Réžia:
Julie TaymorKamera:
Luciano TovoliHudba:
Elliot GoldenthalHrajú:
Anthony Hopkins, Alan Cumming, Jessica Lange, Matthew Rhys, Jonathan Rhys Meyers, Harry Lennix, Angus Macfadyen, Kenny Doughty, Colm Feore, Geraldine McEwan (viac)Obsahy(1)
Drama Titus Andronicus, které patří k raným dílům slavného alžbětínského divadelního autora a zároveň je jeho první tragédií, inspirovalo debutující režisérku Julii Taymorovou k neobvyklému tvůrčímu zpracování. Příběh římského vojevůdce, který se vrací z války proti Gótům a jako zajatkyni si přivádí gótskou královnu Tamoru a její syny (nejstaršího z nich však nechá zabít, aby uctil památku vlastních synů, kteří v boji padli), je příběhem o krvavé pomstě. Režisérka jej zasadila do pozoruhodného stylového rámce, v němž se mísí nejrůznější estetické a kulturní vlivy, a do hlavních rolí obsadila dva skvělé herce - Anthonyho Hopkinse a Jessiku Langeovou. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (125)
Cover mně zmátl. Čekal jsem starověké Shakespearovské drama o Titovi Andronicovi v původních kulisách. Již v úvodu mi něco nesedělo na zpracování. Další scény v art-decovém hávu jsem nechápal a když na scénu přijely motorky a limuzína ze čtyřicátých let byl jsem již jen krok od vypnutí dvd. Naštěstí jsem vydržel a dobře jsem udělal. Kdo se dostane přez tuto hráz moderně zpracovaného vizuálu a dostane se na dřeň, může si plnými doušky užívat drama o pomstě, krásné verše i herecký koncert Antonyho Hopkinse a Jessici Lange. Konec a závěr byl skutečně infarktový. ()
Po druhém a podrobnějším shlédnutí dávám pět. Dechberoucí, úžasné, originální, svým způsobem postmoderní, zpracování Shakespeara - ovšem v klasickém duchu (ó jak si to všechno odporuje). Režisérka se ukázala v nejlepším světle, neboť dokonale naložila s herci, původním textem, s rozporuplnými exteriéry a interiéry, divnými kostýmy a mnohými odkazy na moderní dějiny. Prostě chuťovka na půlnoční čas v neděli, protože v jinou dobu by ji obecenstvo asi nestrávilo. ()
Byť do divadla nechodím a nemám přehled o všemožných inscenacích, jsem skeptický k (post)modernímu pojetí klasik. Tady mi to ale vůbec nevadilo, má to styl. Titus Andronicus je pro mě víceméně neznámá tragédie, proto překvapí, jak kvrelačná je Shakespeare bestie. Co se honilo v hlavě tchyni, když se s manželkou vrátila z hospody a usedla vedle mě k posledním pár scénám, to snad raději ani nechci vědět. (1 195.) ()
Začala jsem se dívat kvůli siru Hopkinsovi(!). Když jsem to viděla poprvé, ani jsem ho nedodívala do konce a přišel mi nudný a nesmyslný. O nějakej ten rok později jsem se k němu nachomýtla znova - a helemese! Dostal mě. Už konečně vidím pro mě tu krásu veršů, temnoty, sílu příběhu, excentrického zpracování a hereckých výkonů. Není to film pro každého, ale právě tenhle punc originality a zvláštnosti si mě získal. Konečně. ()
Jedna z top Shakespearovských adaptací. Moderní a přesto klasické pojetí. Vynikající obsazení s neskutečným Hopkinsem v čele. Nezapomenutelné vizuální hody a výborná hudba. V kuchařském finále jakoby ožil Hannibal Lecter :-). Titus je opravdu asi nejbrutálnější Shakespearova hra - nic pro slabší povahy. Přesto vřele doporučuji. ()
Galéria (29)
Fotka © 1999 Overseas Film Group
Zaujímavosti (9)
- Když po smrti císaře dva nástupníci bojují o trůn, jejich následovníci nesou prapory v barvách dvou skutečných současných římských fotbalových týmů. (Morien)
- Film byl nominován na Oscara za kostýmy a Harry J. Lennix za svoji postavu Aarona vyhrál cenu Golden Satellite pro nejlepšího herce ve vedlejší roli. (Morien)
- Když Tyler Bates skládal hudbu k filmu 300: Bitva u Thermopyl, vypůjčil si některé motivy z Goldenthalovy hudby k filmu Titus. Tuto skutečnost uznalo i studio Warner Bros. (L_O_U_S)
Reklama