Titus

Ta básnická mluva se nedala dvě a půl hodiny dostatečně vnímat. Možná je to umělecké dílo, ale pro mě to je jedna velká patlanina s nesmyslnými abstraktními scénami. Usekané ruce a podobné nechutnosti byly v tomto snímku spíše směšné. Jediné co mě zaujalo, byla poslední scéna u velkého stolu, toť asi vše. Bezesporu se nedá popřít vyníkající výkon všech známých herců, co se zde objevili. Hodnotím spíše pojetí, které mě opravdu nebavilo. (28.01.2013)

Titus Andronicus je Shakespearova najveľkolepejšia a najkrvavejšia tragédia. tieto dve naj sú pre inscenátorov a filmárov dvojsečná zbraň- tá krvavosť, keďže jej je príliš je buď strašne smiešna alebo absolútne guletrhajúca. Julie Taymor zvolila cestu poeticko-lyrického stredu a stvorila asi najsugestívnejšiu a vizuálne najpôsobivejšiu Shakespearovu adaptáciu. A Hopkins ako zlomený Andronicus? na to nie je čo povedať. (25.07.2010)

2008: No to mě pos... ♥♥♥ 2019: Zajímalo by mě, jestli by Shakespeare brečel štěstím, nebo hrůzou. Asi bych si přála, aby štěstím. Dnes již moje srdce pro absolutní zážitek preferuje trochu jiný druh filmů, ale nic to nemění na tom, že Titus Julie Taymor na dlouhou dobu a možná navěky definoval moji představu o tom, jak má vypadat pořádný megalomanský spektákl. (Zhruba jako antické drama odehrávající se ve světě připomínajícím post-apokalypsu a zběsilost Mad Maxe nebo něčeho podobného.) Jessica Lange je tu naprostá bohyně. A přijde mi věčná škoda, že v kariéře Jonathana Rhyse Meyerse přišla fáze, kdy si ostříhal vlasy, získal svaly, psychicky se zhroutil a přestal přijímat/dostávat zajímavé role, protože mi přijde univerzálně talentovaný herec typu Christian Bale: jako člověk nepůsobí úplně bystře, ale pod cílevědomým režisérským vedením je zohýbatelný do jakékoliv polohy a je na to radost pohledět. A ještě třeba připomenout, že právě tady jsem se zamilovala do Alana Cumminga. (19.05.2008)

Absolutní špička. Tohle pojetí Shakespeara je absolutně dokonalé, mísení dobovosti původního díla s naší současností vyráží divákovi dech. Nejméně o třídu lepší a konzervativnější (což zde není vůbec na škodu) než Romeo a Julie s Dicapriem, což je mimochodem taktéž velmi kvalitní snímek. Film obsahuje řadu dobrých drsných i krvavých scén, které do celkové koncepce parádně zapadají. Navíc vše podtrhuje vynikající výkon Anthonyho Hopkinse, který ke konci spíše připomíná Hannibala Lectera než Tita. U mě jasný plný počet. (08.09.2008)

Chápu, že Shakespeare byl geniální v tom, že do svých příběhů kombinoval minulost a současnosti a pak to v jednotě nádherně fungovalo. Vůbec si ale nejsem jistý, zdali to funguje i v případě dnešní minulosti a současnosti. Titus se totiž s ničím nesere. Harleye v armádě, kulomety po ruce, dvě znepřátelené strany jezdí v autech, ve kterých se proháněl Mussolini a Patton. A všecko se to pořád děje v rámci římského příběhu, který sám o sobě ani špatný není. Anthony Hopkins září jako obvykle a při poslední scéně to dokonce naprosto zboří. Je ale dost těžké projít tím vším, když je sám o sobě film dlouhý 160 minut a počkat si na závěr. Popravdě ale ten závěr za to všecko stojí. Myslím tím délku nebo fakt, že režisérka zkombinovala nemožné. Závěr je totiž tak unikátní scénou, že vidět jí jednou by bylo skoro škoda. Závěr je vrchol bláznovství, kterým musí, podle mě, režisérka oplývat. Jinak by nikdy takovou zplácaninu nenatočila. (18.04.2011)