Mikuláš a Alexandra

Oceňuji, že film vládu Mikuláše II. nijak přehnaně neromantizuje. Což ovšem znamená, že ukazuje jak kupí chybu za chybou a nevynechá žádnou příležitost jak zhoršit situaci - a to si myslím, že mu scénář ještě fandil. Bohužel i když se snaží pojmout jen ty nejzásadnější okamžiky bouřlivých let ohraničených Rusko - Japonskou válkou a Říjnovou revolucí, tak se zdá, jako kdyby události plynuly ve zvláštním bezčasu. Vše se objevuje nahodile, bez jakéhokoliv upozornění a neuvedeno předchozím dějem, vypravěčem nebo titulky. Vývoj událostí působí zmateně a scény neukotveně. Excelentní výprava a slušní herci zaručili, že se dá osud posledního Gosudara imperátora sledovat jako kostýmní drama, ovšem jako historický film selhává. (04.08.2022)

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. (25.09.2016)

Tak mi ten film připadal bez chuti a bez zápachu, chyběla mu atmosféra, pevnější sevřenost, chyběla mu šťáva... Ačkoliv byl dlouhý dost a dost, nebylo místo pro hlubší psychologii celé carské rodiny, princezny byly pouhými loutkami, vztahy v rodině se omezily jen na trojúhelník car - carevna - carevič. Také žádná zmínka o historicky prokázané vzájemné lásce a opravdové zbožnosti, která v rodině vládla. Celkově: zklamané očekávání! - - - Ale tak to bývá, když se pokouší o film z ruského prostředí neruský režisér. Zdá se, že pan režisér si ukousl příliš velké sousto. (24.09.2016)

Pěkně udělaný film, i když přiznávám, že jsem skoro celou promítací dobu myslel na to, zda je vhodné, správné, oprávněné, atd. točit takové filmy. Fassbinderovi stačilo na popis berlinského mužika Franze Biberkopfa 910 minut. Schaffner zvládl ruského cara za 162 minuty. A jak? Ploše, povrchně, zjednodušeně, a přitom vlezle, namlouvavě, manipulativně, indoktrinačně. A přitom všechno vypadá jako All Right, data a místa sedí! Nesedí však to, co se nedá zachytit daty! A tak si myslím, že než takhle, by se tento film neměl natočit vůbec. Angloameričani by asi vůbec neměli pojednávat ruské artefakty (Wikipedie: Artefakt ve výtvarném umění je smyslově konkrétní výtvor, u kterého je termínem zdůrazňován vedle záměrnosti prvek uměleckosti). Pozn.: Co si myslet o scéně, při níž si car s ministrem nalejí malou vodku a křičí přitom: "do dna" - No a postava Rasputina? To se autoři nejspíš inspirovali skupinou Boney M: "He ruled the Russian land and never mind the czar / But the cassock he danced really wunderbar / In all affairs of state he was the man to please/ But he was real great when he had a girl to squeeze... (25.09.2016)

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. (15.10.2017)