Mikuláš a Alexandra

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. (15.10.2017)

Na prvý pohľad vyzerá tento historický film televízne - pomenej exteriérových scén, takmer žiadne davové scény, ani z kostýmov či kulís nespadne divák na zadok. Svojím spracovaním možno, ale svojím veľkolepím prerozprávaním histórie určite nie. A svojím výborným obsadením a hereckým zvládnutím rovnako nie - vo vedľajších rolách sa objavili aj britské hviezdy ako Olivier, Hawkins či Andrews. Nečakal som, koľkých historických elementov sa dotkne jeho príbeh - nielen samotný kráľovský pár či rodina, ale aj Rasputin, 1. svetová vojna, Lenin, revolúcia, vznik Sovietskeho zväzu či vyvraždenie celého rodu. V tom má u mňa toto dielo veľké plus, ako si s tak náročnou a preširokou témou dokázalo poradiť. Ale napriek tomu, že sa verne drží historických faktov, jedno mi vadilo/chýbalo - ako bol samotný cár Milukáš (tu familiárne volaný Niki, a nie napr. Kolja) prezentovaný - ako milujúci manžel a starostlivý otec neustále, pričom jeho tyranské praktiky a nezáujem či nepočúvanie problémov svojho národa iba občas, aj to viacmenej iba slovne. Napriek tomu, že film neobsahuje takmer žiadnu akciu, postavený je iba na konverzáciách, je až neobyčajne záživný a ani 2 a trištvrte hodiny z neho nerobia nudu. Myslím, že v ruskom prevedení, hoc by to viac zachytilo pravú ruskú dušu, by som toto tvrdiť asi nemohol. (10.01.2017)

Mikulář a Alexandra tak trochu připomíná jízdu transsibiřskou magistrálou. Dlouhé putování napříč pustou krajinou a pak krátká zastávka a zase dlouhá štreka. Stopáž je zkrátka úmorná a přitom má člověk neustále pocit, že mu spoustu podstatných událostí a jevů uniká. Je to nevyhnutelně zploštělé, protože zachytit posledních 14 let existence carského Ruska se všemi jeho důležitými peripetiemi a postavami je zkrátka v jednom filmu nemožné. Tohle chtělo tak osmi až desetidílný seriál, konec konců snímek dnešní populární žánr docusoap připomíná. Asi nejvíc diváka zaujme výprava, na které se věru nešetřilo. Je to prostě velkoryse pojatý velkofilm, který sice fanoušek historie bude oprávněně kritizovat za zkratkovitost a neschopnost vystihnout skutečně podstatné procesy, které vedly ke zkáze režimu. Na druhou stranu, narozdíl od spousty tzv. historických filmů, které interpretují historii opravdu velmi volně, se v tom podstatném Mikuláš a Alexandra historických faktů drží. Celkový dojem: 60 %. (27.09.2016)

Pěkně udělaný film, i když přiznávám, že jsem skoro celou promítací dobu myslel na to, zda je vhodné, správné, oprávněné, atd. točit takové filmy. Fassbinderovi stačilo na popis berlinského mužika Franze Biberkopfa 910 minut. Schaffner zvládl ruského cara za 162 minuty. A jak? Ploše, povrchně, zjednodušeně, a přitom vlezle, namlouvavě, manipulativně, indoktrinačně. A přitom všechno vypadá jako All Right, data a místa sedí! Nesedí však to, co se nedá zachytit daty! A tak si myslím, že než takhle, by se tento film neměl natočit vůbec. Angloameričani by asi vůbec neměli pojednávat ruské artefakty (Wikipedie: Artefakt ve výtvarném umění je smyslově konkrétní výtvor, u kterého je termínem zdůrazňován vedle záměrnosti prvek uměleckosti). Pozn.: Co si myslet o scéně, při níž si car s ministrem nalejí malou vodku a křičí přitom: "do dna" - No a postava Rasputina? To se autoři nejspíš inspirovali skupinou Boney M: "He ruled the Russian land and never mind the czar / But the cassock he danced really wunderbar / In all affairs of state he was the man to please/ But he was real great when he had a girl to squeeze... (25.09.2016)

,,POVIEM TI NIEČO INTÍMNE." ,,NA VEREJNOSTI?" __ Keď mi tento film pred rokmi v TV utiekol a videl som len jeho záver, bolo to z prozaického dôvodu, že jeho názov príliš veľavravný nie je a nad obsahom témy môže zaváhať aj zainteresovaný divák. Pravda je tiež tá, že vo svojej podstate viac než panovnícka love story sa tu servírujú skôr osudové roky Romanovcov až po ich trpký koniec. V dobe kedy už boli historické veľkoprodukcie dávno za zenitom vytvoril Schaffner dielo, ktoré v ničom nezaostáva za svojimi predchodcami z liet minulých a vo všetkej paráde vystavuje na obdiv svoju nákladnú výpravu, honosné kostýmy, hudbu s radom impozantných pasáží, to všetko korunované Prestávkou (Intermission) v najlepšom možnom momente. Veľkosť formy tu zakrýva menšiu mieru invencie a odpoveď na otázku, či by nešlo pootočiť uhoľ pohľadu na tento príbeh na úkor niektorých vedľajších a do značnej miery zbytočných postáv (Lenin, Stalin /vtedy snáď ešte Džugašvili?/, nejaký ťažko skúšaný revolucionár...) tvoriacich skôr akési pozlátko pre širšie epické rozprávanie. Na druhej strane však oceňujem výber hercov a prípadnú prácu maskérov. Ako už poznamenali niektorí predo mnou, pomerne neznámy Michael Jayston je skutočnému Mikulášovi II. mimoriadne podobný, postupne na seba upriamuje stále väčšiu pozornosť a odsúva na druhú koľaj, síce na Oscara nominovanú, predsa však neveľmi výraznú Janet Suzman, ktorá ku koncu už prakticky nemá čo hrať. Bezcitný, surový záver kontrastuje s dovtedy vytváranými sympatiami k postavám celej rodiny a osobne som cítil rozhorčenie nad neopodstatnenou zbytočnosťou tohto barbarského činu. A tomu všetkému nie je ani 100 rokov... (93. hodnotenie, 8. komentár k filmu) (17.07.2013)