Crash

Silný v celku, omamující v momentech. Crash Paule Haggise je jedním z těch úžasných filmů, které neždímou emoce, ale doslova je z diváka vyrazí. Syrovost, s jakou Haggis k postavám v úvodu přistupuje, mu dává dostatečně živou půdu v následujícím dění, kdy si dovolí prakticky cokoli. Nechává postavy se střetávat v absurdních náhodách, které však v jeho vedení nepůsobí strojeně, ale přirozeně... takový ten malý příběh, který ukazuje absurditu života, jak ho známe. Citlivá práce s tématem rasismu je zde dovedena k naprosté dokonalosti, protože žádná z postav, i přes své očividné názory, není v konečném zúčtování tak charakterově černobílá, jak by se mohlo zdát. Přesto se věrně vykreslují problémy současné společnosti. Chytrý příběh je dokreslen hudbou, která má podobně podmanivou sílu, jako třeba nedávný soundtrack ke Collateralu. Crash je jedním z nejlepších a nejpůsobivějších filmů, které jsem kdy viděl. Tyto filmy většinou nabídly nějakou unikátní scénu, která zařídila danému filmu nesmrtelnost a díky které divák nemohl ještě mnoho nocí vzrušením spát. Crash má takové scény hned dvě, jedna diváka ohromí tak, že nebude schopný dýchat a druhá ho srazí k zemi a donutí k upřímnému pláči... kvůli takovým kouskům, jako je Crash, miluji film... (12.09.2005)

Slušné drama, avšak krapet přeceňované, řekl bych. Některé dílčí scény (třeba vyprošťování z hořícího auta, holčička s neprůstřelným pláštěm, ponižující policejní odbavení) jsou hodně silné a našel bych jich ještě víc, jenže k tomu, abych filmu přiklepl plný počet, mi brání hlavně fakt, že mi Crash nepřišel zrovna důvěryhodný. Bez jisté dávky vykonstruovanosti by se to asi neobešlo (ikdyž možná taky ano), ale přecejenom, tady těch náhod bylo na můj vkus příliš. A taky by příběhu neuškodil menší počet postav (přiznávám, že jsem měl trochu problém najít si člověka, kterému bych opravdu mohl fandit, protože de facto o žádném mi toho nebylo moc řečeno, ukázáno). Proto jen ty 4*, jinak převládá spokojenost. (19.11.2010)

Nefandím příliš filmům, kde se prolíná více příběhů. Tady mi to ale ani nevadí a jednotlivé příběhy se mi zdají plnohodnotné. Nejvíce emocí jsem vnímala při vytahování Thandie Newton z nabouraného auta. Dojaly mě ale i osudy ostatních hrdinů. V některých chvílích jsem měla opravdu na krajíčku. Jinak jsem po většinu filmu žasla nad skvělou hudbou a ojedinělou atmosférou. Film splnil moje očekávání, přesto 5* nedám. Ze začátku byly některé pasáže trochu nudné. (20.08.2011)

Tento film jsem dlouhý roky přehlížel, protože jsem byl přesvědčenej o tom, že to bude nějaká výchovná blbost a proti-rasistická agitka. Až 9 let po natočení jsem se odhodlal na to podívat a k mýmu překvapení jsem zjistil, že se jedná o hodně nadprůměrnou zálžitost. Já mam velkou oblibu ve filmech, který jsou tvořený různejma příběhama a ty se postupně skládaj dohromady jako puzzle, takže tim u mě Crash jednozančně zabodoval. Jako určitou vadu na kráse bych viděl to, že tam občas zaúřaduje deus-ex-machina a trochu slabší byl konec. Sice všechny ty příběhy nějak dopadnou, ale čekal jsem prostě nějakou geniální pointu. I tak ale film řadim k tomu lepšímu. 80% (13.10.2013)

Co by měl obsahovat oscarový film? Globálně uplatitelné, ale politicky nezávadné téma, herecké výkony překypující patetickými výlevy, pár odlehčujících vtípků, spoustu kýčovitých obrázků, pěknou hudbu. Crash navrch přidává scénář, v němž je silně zakořeněná rodina coby symbol soudržnosti Ameriky, což lze vzhledem k tématu brát trochu jako ironii. Černí nemají rádi bílé, bílí nemají rádi žluté, žlutí nemají rádi snědé, snědí nemají rádi černé. V tom tkví podstata celého díla. Crash nic neřeší, jenom konstatuje. Má své vrcholy i pády. Obzvlášť první hodina za moc nestojí. Všichni se chovají trošku svinsky, dva zlodějíčci vedou filozofické dialogy o rasismu, namyšlená panička uráží všechny kolem sebe a vy máte problém se někam „zařadit“. Do toho všeho poctivá dávka neředěného patosu a máme laureáta na nejpřeceňovanější film roku. Skoro. Po hodině první přichází hodina druhá, nabitá dějem, akcí a nezdržující se „seznamovacími“ scénami. Mít Crash tři hodiny s patřičnou gradací, skutečně by měl šanci být veledílem beroucím dech. Moc by mě zajímaly osudy všech postav po oné zásadní noci. Takhle mi nezbývá než přistoupit na režisérova pravidla, zakazující pevné dějové sevření a řešící celou podstatu filmu větou: „Tohle je Amerika!“. Ani výborní herci však můj rozpačitý dojem z tohoto laciného bratříčka Magnólie nevyvrátí. Z jistého úhlu pohledu to stále není špatný film, ale vzhledem ke konkurenci považuji jeho vyzdvihování coby „best of 2004“ za rouhání. 70% Zajímavé komentáře: Melies, meave, mm13, Jordan, Fr, Frankie, Humprt Pum (12.03.2006)