Tengoku daimakjó

Kdybych měl Heavenly Delusion popsat jen jedním slovem, tak by mi stačilo tohle – znepokojivý. Je to kombinace dvou dějových linek, kde jedna může někomu připomínat nedávno vysílané The Last of Us, ale já bych to, díky té bizarnosti a absenci zombíků, spíš přirovnal k herní sérii Fallout a druhá linka se školou je zase něco mezi Promised Neverlandem a From the New World a obě linky divákovi přijdou už během prvního dílu vážně hodně znepokojivé. Stačí jeden pohled na zdejší školu a už tušíte, že je tu něco hodně špatně, stačí jedno setkání Kiruko a Marua s podivnou příšerou a už jste zase jak na trní, plus hned z prvních náznaků začnete mít nepříjemný pocit i o tom, jak by mohli být obě linky provázané. Každou chvíli přichází nové znepokojivé otázky, odpovědi na ně jsou však ještě znepokojivější. Kiruko má tajemství, její tajemství je krajně znepokojivé, navíc v momentě, kdy sledujete, jak si Kiruko prohlíží vlastní tělo a spojíte si to s jejím tajemství, je to celé vlastně až nepříjemně znepokojivé. Děti ve škole jsou zvláštní, celá škola je zvláštní, vše tu působí velmi znepokojivě a když se začne ukazovat, jakou agendu má zdejší vedení, je to zase krajně znepokojivé. V momentě, kdy vám začne docházet, jak spolu obě linky souvisí a začnete přemýšlet nad tím, jestli jste v epizodě s názvem Kuku neviděli onu Kuku vlastně dvakrát, je to celé ještě znepokojivější. A pak je tu samotný závěr, kdy nastávají i chvíle, které už vlastně nejsou znepokojivé, které už mi začínají být až nepříjemné, ovšem to, jak se s nimi některé postavy vypořádávají je opět velmi znepokojivé. Konec? Ani náhodou, já chci vědět víc, nechat mě bez všech odpovědí je pro mě – ano – znepokojivé! Zkrátka musím tenhle seriál pochválit, pořád se tu něco děje, pokaždé se tne do živého, skvěle to vybudovalo můj zájem o zdejší svět a jeho postavy a všechno působí promyšleně, jak v rámci příběhu, tak i v efektu, který to má na diváka mít. K tomu bych přidal vysoké produkční hodnoty, kdy animace určitě patří k tomu nejlepšímu v sezóně a až na jeden díl, kde se viditelně změnil styl, byla poměrně konzistentní. Takže to byl zážitek, sice ne vždy úplně příjemný, občas i mírně za hranou toho, co bych potřeboval vidět, ale i tak jsem zvědavý co bude dál, i když je mi jasné, že to i dál bude hodně znepokojivé. 8/10 (24.06.2023)

Dlouho jsem v anime nenarazil na takovou dokonalost, jakou je právě Tengoku Daimakyou! V první řadě se mi líbilo zasazení do post-apokalyptického světa, který se i navzdory sem tam se objevujícím monstrům (nejprve) neznámého původu pomalu dává dohromady a formují se zde nové osudy, jež si lidstvo utváří samo nehledě na následky katastrofy. Neskutečně mi sedlo ústřední duo, kolem nějž se děj točí a s nímž tento zničený svět prozkoumáváme. Dynamika mezi nimi byla funkční a z důvodu jisté „rozpolcenosti“ hrdinky sem tam i dost napjatá a komplikovaná. Eskort misi, v níž jako náklad figuruje šedovlasý chlapec, doplňuje i druhá příběhová linka zabíhající do podivného zařízení plného dětí, jež jsou vychováváni za přísných bezpečnostních podmínek, což jim nebrání objevovat samy sebe a samostatně růst nehledě na to, co jim vedení tají nebo netají. Obecně se v ničem nechodilo okoro horké kaše a co nebylo řečeno, bylo jasně naznačeno, nebo odvyprávěno jinými způsoby, aby to postupem času dávalo smysl a zapadlo do sebe jako jedna velká skládačka. Žádné prvoplánové prodlužování, žádné napínání, vše plynulo jako voda a bavilo. Děj se nebál být i místy kontroverzní a nevyhýbal se jak lechtivějším tématům, tak i násilí, z čehož všechno nicméně servíroval velice elegantně a bez zbytečného tlačení na pilu. S tím vším přišla i značná předvídatelnost, resp. jsem si prakticky všechno snadno domyslel a témeř nic pro mě nebylo překvapením - akorát jsem si vždycky potvrdil svou teorii a cítil spokojenost, že jsem se nezmýlil a vyprávění pochopil do posledního detailu. Nicméně to stále neubírá dílu všestranné kvality, jak po charakterové stránce, tak i v případě scénáře, nebo parádní animace a choreografie letmých, nicméně stále působivých soubojů, které nebyly jen s již zmíněnými monstry, a každý byl velice sofistikovaný. Jedinou vadou na kráse je 10. epizoda, která ohavně šetřila a animace na valnou většinu dílu úplně ztratila na své líbivosti - byl z toho místy až rozpohybovaný obraz. Ale kromě toho? Nemám absolutně co vytknout, nenudila mě ani minuta, těšil jsem se na každý díl a i když tohle normálně nedělám (a z části mě k tomu dotlačila nutnost kvůli videorecenzi), všech 13 dílů jsem zkoukl za jedno jediné odpoledne bez toho, aniž bych s tím měl vážný problém (byť bych si to raději nadávkoval tak po třech denně, jak mám ve zvyku). Pevně doufám, že se dočkáme pokračování a odpovědí na stále ve vzduchu visící otázky. (12.10.2023)

Nádherná animace. Zajímavý svět i charaktery. Dobře vystavěná mystery linka kolem postav i mytologie světa, která nutí zkouknout až do konce. Akce není mnoho, ale když přijde na řadu je výborná a také brutální. Celou sérií se táhne velmi nepříjemná atmosféra, která nutí k přemýšlení. Jenže čím víc jsem nad tím přemýšlel, tím jsem si začal uvědomovat, že mi tohle dílko k srdci fakt nepřiroste a místy je mi až odporné. Mám rád scifi, miluju postapo a užívám si objevování nových světů i různých témat, která probádává. Jenže v Heavenly Delusion je celé to vymyšlené universum pouhá berlička, jak probádat tématiku sexuality a vztahů (kvalitních i těch toxických). A to mě u scifi žánru fakt vůbec nezajímá. Je to přesně tak úchylné, jak byste mohly čekat. Zmatek v sexuální orientaci; preference, které pohlaví je lepší osouložit (a že je to vlastně jedno); motivy, jestli by nebylo prima třeba osouložit vlastní sestru; tematika transgenderu; (malý spoiler: znásilnění od osoby, které důvěřujete); nějaké to téma rodičovství a co z toho plyne... V rámci zvolené tématiky to dělá Heavenly Delusion chytře a nápaditě. A díky světu, do něhož tyhle myšlenky vložil, k tomu má fajn prostředí. Ale celkově jsem zklamaný. Začalo to výborně, a kdyby se příběh primárně nesoustředil na výše napsané a zakomponoval to do myšlenkově komplexnějšího tématu, možná by si mě získal. Takže ne, cílovka nebudu. Přesto umím ocenit kvalitu za produkcí, protože tohle anime vypadá nádherně, animace je skvělá a moc příjemně se na ni kouká. (22.08.2023)

Miluje chytré věci. A tohle anime/manga to dělá strašně chytře. Vysype na člověka spoustu otázek a nenápadně mu na ně dává odpovědi. Jenže tak, že si jich musíte všimnout, musíte si dát střípky toho co jste viděli sami dohromady. Prakticky tu nejsou takové ty vysvětlující pasáže, které by těm línějším divákům spojili ta vlákna co se předou příběhem. Ale ti pozornější si je spojí sami a je to strašně uspokojivé, když se vám potvrdí to co jste si předtím v hlavě dávali dokupy. | Jelikož jsem četl mangu můžu porovnávat a ve zkratce lze říci, že to je hodně věrná adaptace, spousta políček je tu 1 ku 1 adaptace obrázku z mangy. A jelikož manga má skvělý vizuál a ani tady se na animaci nešetřilo, tak to všechno vypadá skvěle. |  Co se týče děje tak ze všeho nejvíc je to kombinace Last of Us a Akiry. Avšak i oproti těmhle skvělým dílům tohle vyniká v podání emocí a věta "Děkuji ti za tvé oko" ve mě zůstane ještě hodně dlouho. To byl emoční nával, který se jen tak nevidí 😭. A když si pak později spojíte některé linky, tak spousta na první pohled vedlejších momentů z dřívějších dílů získává emoční pozadí, které vám někdy až vyrazí dech. |  Ikdyž tu máme i monstra, drsné souboje a bitky, tak primárně je to emotivní příběh o hledání sebe sama, své minulosti, svého místa ve světě a odpovědí na nevyřčené otázky. |  MALÉ LÁKADLO NA 2. ŘADU (pokud přijde) Pokud by vám přišlo, že spousta otázek a zůstala  nezodpovězena, tak vám můžu říci, že jestli se stále pojede podle mangy, tak se nejpozději ve 3. epizodě dozvíte, jak byl zničen svět. 🙀😉| 90% (29.06.2023)

Toho bylo pro mě opravdu překvapení. Nečekal jsme že mě toto anime tak chytne. Ono se nejedná zrovna o žádné velké dílo v rámci anime. Ale má za mě úžasné ústřední postavy které jsem si oblíbil od prvního dílu. Příběh je rozdělen na dvě dějové linie. A i když to vypadá že každá jde kino cestou tak postupně se propojují. Za mě rozhodně překvapení. (05.07.2023)