Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (42)

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Prakticky všetky historické filmy sa neúspešne snažia zachytiť udalosti, i keď by stačilo zachytiť atmosféru a ducha tej doby. Toto snaženie prináša nekonečne dlhé filmy, v ktorých sa divák bez prípravy nedokáže orientovať. A tak oceňuje kasting a maskérov, ktorí u niektorých postáv vytvorili naozaj vernú predstavu nimi zobrazovaných osôb, pokochá sa výpravou, kostýmami, rituálmi a to je asi tak všetko. Kto bol v Rusku, zistí, že mu v tomto anglickom filme chýba to, čo robí Rusko Ruskom. A keď postavy hovoria angličtinou tak je to, ako keby Mel Gibson nakrúcal svoje filmy v albánčine. A ešte mi nie je jasné, prečo predstaviteľ Mikuláša II. (podľa IMDb Michael Jayston) nie je uvedený medzi hercami. ()

Anderton 

všetky recenzie používateľa

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. ()

Reklama

NinonL 

všetky recenzie používateľa

Doktoru Živagovi se film samozřejmě nevyrovná, ale není špatný. Soustředí se na osudy slabého cara Mikuláše II. a jeho Rusy nenáviděné německé manželky Alexandry. Car dělá spoustu chyb, hlavně vede mnoho válek, v nichž umírají Rusové. Ignoruje rady dobrých rádců, aby dělal něco pro lid a přestal zbytečně utrácet lidské životy. Carevna se od doby narození syna Alexeje stará hlavně o něho, protože je nemocný. A věří každému, kdo jí slibuje jeho zdraví. Hlavně Rasputinovi. Události spějí k tragickému konci. ()

slunicko2 

všetky recenzie používateľa

Působivá historická freska. 1) Historické filmy zachycující v našem případě období 14 let, se jen těžko mohou zabývat vším podstatným. Dochází ke značnému zjednodušení a divák bez dostatečných dějepisných znalostí se pak v ději jen těžko orientuje._____ 2) Tvůrci to zpravidla řeší tak, že se zaměří jen na některé klíčové události, které lépe či hůře zobrazí a spoléhají na to, že empatický a historicky vzdělaný divák podle drobných náznaků pozná, o co vlastně jde. Ačkoli tento postup nemám moc rád, musím připustit, že v tomto případě tvůrci uspěli._____ 3) Divákovi je představena působivá freska jen s menšími historickými nepřesnostmi. Car s rodinou ve vyhnanství v Tobolsku žili v bývalém sídle gubernátora a ne v chudé chýši. Rasputin ve skutečnosti zemřel na utonutí poté, co bylo jeho postřelené tělo vhozeno do Něvy. Atentát na Stolypina se odehrál o dva roky později. Tyto a další chyby v datech a zúčastněných postavách však celkovou historickou věrnost příliš neruší._____ 4) Daleko více mi vadí chybějící ruská atmosféra. Vše se mohlo stejně dobře odehrát na císařském dvoře habsburském nebo jiném a nikdo by si ani nevšiml, že nejsme v Rusku. Chybějící reálie (španělské či jugoslávské náhražky prostě nestačí), naprostá absence ruských prvků v chování osob a konečně angličtina (film jsem viděl - v tomto případě bohužel - v původním znění), která mi zněla více než nepatřičně - díky tomu všemu na mě film působí místy až odtažitě._____ 5) Přes všechny výhrady jde o zajímavý divácký zážitek. ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Na prvý pohľad vyzerá tento historický film televízne - pomenej exteriérových scén, takmer žiadne davové scény, ani z kostýmov či kulís nespadne divák na zadok. Svojím spracovaním možno, ale svojím veľkolepím prerozprávaním histórie určite nie. A svojím výborným obsadením a hereckým zvládnutím rovnako nie - vo vedľajších rolách sa objavili aj britské hviezdy ako Olivier, Hawkins či Andrews. Nečakal som, koľkých historických elementov sa dotkne jeho príbeh - nielen samotný kráľovský pár či rodina, ale aj Rasputin, 1. svetová vojna, Lenin, revolúcia, vznik Sovietskeho zväzu či vyvraždenie celého rodu. V tom má u mňa toto dielo veľké plus, ako si s tak náročnou a preširokou témou dokázalo poradiť. Ale napriek tomu, že sa verne drží historických faktov, jedno mi vadilo/chýbalo - ako bol samotný cár Milukáš (tu familiárne volaný Niki, a nie napr. Kolja) prezentovaný - ako milujúci manžel a starostlivý otec neustále, pričom jeho tyranské praktiky a nezáujem či nepočúvanie problémov svojho národa iba občas, aj to viacmenej iba slovne. Napriek tomu, že film neobsahuje takmer žiadnu akciu, postavený je iba na konverzáciách, je až neobyčajne záživný a ani 2 a trištvrte hodiny z neho nerobia nudu. Myslím, že v ruskom prevedení, hoc by to viac zachytilo pravú ruskú dušu, by som toto tvrdiť asi nemohol. ()

Galéria (14)

Zaujímavosti (8)

  • Opera, při které je ministerský předseda Stolypin (Eric Porter) zastřelen atentátníkem, je „Pohádka o caru Saltánovi“. (Nick321)
  • Georgij Gapon (Julian Glover), pravoslavný kněz, který organizoval demonstraci před Zimním palácem, jenž se zvrhla v masakr známý jako „Krvavá neděle“, se po této tragédii vydal na útěk z Ruska. Spisovatel Maxim Gorkij mu poskytl nocleh i úkryt. Gaponovi se podařilo prchnout do Ženevy, kde se poznal s Leninem a dalšími emigranty. Nakonec se ale přesto vrátil do Ruska a snažil si u cara získat odpuštění a zároveň navázat styky s revolučními opozičními stranami. Tím se stal pro socialistické revolucionáře podezřelý jako údajný carův špión. Nakonec na tohoto kněze vyslali vraha a roku 1906 byl Gapon nalezen oběšený ve své chatce. (Nick321)
  • Grigorije Rasputina (Tom Baker), tajemného mystika, zhýralého mnicha a léčitele malého careviče, se nepokoušeli zavraždit jen jednou. Pravoslavní kněží, se kterými se Rasputin dostal do sporu, pod příslibem odpuštění všech hříchů vyslali vysloužilou prostitutku jménem Khioniya Guseva, přestrojenou za žebračku, aby Rasputina odpravila nožem. Tento pokus o zabití přežil. Později byl Rasputin pozván k disputaci s pravoslavnými kněžími, která se zvrhla v hádku, přičemž kněží Rasputina měli tlouct do krve a do bezvědomí. I tento útok Rasputin přežil. Nakonec je ve filmu zobrazen atentát z rukou knížete Jusupova (Martin Potter) poměrně věrohodně. Opravdu se Rasputina pokoušeli otrávit kyanidem, kterým napustili víno a cukroví. Kyanid ale na Rasputina neměl smrtelné účinky, možná díky cukru v jídle a nápoji, který ho neutralizoval, a protože Rasputin jako pijan měl sníženou kyselost žaludku. Poté na něj ve zděšení stříleli, i tento útok přežil. Nakonec byl brutálně zbit a vhozen do řeky Něvy, kde zemřel. (Nick321)

Reklama

Reklama