Vládca temnôt

Mistr Carpenter, ale hlavně mistr Alice Cooper mě přiměli usednout k Vládci temnot a nechat se pohltit typickou atmosférou starších hororů. Ale on se žádný strach nedostavil. Jak režie, tak scénář vyplodí občas velmi zajímavé nápady (bezdomovci nemají chybičku), ale v celku snímek bohužel skomírá na partě běhajících studentů a absenci napětí. Ono toho zlého je v kostele až dost, ale nějak to neumí strašit. Prostě vždy někdo umře a pak chodí po chodbách. Nechci hodit Prince temnot do podprůměru, dobrých momentů je tu dost. Například konec filmu a vysvětlení "snu" ve mně navodili pocit spokojenosti, jen jsem očekával víc.Chtěl jsem se vyhnout srovnání s Věcí, ale bohužel - velký potlesk pro Věc, prosím. Alice Cooper je opravdu třešničkou, ale bohužel ne na dortu, ale na obyčejném koláči, který navíc za víc jak 20 let od upečení stihl trošku zplesnivět. (12.08.2009)

Teoretická fyzika a katolická církev ve společném boji proti vstupu Ďábla Otce do našeho světa. A můj rozpačitý dojem - na jedné straně hutná tíživá atmosféra, zlověstná zneklidňující monotónní hudba (vlastně jen pár tónů) a spousta ve své době snad děsivě působících scén, na straně druhé ale toto vše slepeno dohromady působí jaksi nejednotně, roztříštěně. Zkrátka některé jednotlivé obrazy a výjevy jsou v rámci žánru výborné, ale celek (příběh) mě příliš nepřesvědčil. A nepřesvědčiví jsou i skoro všichni herci, z nichž nejtragičtější je určitě oknírovaný blondýn s patkou, který by se spíš hodil do porna než do horroru. Pleasence je stejně směšný jako v Halloweenské sérii a mihnuvší se Alice Cooper příliš prostoru nedostal. Film ale možná nadchne leckteré osmdesátkové fajnšmekry a milce všelijakých svérázností. (09.06.2017)

Prince of Darkness byl první z Carpenterových filmů pod hlavičkou Alive Pictures, ke kterým přistoupil ze znechucení s podmínkami velkých hollywoodských studií. S Alive uzavřeli dohodu, že na každý film dostane 3 mega a naprostou tvůrčí kontrolu. Tím se ocitnul prakticky ve stejné situaci, v jaké natočil filmy Halloween nebo The Fog. I u těch měl na výběr, že se buď vrhne do ambicioznějšího projektu za hodně peněz s producenty za prdelí nebo shrábne pár stovek táců a může si dělat co chce. Pro Alive Pictures to byl smysl dávající tah při vzpomínce na to, jak Halloween za 320 000 vydělal téměř osmdesát mega, obzvláště když Carpenter nejevil stále známky tvůrčího úpadku (jakkoli si tehdejší kritici, kteří ho mimochodem totálně pohřbili s The Thing, mysleli opak). Na Prince of Darkness lze docela dobře sledovat to režisérovo uvolnění, to zbavení se tlaku, který tak nesnášel. Bohužel pro diváka pak bohužel obsahuje mnoho chyb, které ho stály takovou námahu v The Thing eliminovat a lze odsud cítit tu lehkou deziluzi, že se nehodlá se zpracováním zkrátka tak srát jako tomu bylo v jeho etalonu, když to tehdy nikdo nedocenil. Zatímco v The Thing trávil měsíce přepisy scénáře, výběrem castingu, na tu dobu nezvyklými dvoutýdenními hereckými zkouškami i přetáčením scén a doplňováním situací, zde jde zkrátka vidět, že už tyhle elementy měl trochu na salámu a jel si zase metodu ze svých prvotin "hlavně že se už točí". Casting je pak příšerná sbírka osmdesátkových pacientů (pravý horor nastává kdykoli, co se protagonista usměje pod knírem), většina informací se předává během sezení v jedné místnosti a kdo v ní zrovna není, tak ten asi bloumá někde po jedné ze dvou chodeb, kde už na něj čeká transformace ve služebníka zla. Papírově ale stojí Prince of Darkness na vynikajícím, originálním a správně radikálním námětu, kde nejde o nic menšího než o vyvolání NegaBoha do čehož jsou zapletena stará bratrstva, cestování časem, zapomenuté jazyky, metasvěty či vesmírné anomálie. To je přece skvělý. Nějakej schopnej remake by nebyl? (02.10.2020)

Belze bubák v automatu na ledovou tříšť s příchutí kiwi? Bójim.. Pozvolně budované napětí pomocí rezavých mravenců, dešťovek na okně, červů, zírajících bezdomovců, zírajících metalistů a především znepokojivé hudby. A jsme u toho. Pokud by si člověk odmyslel hudební složku, vypadal by film jak stydlivý naháč uprostřed palubovky vyprodané Madison Square Garden - naštěstí pro něj, lišák John svými mrazivými syntezátory vyhodil pojistky. Nemějte mi to za zlé, ale léta zkušeností prokázala, že Carpenter chutná jedině na ledu.. (19.11.2012)

Film kterej jsem už samozřejmě viděl ale všimnul jsem si, že ho tady nemám ohodnocenej a tak jsem si dal po x letech s chutí repete. A musím říct, že se mi film líbil asi víc než kdysi. Je to asi tím, že dnes jeho kvality dokáže ocenit a docenit víc než tenkrát. Víc nemá asi cenu psát protože tenhle film tady má tolik komentářů, že to už udělali jiní a já bych se jen opakoval. 4hvězdy. (24.12.2023)