Réžia:
Hugh HudsonKamera:
John AlcottHudba:
John ScottHrajú:
Christopher Lambert, Ian Holm, James Fox, Ralph Richardson, Andie MacDowell, Cheryl Campbell, Ian Charleson, Nigel Davenport, Nicholas Farrell (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý anglický lord Jack Clayton (Paul Geoffrey) a jeho tehotná žena Alice (Cheryl Campbell) sa po tragickom stroskotaní lode zachránia na neobývanom pobreží Afriky. Postavia si núdzové prístrešie a čakajú na príležitosť zachrániť sa. Krátko po tom, ako sa im narodí syn, však obaja zahynú. Osirelé dieťa objavia opice a jedna zo samíc, ktorá práve prišla o svoje mláďa, sa chlapca ujme a vychová ho ako opicu. Spočiatku odstrkované „holé mláďa“ sa ako dospelé stane vodcom opíc. A práve v tejto funkcii sa jedného dňa stretne s človekom - belgickým kapitánom Philippem D´Arnotom (Ian Holm), ktorý je v Afrike na vedeckej expedícii, a ktorého Tarzan (Christopher Lambert) zachráni pred nepriateľskými domorodcami. Kapitán ho naučí hovoriť, a keď podľa dôkazov a dokladov, nájdených v opustenej chatrči pochopí, že jeho tajomný záchranca je v skutočnosti anglickým aristokratom a dedičom značného rodinného majetku, presvedčí ho, aby s ním odišiel do Anglicka. Tarzan je predstavený anglickej smotánke ako John Clayton a na svojom panstve sa stretne nielen so svojím starým otcom (Ralph Richardson), ale aj s jeho americkou chovanicou Jane Porterovou (Andie MacDowell), do ktorej sa zamiluje. Napriek tomu, že ona jeho cit opätuje, John sa necíti v prostredí zviazanom prísnymi pravidlami, spoločenskými zvykmi a upätou morálkou dobre. Zlomovým momentom sa stane stretnutie so zajatým opičiakom, ktorý bol členom jeho tlupy. John Clayton sa opäť stáva Tarzanom, túžiacim po jedinom - voľnosti a návrate do hlbín africkej džungle... (TV Markíza)
(viac)Recenzie (228)
Nejlepší Tarzan v podání Lamberta co znám, Wolf Larsen by se mohl učit jak to má asi vypadat, nestačí jenom žrát banány s bobulemi, ale taky něco mít v makovici a nehrát vylepšeného Čitu. ()
Zatím nejlepší a nejvěrohodnější zpracování Tarzana. ()
Tenhle film nenávidím a miluju, mám z něj deprese a radost, je to nejlepší filmové ztvárnění Pána opic jaké kdy bylo natočeno, hlavně část filmu odehrávající se v džungli. Začleňování Tarzana do společnosti už poněkud pokulhává, ale Lambert to skvěle zvládá a zachraňuje to. Bude mi zase dlouho trvat než se na tento film podívám, protože pocity z něj mám smíšené víc než ingredience v boršči. ()
Pro mě nejlepší Tarzan. Lambert ho hraje tak parádně, že mu to věřím, se vším všudy. ()
Jedna ze dvou životních rolí Christophera Lamberta / druhá -Connor MacLeod HIGHLANDER 1 / . Tyhle dvě mu sedly jako prdel na hrnec. ()
"Greystoke - Příběh o Tarzanovi, pánu opic" představuje z hlediska mé divácké zkušenosti vrchol v kariéře režiséra Hudsona i herce Lamberta a je možná jedinou z filmových tarzaniád, která ctí ducha Burroughsovy předlohy. Přesně vzato má ještě blíž než ona k romantismu 19. století : celým dílem prolíná důsledný společenskokritický postoj, (nejmenovaný) Tarzan tu není atletem v džungli a šéfem tamní zoo, ale tragickou bytostí, vnitřně rozetnutou původem a výchovou, jednou nohou v srdci africké temnoty, druhou na výsluní britského šlechtictví. Obdobně svět kolem něj není manéží pro jeho kousky, nýbrž dějinně rozdvojeným prostorem, v němž přírodní "ráje" jsou objevovány, podmaňovány, popisovány a tříděny neduživě bledými tvory s puškou v ruce a Faustem v srdci. K tomu, abychom si uvědomili, co nám "Greystoke" kromě rozptýlení na vysoké úrovni nabízí, stačí sledovat, jak (pravda trochu plakátově) vymezuje postavení zvířat v lidském světě : otrockou službou zpitomělí koně a psi, ptáčci v klecích, trofeje koloniálních střelců, rozmanitá pokusná hmota, mrtvoly nacpané senem, zlidštěné plyšové opičky... Divoké zvíře přežívá už jen na mrtvých plátnech romantiků jako bytový doplněk. Na filmu se podílela řada výrazných osobností. Scénárista Robert Towne ("Čínská čtvrť") měl původně i režírovat, ale byl odvolán a v titulcích se objevuje natruc pod jménem svého oblíbeného psa. Autor zvlášť v první půlce působivé výpravy Stuart Craig spolupracoval předtím na "Sloním muži" a "Gándhím" a potom na "Misii", "Nebezpečných známostech", "Anglickém pacientovi", "Harrym Potterovi"... Malby pozadí (točilo se bez počítačových efektů) provedl Albert Whitlock, který takto vyzdobil třeba všechna pozdní díla Alfreda Hitchcocka. Johnu Alcottovi, kameramanu "Barryho Lyndona" a "Osvícení", pomáhal v titulcích neuvedený David Watkin ("Pomoc !", "Hlava 22", "Tři mušketýři"). Hudba Johna Scotta nenásilně propojuje vtroušené špetky Edwarda Elgara. Roger Fouts, proslulý pokusy s šimpanzicí Washoe, byl odborným poradcem pro scény s opicemi, které ztělesnili lidé v maskách navržených Rickem Bakerem s použitím šimpanzích a gorilích rysů. Mezi herci vyniká Ian Holm a zejména Sir Ralph Richardson ve své poslední roli, přesvědčují i mimořádně dobře obsazený čtyřiadvacetiletý Christophe(r) Lambert a ve filmu debutující modelka Andie MacDowell, obdařená křehkou dívčí krásou, leč bohužel i silným jižanským přízvukem, kvůli němuž ji přemluvila Glenn Close. ()
Neuvěřitelné charisma Ch. Lamberta ... Ve filmu je několik scén, kdy mi i na po stém shlédnutí slzí oči (např. ta scéna, kdy volá "svého chlapce", aby se mu ukázal při prvním příjezdu a to objetí). Výtečné a smutné. ()
Film jsem viděl jako kluk v kině a dodnes z něj mám depresivní pocity. Čekal jsem tehdy dobrodružný film, jako předchozí filmy s Tarzanem viděné na ORF a dostal drsné zpracování... Děcku bych tenhle film rozhodně nepouštěl. Jako masky, džungle, i Lambert... to vše OK, ale pro mě symbol divného filmu, který na mě divně zapůsobil. A po víc jak 30 letech nepůsobí o moc líp. Spoiler - není mě jasné, proč se film dost odlišoval od knižní předlohy, zejména zápletka s Jane. ()
Reklama