The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Rozhodně nemám na jazyku vůbec žádná hezká a slušná slova, kterými bych tuhle zkurvenou zkurveninu popsal. Jsem obrovským fanouškem filmového zpracování Petera Jacksona, na kterém jsem si převážně v mládí hrozně ujížděl a které znám prakticky dodnes úplně nazpaměť. Hrozně mě tu sraly především úplně všechny postavy, z nichž tvůrci udělali takové retardy, jak jen retard retardovaný může vůbec být. Nejvíc mi vadil asi rudý indián Aragorn, který vypadal asi tak na 50 let. Dále mi nepřišlo ani nikterak moudré, že trpaslík Gimli byl naprosto stejně vysoký, jako každý další postava s jedinou výjimkou hobbitů. Opomenout člověk rozhodně nemůže ani vikinga Boromira, či absolutního downa Sama. Tento snímek byl zprzněn v roce 1978, takže částečně se jedná o můj omyl, že jsem do toho vůbec vkládal nějaké naděje. Animace je opravdu naprosto příšerná. Moc mi také vadilo, že je snímek určen výhradně pro nejmenší z nejmenších dětí. Jedná se bohužel o pošahanou pohádku. Celou dobu sledování jsem byl maximálně zhnusen a velmi se o mě pokoušel spánek, což se mu také podařilo. Jak už jsem uvedl, novodobého Jacksonova Pána prstenů absolutně miluji a každý sekunda téhle sračky mě prostě maximálně iritovala. Odpad je pro tento film obrovská pocta, ale bohužel mi CSFD nenabízí nižší hodnocení, takže se alespoň částečně zkusím s odpadem spokojit. ()
Stejně jako filmový Bourne byl dávno před Mattem Damonem, tak byl filmový Pán prstenů dávno před jistým Peterem Jacksonem. Americký režisér indického původu Ralph Bakshi pravda natočil jen první knihu a půl druhé (film končí bitvou u Helmova žlebu), ale zato inovátorským stylem a způsobem. Ačkoliv totiž film vypadá jako kompletně animovaný, jde v mnoha scénách o tehdy ne zrovna používanou techniku rotoskopie, kdy skuteční, živí herci jsou překresleni. Podobně je tomu třeba u filmu Temný obraz nebo našeho Aloise Nebela. Protože však v roce 1978 za tento způsob animace ještě nerozdávali Oscary ani evropské filmové ceny, a protože tehdy Pána prstenů adorovalo jen pár nerdů, neproslavil se ani Ralph Bakshi. Než tento, zabodovaly více jeho snímky Oheň a led (přirovnávaný k tehdejšímu Conanovi) či Cool World s Kim Basinger hranou i animovanou. Nedošlo tedy na plánovaný druhý film, kde by sága byla uzavřena, a Ralph se vrátil k béčkovým filmům ať animovaným nebo hraným, buď z ranku sci-fi či fantasy, nebo akčního žánru. Možná současné diváky udiví, nakolik Peter Jackson kopíruje nedoceněného Ralpha Bakshiho. Jak v některých scénách, tak i ve vzhledu některých postav. Samozřejmě na dnešní dobu jde v případě čisté animace o poněkud překonanou záležitost, rovněž scénář počítá s tím, že divák zná knihy a nenabízí mu žádná větší vodítka. Přesto jde o slušně temnou, i když animovanou fantasy. ()
Možná si nakonec tvůrci ukousli větší sousto, než na které měli (schopnosti, ale hlavně prostředky). Animace je i v dnešní době v pohodě, když člověk překousne tu naivitu a "dětskost", prýštící ze zvolené výtvarné stylizace, dají se nalézt i působivé obrazy. Dosti kontraproduktivní mi ale přišlo použití zdigitalizovaných herců (většinou v rolích skřetů) vklíčovaných do kresleného prostředí. Snímek tak občas vypadá jako ty nejlevnější bulharské fantasy produkce, kdy po několikasekundovém záběru na majestátní malbu Helmova žlebu následuje jeho dobývání, kde 30 komparzistů se 3 žebříky pobíhá u jedné 5-metrové hradby, na jejíchž ochozech postává 5 obránců. V celém filmu se vlastně vůbec nedočkáme nějakých davových scén nebo velkolepých kulis, vše je podivně interiérové a střídmé. Což nejspíš souvisí s tím největším problémem, a to extrémní dějovou nahuštěností, kdy není čas se ani na chvilku zastavit, musí se prostě rychle kupředu, jedna zásadní dějová scéna střídá druhou. Kvůli tomu ve filmu neexistují emoce, napětí, humor, charakterizace postav, atmosféra, prostě nic z toho, co by z bezduché rozpohybované ilustrace ke knize udělalo velkolepý fantasy snímek. ()
Je těžké tento film nesrovnávat s Jacksonovým Pánem prstenů, ale já jsem na tomto filmu vlastně neviděl nic, co by se mi líbilo. Animace sice nebyla špatná (za to je ta první hvězdička), ale nelíbilo se mi propojení s hraným filmem. Hrané scény byly zahrané amatérsky a pokus o to, aby i hrané scény vypadaly animovaně, se moc nepodařil. Navíc „hroziví“ skřeti vypadali jako neandrtálci, Éomerovi jezdci jako skupina hippies, a Galadriel s Celebornem jako Barbie a Ken. Režisér z původní předlohy vyškrtal hodně scén a příběhů, takže, podle mě, nemohl někdo, kdo knihu nečetl, film vůbec pochopit a celý film je tím pádem hrozně uspěchaný. Ale jelikož mám knihu moc rád, nakonec jsem přidal i tu druhou hvězdičku. ()
Osobitý, experimentální počin, který trpí existencí dokonalé Jacksonovy trilogie. Jednotlivé obrázky dobré, ale ukrutně špatná návaznost a prakticky úplná absence emocí. Akční scény na úrovni. Snímek se dá považovat za zajímavou záležitost, ale v dnešní době nemá šanci uspět. Osobně považuji za nejlepší část tu s Glumem, taková hodně divná, ale o to zábavnější! [50%] ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
- V 70. letech projevil zájem o zfilmování Tolkienova fantasy eposu režisér John Boorman. Ten plánoval děj celé knižní trilogie „Pána prstenů“ vmněstnat do jednoho jediného film, jehož délka měla být přibližně 100 minut. Boorman k filmu napsal i scénář, k realizaci projektu však nakonec nedošlo. (fiLLthe3DD)
- Když byl film v roce 2012 nadabován do češtiny, většině postav propůjčili své hlasy stejní dabéři jako v trilogii Pán prstenů od Petera Jacksona. (L_O_U_S)
Reklama