The Lord of the Rings
Réžia:
Ralph BakshiKamera:
Timothy GalfasHudba:
Leonard RosenmanHrajú:
Dominic Guard, John Hurt, Simon Chandler, Anthony Daniels, André Morell, Annette Crosbie, Bernard Dhéran, Georges Poujouly, Pierre Arditi, Henri Poirier (viac)Obsahy(2)
Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (147)
Jedna z Bakshiho nejepších prací, která zcela v pohodě funguje, z hlediska výtvarného je velmi dobrá a dějově je to prostě Pán Prstenů, takže to samo o sobě znamená dost, velkým mínusem v některých očích je buhužel porovnání s Jacksonovou velkoverzí, což je asi jako porovnívat sousedovic gekona Hurvínka se vzteklinou nakaženým varanem komodským, co atakuje nebohé obyvatele britského Brightonu. Jednoduše dobrý film (musím si dát repete, abych mohl napsat adekvátnější koment), kterému ubližuje především zkratkovitost a někdy trochu mimózní vložky s rotoskopickou animací. ()
Stejně jako filmový Bourne byl dávno před Mattem Damonem, tak byl filmový Pán prstenů dávno před jistým Peterem Jacksonem. Americký režisér indického původu Ralph Bakshi pravda natočil jen první knihu a půl druhé (film končí bitvou u Helmova žlebu), ale zato inovátorským stylem a způsobem. Ačkoliv totiž film vypadá jako kompletně animovaný, jde v mnoha scénách o tehdy ne zrovna používanou techniku rotoskopie, kdy skuteční, živí herci jsou překresleni. Podobně je tomu třeba u filmu Temný obraz nebo našeho Aloise Nebela. Protože však v roce 1978 za tento způsob animace ještě nerozdávali Oscary ani evropské filmové ceny, a protože tehdy Pána prstenů adorovalo jen pár nerdů, neproslavil se ani Ralph Bakshi. Než tento, zabodovaly více jeho snímky Oheň a led (přirovnávaný k tehdejšímu Conanovi) či Cool World s Kim Basinger hranou i animovanou. Nedošlo tedy na plánovaný druhý film, kde by sága byla uzavřena, a Ralph se vrátil k béčkovým filmům ať animovaným nebo hraným, buď z ranku sci-fi či fantasy, nebo akčního žánru. Možná současné diváky udiví, nakolik Peter Jackson kopíruje nedoceněného Ralpha Bakshiho. Jak v některých scénách, tak i ve vzhledu některých postav. Samozřejmě na dnešní dobu jde v případě čisté animace o poněkud překonanou záležitost, rovněž scénář počítá s tím, že divák zná knihy a nenabízí mu žádná větší vodítka. Přesto jde o slušně temnou, i když animovanou fantasy. ()
Kultovní dílo J. R. R. Tolkiena zůstávalo velmi dlouho mimo zorné pole filmařů - v zásadě ze dvou důvodů. Za prvné jako typický konzervativec byl Tolkien nedůvěřivý k jiným médiím než těm, které důvěrně poznal a pracoval s nimi. Jednoduše si nepřál zvulgarizovat a zmasovět svou práci, svěřit ji filmovému studiu, aby s příběhem nakládali dle své vůle a bez ohledu na záměry autora. Za druhé, a to především, velkolepé epické fantasy bylo dlouhou dobu pokládáno za nezfilmovatelné. Jak víme, moderní technologie tento předsudek dávno pohřbily. Dnes představuje limit "pouze" výše rozpočtu a lidská tvořivost. I hluboko v minulosti ale existovala úniková cesta animovaného filmu, který dokázal většinu úskalí obejít. Jenže když už někdo konečně rukavici zvedl, vzniklo z toho jen otrocky převyprávěné torzo, které se ani nemůže pochlubit mimořádnou výtvarnou stránkou (zvlášť hobiti mě místo sympatií spíš odpuzovali). Tenhle Pán prstenů zkrátka a dobře díru do světa neudělal a z druhého dílu nakonec sešlo. Po velkoryse natočené Jacksonově filmové trilogii neexistuje snad s výjimkou fanoušků filmové historie se k Bakshiho snímku vracet. Celkový dojem: 40 %. ()
Trilógiu anglického profesora J.R.R.Tolkiena "Pán Prsteňov" som prečítal dávno predtým ako ju režisér Peter Jackson takmer dokonale sfilmoval. Dodnes považujem toto literárne dielo za neprekonateľný vrchol v žánre fantasy. Pravidelne sa vraciam do Stredozeme a stále ma to baví. Úžastné čítanie. Takže, keď som zistil, že ČT odvysiela animovanú verziu tohto fascinujúceho príbehu, veľmi som sa potešil. Aj keď sa jedná o dielo zo sedemdesiatých rokov, nebolo to špatné. Mnohí recenzenti tomu vyčítajú, že to pôsobí chaoticky. Ja ako skúsený znalec tohto príbehu som sa v tom orientoval vcelku bez problémov. Postrehol som aj to, že pán Jackson sa nechal týmto snímkom silne inšpirovať. Nevadili mi ani miestami trocha kostrbaté animácie. Namotal som sa a zaujato to sledoval. No zrazu prišla studená sprcha, keď film náhle skončil tam, kde by končiť rozhodne nemal. Tomuto snímku chýba celá jedna tretina. „Spoločenstvo Prsteňa“ a „Dve Veže“ sú dobre spracované, ale kde je „Návrat Kráľa“? Ten proste chýba. To považujem za najväčší filmový podvod, ktorý bol na mňa spáchaný. Bol som z toho značne sklamaný, rozčarovaný a trocha aj rozčúlený. Toto sa predsa nerobí. *** ()
Opravdu lituji všechny ty co museli vidět jen tuto verzi než Peter Jackson se ji ujal. Animace nic moc, ona animace mohla byt lepsi (skoda ze Trnka se ji neujal , nebo i ten Disney),kdyby tam porad dokola mlely animace zivych lidi ,(po chvilce uz to spise misto efektu pripada dost umele az skoro levně. Strašný opravdu strašný gulaš jak je již zminěno. Vubec nejste vtaženi do děje a jen tupě sledujete jak ubíha děj podle jedne z nejlepsich fantasy predloh. Dokonce i tady chybí Tom Bombadil! Film koncí u helmova žlebu a dal to mělo byt asi dokonceno , jenze se nestalo. Pro milovníky Tolkiena spíse raritka. Pro divaka co neco o Tolkienovi ví je to spatne stravitelné a chladné. Dekuji ti Petere za tvou Středozem. ()
Galéria (218)
Fotka © United Artists
Zaujímavosti (9)
- Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)
- Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
- Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
Reklama