Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Josef K. se jednoho dne probudí ve svém bytě za přítomnosti dvou cizích mužů, kteří mu oznámí, že je zatčen. Nikdo mu neřekne, z čeho je obviněn a proč mu nakonec i přes neznámé obvinění dovolí žít na svobodě. Josef K. se snaží záhadu svého nesmyslného zatčení vysvětlit, ale když je opravdu pozván k procesu, ukáže se všechno jako mnohem závažnější a absurdnější, než si vůbec odvážil pomyslet ... Film byl natočen podle nedokončeného románu Franze Kafky Proces, a zahráli si v něm i čeští herci. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (37)

mcleod 

všetky recenzie používateľa

Výborná adaptace mého oblíbeného románu přesně tak, jak měla být natočena. Pokud někdo čeká "kafkovské hrůzné divnosti" (jak se to třeba (ne)povedlo Orsonu Wellesovi) bude zklamán, protože tento režisér zřejmě pochopil o čem Proces je. Jde o společensko-kritické dílo namířené proti upjatým společenským konvencím, které dokáží odsoudit i bezúhonného člověka za přirozenou maličkost, a zcela mu tak zničit život. Z filmu je to oproti knize mnohem patrnější, což je možná docela škoda (skrytost myšlenky je na knize právě krásná). Na druhou stranu je pěkné vidět, že u Kafky také někdo přemýšlel a pochopil, o čem je. Režisérovi se do filmu povedlo výborně zakomponovat stále ještě ošuntělé oprýskané exteriéry Prahy a Kutné Hory (má romantická duše si přišla na své :-) ), ve kterých se celý film odehrává. Jednoduchost kamery i hraní pak dodávají filmu přesnou atmosféru knih Franze Kafky. ()

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Zdařilá anglosaská adaptace proslulého Kafkova románu citlivě pracuje s pražským géniem loci i řadou českých herců. Už poznání, že pražské sociokulturní souřadnice bylo pro britské tvůrce nepostradatelným východiskem při jejich výchozích úvahách, stojí minimálně za zmínku. K pojetí i vyústění filmu je sotva co dodat. Poněkud překvapuje poměrná délka a určitá rozvleklost děje. Ale i tak je film mimořádně zajímavý a divácky vděčný. ()

Reklama

MarekT 

všetky recenzie používateľa

Největší problém, který s tímto filmem mám, je, že tohle vůbec není Kafka, jen příběh na jeho motivy. Snímek popírá všechny nejdůležitější rysy jeho tvorby - tzn. nadčasovost v podobě neutrality času a místa (v úvodních titulcích je nápadně naznačeno, že se příběh odehrává v Praze) a ponurá atmosféra (zdejší zobrazení je znepokojivé, asi jako když vyjdu večer z domu) - toto platí dokonce i pro scény odehrávající se v noci, což zážitek ještě více zabíjí. Další výraznou chybou dle mého názoru bylo natočit Kafku bez větší filmařské invence. Autor sice zobrazuje realitu v rouše Evině, ale činí tak s významným využitím jinotajů. Jiní filmaři, jako například Dumala, nebo Michálek, toto naštěstí pochopili a dokázali si vyhrát mj. s výtvarnou stránkou nebo kamerou. Herecké výkony si i přes výskyt známých jmen také nezasluhují výrazné chvály. Hopkinse je pro takto malý part škoda a Kyle MacLachlan není ani v nejmenším Josef K., jen hraje jeho roli. Jaký to rozdíl oproti na plátně i mimo něj plachému Anthony Perkinsovi, který hlavní roli ztvárnil v asi nejznámějším zpracování Orsona Wellese. Je nasnadě, že toto srovnání samozřejmě neplatí jen pro jednu postavu, Welles je, co se mých představ o díle týče, o astronomickou jednotku lepší. Neodpustím si jedno malé osobní rýpnutí - takhle to holt dopadá, když nad školními projekcemi nedržím ochranou ruku. :o) 30% ()

Mylouch 

všetky recenzie používateľa

Twin Peaks upon Moldau pod přísným dohledem všech bankovních obrozenců a feldkuráta Hopkinse pádí všemi oklikami ke svému "otevřenému" konci. Rozum naruby povlává v poryvech emocí, zhášejících jiskřičky naděje nad přítokem Freudovy žumpy. "Řízení ve verdikt postupně přechází." Jakou laťku nastaví pojetí hlavní postavy à la amerického právníka, to už ani zbytek filmu neshodí, ani předloha nevytáhne výš než pod 3*. Karel Augusta konečně víc než jen podvodníček. ()

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Nemá smysl opakovat to, co napsali Matty, LEATHERFAC a sup, to mohu pouze podepsat. Zmíním ale ještě jednu, zatím nezmíněnou drobnost. Totiž to, že se film zjevně pohybuje v jiné "rozpočtové hladině" než ty naše a je to na něm opravdu znát. Přestože i tady jsou vidět omezení, například úplně nevím, proč se scéna s katedrálou musela točit v Kutné Hoře a ne v Praze, zdá se výprava jinak vysloveně solidní. Něco, co v české produkci najdete spíše výjimečně... Škoda té vysloveně zpackané režie, podpořené také zjevně příliš neodvážným scénářem. Záznam legendárního divadelního představení z konce šedesátých let z Divadla Na zábradlí v režii Jana Grossmana ukazuje, jak jiný může Kafkův Proces být, když se tvůrci jednoduše nebojí... 65% ()

Galéria (8)

Zaujímavosti (1)

  • Natáčení v roce 1992 probíhalo v Praze a Kolíně. Agentura Unifis začala v Kolíně masově nabírat desítky komparzistů. Při přípravných pracích řemeslníci mohutně kamuflovali léta neudržovanou a rozpadající se synagogu tak, aby ve filmu působila „jako nová“. V Kolíně se natáčelo na třech místech  – v synagoze, v ulici Karoliny Světlé (tři tamní polorozpadlé domy dostaly vývěsní štíty a změnily se v obchody) a v tehdy ještě nepřístupném průchodu s křivou dřevěnou podlahou mezi Rubešovou a Mostní ulicí, kde filmaři „postavili“ kovárnu. Během natáčení v „kovárně“ byla kvůli potřebnému tichu v přilehlé Mostní ulici zastavována nejen doprava, ale i ženy v příliš klapajících vysokých podpatcích. Největší hvězda filmu Anthony Hopkins se v Kolíně neukázal, lovci autogramů ho zastihli až v navazujícím natáčení v Kutné Hoře. V Kolíně ale několik scén točil Kyle MacLachlan. Přestože „na place“ bylo fotografování přísně zakázáno, fotograf Radek Tomek ho zvěčnil u synagogy během natáčecí pauzy s lahví coly v jedné a táckem s párkem, chlebem a hořčicí v ruce druhé. (jitounek)

Reklama

Reklama