Rebel bez príčiny

Pozor, tento komentár môže obsahovať moralizovanie, pátos a iné usadeniny. Veľmi pekný film na tému, ktorá je síce závažná, ale spracovaním vyznieva ako slabšia. Tým nechcem povedať, že sa mi spracovanie nepáčilo, bolo skvelé a cením si ho aj preto, že teraz by sa to už málokto odvážil natočiť takto. Rebel Without a Cause má určite veľké čaro a jeho meno je James Dean. Hezoun, ktorého je samozrejme obrovská škoda a akých už Hollywood nepozná. Na váhe tomuto filmu pridáva aj fakt, že všetci traja hlavní predstavitelia zomreli viac či menej mladí. Poznali len mladosť, ale ich spoznal celý svet. R.I.P. (14.10.2012)

Postava Jamese Deana nie je ani príliš rebel, príčin na nasratosť má ale dosť. Takže názov klame. Možno sa jedná o prvý film, ktorý skutočne do hĺbky rieši úprimne problémy a pocity mladých stredoškolákov. Za jeden deň by samozrejme k takémuto vývoju postáv nemohlo dojsť, ale Ray a scenárista to zvládli perfektne, keďže presne vedia, čo chcú povedať. Podobne ako v Bigger than life ide Ray priamo do rodiny a rieši v nej to, čo ostáva susedom skryté. (18.05.2012)

Společenská sonda? Varování rodičům? Kasovní trhák pro mládež? Nejspíše tak ukázka toho, co hollywoodští producenti té doby byli ochotni připustit jako "rebela". Od začátku i v dalším průběhu prvoplánově didaktický romantický příběh s trapně přeexponovaným líčením "problematiky", to vše ve skanzenu přechodné epochy 50. let v USA. Přesto jsem nakonec tomuto průměrnému filmu uvěřil. Zvláštní, jak hluboký pohled se tu podařil skrz tak plytké brýle. Snad díky přesvědčivé hře archetypů a bolavých zánětů. Navíc jako příběh jednoho dne to nebylo špatné, hlavní hrdina byl pojat skvěle a Dean je opravdu úžasný. Na rebela jsem ovšem celou dobu čekal marně, kdežto údajně chybějící příčina je podána na lopatě hned v úvodu. Obávám se, že bez předběžného naladění na to, že jde o "kultovní film", bych se poctivě nudil. (30.05.2011)

Bez příčiny? Každému musí nanejvýš po deseti minutách dojít, kde se podle filmu skrývá problém! Nejde (či nemá) tu jít o nic jiného, než o nedospělé a problémové (případně žádné) rodiče, z jejichž pochybně uplatňovaného poslání posléze vzniká řešený problém. Otec je buď padavka (Dean), necita (Wood), anebo jakýsi vysněný hrdina (Mineo). Do problémů upadají děti právě z takovýchto rodin, což je sice zjednodušení, ale alespoň nějaké nakročení složitým směrem. Film mě svým vyzněním silně zklamal a myslím si, že na Brandova Divocha opravdu nemá ať hloubkou, tak i hlavním hrdinou. Dean má v sobě bezesporu spoustu vzdoru a přitažlivé bezradnosti, avšak chybí potřebná krystalizace a jistá "dospělost", čímž se tak dobře prezentoval motorkář Brando. (12.04.2005)

Téma rebelie, kterým se zabývá 31. ročník LFŠ v Uh. Hradišti, bylo odstartováno tímto dílem. Padesát let od svého vzniku však už Rebel bez příčiny hodně ztratil ze své působivosti, kterou spolehlivě zásoboval diváky, sedící v kině dvě generace přede mnou. Ti si rozhodně hrdinské postavení se mladého frajera v (dnes odporně kýčovité) červené nylonce proti partě ještě větších frajerů, rozhodně užili. Jenomže z pohledu dnešního diváka je scénář Stewarta Sterna silně naivní a bez špetky nápadu se tak děj stává odhadnutelný na dlouhé minuty dopředu a režisér Nicholas Ray zase nepředkládá nic jiného než suchou rozprávku, ve které navíc nechává herce občas silně přehrávat, Jamese Deana nevyjímaje. Toto hodnocení je navíc objektivní až po uplynutí první půlhodiny filmu, ve které mě nuda ukolébávala ke spaní. Takže jediné co opravdu nezestárlo, je výrok jednoho z dobových kritiků filmu, který film v nadsázce přejmenoval na „Příčinu bez rebela“, což skvěle vystihuje to, co by se dalo rozepsat na mnoho dalších řádků. (23.07.2005)