Deň vďakyvzdania

Dík by měl být vzdán, že se uvolil tvůrce natočit slasher. Nápaditý, nutno podotknout. Rok od nebývalé tragédie v obchodním domě, kdy v rámci výprodejového šílenství padlo za oběť několik lidských životů, se na scéně objevuje zabiják v masce, co vraždí jako pominutý.  A jeho plán nabírá hrozivé rozměry. Terorizované maloměsto rázem vyčlení spoustu postav, které byly přímo přítomny rok staré tragédii. A i přes nemalé množství okruhu podezřelých je celkem zřejmé, kdo je vrah. Čekal jsem, že se to v závěru zamotá a sázka na identitu zabijáka nevyjde, ale nestalo se tak. Tohle mínus ovšem předčilo gore. Většině zabití nechybí explicitní nasnímání a různé způsoby úmrtí. Zabiják je kupříkladu zručný ve vrhu sekerou nebo vidlemi, i jeho bleskurychlé přemístění z jednoho místa na druhé je záhadnější než on sám. Herecký sbor byl vesměs zatlačen do pozadí. Z omladiny si lze povšimnout Nell Verlaque, ale těch momentů je pramálo. Největší hvězdou zůstává Patrick Dempsey v roli šerifa. Pozornost, jak už to tak ve slasherech bývá, je upřena na vraždy a jejich provedení. A v tomto ohledu to opravdu stojí za to. Finále chyběla větší intenzita a moment překvapení. Eli Roth se režijně vyznamenal. Nejenže natočil svůj nejlepší film, ale také oživil lepší hororové zítřky pro slasher. 9|10 (22.01.2024)

Úvodní hon za vaflovači je přesně důvod proč nakupuji výhradně online. Tento snímek splňuje všechny aspekty komedie. S hororem nemá nic společného. Extrémně necharismatické a nesympatické herecké obsazení s nulovým hereckým talentem dává již v úvodu tušit problém. Naštěstí se záhy ukáže, že tvůrci tento film rozhodně nemíní myslet vážně a působí velmi sebeparodizujícím dojmem. Jednotlivé vraždičky jsou nápadité, vtipné a hlavně jich je hodně. Děj je naprostá slasher klasika, která vás v průběhu ani jednou ničím nepřekvapí. Je zde cítit, že děj je v podstatě jen slepencem nejrůznějších hororových krádeží a jako celek moc nefunguje. Zaujme spíše jen v rámci jednotlivých nápaditých a hodně přestřelených vraždiček. [60 %] (08.05.2024)

Na úrovni lepších béčkových slasherov z 80tych rokov. Ako fanúšik slasherov nemôžem povedať, žeby som bol nespokojný, ale 45 rokov po zrode žánru to ponúka veľmi málo nového. Úvodná nepredvídateľná scéna, ktorá začína referenciou na Halloween a končí absurdnou čiernohumornou kritikou kadečoho v modernej spoločnosti, je fantastická, ale zvyšok filmu len veľmi rutinne zliepa scény z falošného traileru ku Grindhouse. Obzvlášť slabý je záver a rozuzlenie whodunit-detektívky. Miesto toho by som radšej videl viac modrov v drevenici a väčšiu odvahu kosiť postavy, ktoré sú aj tak do poslednej nesympatické a obsadené mdlými hercami. Stačilo by možno tváriť sa menej vážne. (15.12.2023)

Nie je to žiaden zázrak, ale je to veľmi fajn. Roth spravil totálne geekovskú spomínačku na staré dobré osemdesiate, z ktorých okrem klasík odkazuje najmä na menej známe (dokonca by som povedal že polozabudnuté) béčka, pohravajúce sa s mixom slasheru a paródie. Thanksgiving je zasadený do súčasnosti, ale Rothova réžia vytvára sústavný pocit krásneho žánrového retra. Mega fanúšikovské, atmosférické, na nič sa nehrajúce, poctivé, drsné, zábavné, hutné, mňam. (23.11.2023)

Nechcem Eliho Rotha haniť, pretože sa mu konečne podarilo natočiť film, ktorý aspoň navonok pôsobí seriózne, ale stále robí školácke chyby, ktoré mu nedovolujú stať sa niečím viac než len béčkovým režisérom. Každú pracne vystavanú scénu s napätím zabije nejakou tupou nehodiacou sa vsuvkou, práca s postavami je na bode mrazu a v neposlednom rade nechápem rozhodnutie zveriť scenár k svojmu najambicióznejšiemu hororu tvorcovi, ktorý ešte nič nenapísal. Vraždy vlastne tiež nič moc a na dlhšie si žiadnu zo scén nezapamätám, takže tie pôvodné tri hviezdičky mením na dve, pretože pri písaní komentu si začínam uvedomovať, že ten film za nič nestojí. (19.12.2023)