Krátke strihy

Ocenění: Filmový festival v Benátkách - Zlatý lev, cena pro celý herecký ansámbl Independent Spirit Awards - režie, scénář Zlatý globus - cena pro herecký ansámbl Boston Society of Film Critics Awards - scénář. ....Scénář : Robert Altman a Frank Barhydt. Kamera : Walt Lloyd. Neštěstí je všude kolem nás...... (22.05.2011)

Kdybych měla jmenovat jeden film, o kterém se dá říct, že je vyloženě o životě, pak je to pro mě jednoznačně tento. Nemám ráda takhle dlouhé filmy ale u Prostřihů je úžasné, že jsem se i přes tak dlouhou stopáž nenudila ani minutu, film se hned od začátku pěkně rozjel a v takovém parádním tempu pokračoval až do konce, navíc všechno tu bylo tak nepředvídatelné. Je to nejen film o životě ale také dost depresivní film plný lidské bolesti, nepochopení a trápení všeho druhu. Film o různorodých lidech, jejichž životní příběhy jsou vzájemně propojené a je to udělané tak dokonale a nenápadně, že vám to nepřijde nijak přehnané. A zároveň je to udělané tak přehledně, že se v mozaice příbězích vůbec nijak neztrácíte. Rozhodně stojí za vidění ale pro každého to asi není. (18.09.2012)

Největší překvapení mé letošní návštěvy KVIFF. Po poměrně náročném dni jsem ve večerních hodinách zasedla do sedačky Městského divadla a na tři hodiny nespustila oči z plátna. Než se seznámíte se všemi hrdiny této nevšední mozaiky, budete pravděpodobně trochu zmateni, ale postupem času zjistíte, že vás ty "prostřihy" neskutečně baví. Nemohu vyzdvihnout jednoho herce, protože bych urazila výkon těch ostatních. Vtipné i bolestné zároveň. Brilantní. Jeden z nejzajímavějších filmů mého života. (06.07.2015)

Tím nejlepším na Altmanových Short Cuts je to že jimi nejspíš přispěl k natočení Andersonovy Magnolie. Neb jinak jde o mozaiku příběhů nepříliš zajímavou, plnou veskrze nesympatických charakterů a jejich mizerných vztahů, a hlavně bez jakékoli pointy či významu... krom toho že ke konci docela dobře vygraduje ta jedna jediná dramaticky i emočně silně zpracovaná povídka (kolem jako vždy dokonalé Andie MacDowell). Takže ve výsledku jde vlastně jen o tříhodinovou a umělecky lépe zvládnutou telenovelu... což obzvlášť bolí ve srovnání se zmíněnou Magnolií, která je s podobným konceptem jedním z nejlepších filmů všech dob. 6/10 (10.06.2021)

Mám ráda mozaikové filmy, obzvláště pokud se jim podaří v závěru vše proplést v dokonalé symbióze do vtipné pointy. Altmanovi se podařilo vést několik paralelních příběhů, které se někdy lépe, někdy hůře potkaly. Na taťku mozaikových snímků, Clauda Lelouche, který s drzostí sobě vlastní střídá nejen různá prostředí, ale i různé časové roviny, to však nemá ani náhodou. Většina příběhů vyšuměla tak nějak do ztracena, nic zásadního se na závěr nekonalo. Zajímavým se ukázal příběh jazzové zpěvačky s dcerou a zemětřesení. (31.08.2020)