Pieseň lásky samotárky

Zpočátku se mi vůbec nedařilo naladit na tu správnou vlnu, bránila mi v tom hlavně moje úvodní antipatie ke 2 životní-moudra-trousícím vagabundům. Pak mi však začali být pomalu ale jistě sympatičtí, já konečně pochopil proč jsou takoví jací jsou, příběh obsahující i jemný humor mě čím dál víc bavil a jeho lidskost si mě, přiznávám, docela podmanila (i když místy se nemuselo tolik tlačit na pilu). Krom příjemného pocitu z filmu si odnáším i zážitek z herecké konfrontace JohanssonXTravolta, který byl také moc fajn. Za mě to budou slabší 4*. „Vždyť o nic nejde. Lorraine si asi myslela, že chci bydlet v tomhle chlívě s párkem cizích kořalů. Jste snad alkoholici, nebo ne?“ – „Ale nejsme cizí!“ (07.09.2014)

Komorná, ťažká dráma určená pre náročného diváka. Určite ju neocení každý, ale milovník drámy si príde na svoje. Dej je príjemný, nenútene nám odvíja príbeh troch ľudí, ktorí sa snažia nájsť svoj zmysel života a niekam sa pohnúť. Atmosféra dýcha slnkom zaliatym New Orleáns, typickým južanským prostredím. Vo filme zaznie ohromné množstvo myšlienok a citátov, dialógov nad ktorými sa oplatí popremýšľať. To ale nie je to najlepšie. Najlepšie je, že sú účelové, vždy naväzujúce na konkrétnu situáciu a ponúkajúce návod na možné riešenia, ktoré si už musí rozlúsknuť každý sám. Vždy som si myslel, že životná Travoltova úloha bola postava Vincenta Vegy. No, zmýlil som sa. Síce nepatrí medzi mojich obľúbencov, ale čo tu predviedol tak klobúk dole. Mám taký pocit, že rola Boby Longa bola napísaná presne na neho, bolo vidno ako si ju užíva. V každom prípade, jeho najlepší herecký výkon. Film odporúčam každému fanúšikovi poctivej drámy. (09.03.2014)

Hezký film, jehož hlavní předností jsou, řekl bych, dobře napsané postavy. Scarlett Johansson hraje 18 letou zmatenou a hledající se dívku, která tak nějak neví, jak naložit se životem. Usměrňující impuls jí poskytne konfrontace s dvojicí přátel obývající dům, který dívce odkázala její zesnulá matka. John Travolta hraje stárnoucího intelektuála, emeritního profesora literatury, který s nenucenou přirozeností používá slova jako devótní a indolentní, sypajíce každou chvíli z rukávu nějaké duchaplné citáty amerických klasiků, z jejichž autorství zkouší Gabriele Machta. Ten, coby tápající literát v tvůrčí krizi, s problémy s přehnaným pitím alkoholu, tvoří s Travoltou tragikomickou dvojici, obývající potemnělý dům v New Orleans. Čas zde plyne mezi věčným chlastáním a poflakováním se odnikud nikam a každá postava zjišťuje, co je pro ni skutečně důležité, ujasňujíce si tak životní priority a další směřování. Někdo má život před sebou, někdo se smiřuje s tím, že žil už dost dlouho. Příjemná podívaná s uvěřitelnými postavami, inteligentními replikami, zdařilou kamerou a nosnou uměleckou výpovědí o životních hodnotách. Asi jediné, co bych filmu vytkl, je pozoruhodná skutečnost, že snad všechny postavy ve filmu neustále kouří - přišlo mi to tak nějak zbytečné a skoro až protivné, ochotně bych si všechna ta vykouřená cigára odmyslel a film by o nic nepřišel. Fandům Scarlett Johansson, mezi které se hrdě hlásím, nelze než tento snímek doporučit, v některých záběrech je skutečně radost na ní koukat. UPDATE 25. 8. 2016 - Velmi pěkný film, který mě potěšil i na druhé zhlédnutí. Celý je takový lehce posmutnělý, civilní a s puncem té správné nezávislé filmové Ameriky. Jednoduchý děj je zde spíše podružný, hlavní důraz je zde položen na postavy, jejichž vývoj jsem sledoval s velkým zájem - především proměna, kterou zde podstoupí postava ztvárněná Scarlett Johansson, je skutečně pozoruhodná. Na tom filmu mě - kromě výtečně zvolených lokací, skvělé kamery a výborných herců - těší rovněž to, jak je prošpikovaný nejrůznějšími zajímavými citáty amerických klasiků - něco mi říká, že literární předloha, podle které to bylo natočeno, by vůbec nemusela být špatná. Rozhodně jedna z nejhezčích rolí Scarlett Johansson - už kvůli ní ten film stojí za vidění, protože od té doby to jde s její hereckou filmografií hodně z kopce. Nejlepší replika filmu: "Zlatíčko, už ti někdo někdy řekl, že voníš jako Pařížanka na jaře?" (03.09.2011)

. „Nelze vytrhnout jedinou stránku z našeho života, ale je možné hodit celou knihu do ohně." S denním zpožděním přijíždí Pursy na pohřeb Lorraine (její přítel jí takovou maličkost jako je úmrtí mámy, nepovažoval za důležité včas sdělit) a taky se podívat na své dědictví, na ten krásný dům o kterém jí babička vyprávěla. Jenže dům má do krásy nejen hodně daleko, ale navíc má, kromě spousty knih, i dva obyvatele. Bobby ( kdysi univerzitní profesor angličtiny) a Lawson (jeho student) každý večer oba společně propijí a v poledne, po probuzení, začínají vodkou s džusem. Nikdo nechce odejít, takže této trojici nezbývá než se pokusit si na sebe zvyknout a sžít se. Pursy navíc zjišťuje, že její matka, kterou ona sama moc neznala, byla v městečku velmi oblíbená a obdiv k ní, tak přechází i na ni. A postupem času je spojuje víc než jen společné bydlení, ale i minulost, která poodkryla svá tajemství. Místy sentimentální film s pohodovou hudbou a citáty klasiků, kterému vévodí John Travolta ( a na tanečním parketu mu to jde i v pantoflích). (11.02.2006)

704. hodnocený film: Příběh tohoto filmu je tak obyčejný a tak všední, že je až vlastně geniální. Celou dobu můžete slyšet nádhernou muziku, která mě fakt chytla. Travolta se taky předvedl v dobrém světle a Scarlett Johansson jenom předvedla, že je z ní fakt superhvězda současné i budoucí doby. Od ní se toho ještě dočkáme hodně. Je to kus nádherný baby a pro mě je tím nejkrásnějším, čím může Hollywood disponovat. Film mě skutečně zaujal a jenom deklaroval ono dobré hodnocení. Proto i já se přidávám se svými 4* a musím skutečně ocenit záměr režiséra i scénáristy, že do rolí obsadili nejlepší možné lidi. 4* (08.04.2009)