabiják je kupříkladu zručný ve vrhu sekerou nebo vidlemi, i jeho bleskurychlé přemístění z jednoho místa na druhé je záhadnější než on sám. Herecký sbor byl vesměs zatlačen do pozadí. Z omladiny si lze povšimnout Nell Verlaque, ale těch momentů je pramálo. Největší hvězdou zůstává Patrick Dempsey v roli šerifa. Pozornost, jak už to tak ve slasherech bývá, je upřena na vraždy a jejich provedení. A v tomto ohledu to opravdu stojí za to. Finále chyběla větší intenzita a moment překvapení. Eli Roth se režijně vyznamenal. Nejenže natočil svůj nejlepší film, ale také oživil lepší hororové zítřky pro slasher. 9|10 (22.01.2024)

Eli Roth horory miluje a Den díkůvzdání je tomu důkazem. Ne snad proto, že by si jeho Den díkůvzdání mohl rovnat původnímu Halloweenu nebo Vřískotu. Jde pouze o důstojnou poctu slasheru, která se ani nebrání tomu, že jí točí někdo, kdo má nakoukáno a sází především na to. John Carver má ovšem styl, film se neštítí černého humoru a přiznání své směšnosti. Výsledek je i proto fajn a zatím nejlepší film režírovaný Rothem.... (08.12.2023)