Halloween: Predvečer Sviatku Všetkých svätých

Velmi dobrý horor, který psal dějiny žánru. Od první minuty, kdy začne hrát ta hrůzostrašná Carpenterova melodie, jsem jenom seděla a čekala, kdy se něco stane... Tohle je to, co má opravdový horor mít - spoustu napětí a neočekávaně děsit. Nicméně i tak se mi zdálo, že místy bylo toho natahování a čekání trochu moc a hlavně konec mi přišel tak nějak dost náhlý a trochu nedotažený (ač obsahově naprosto bez výtky), což nezachrání ani opravdu jeden z nejsugestivnějších filmových zabijáků všech dob. (25.12.2009)

Parádička. Klasický oldschool horror, ktorý ponúka všetko, čo má správny horror mať. Takto sa začal kult, ktorý pokračuje dodnes. Škoda, že jeho ďalšie pokračovania a iné slasherové filmy, ktoré sa ním výrazne inšpirovali už len málokedy dokážu nadviazať na kvalitu tohto snímku. Neskutočná atmosféra, ktorá vcucne diváka do deja už počas úvodnej scény. Účelne statická kamera je až znepokojivo majstrovsky využitá, perfektné nasvietenie a hudobný doporvod natoľko zatriasli mojimi nervami, že som si obžul skoro všetky nechty a už počas úvodných tituliek som sa schovával pod perinu. Keby niekto pustil ústredný hudobný motív v rádiu počas, tak by som za jazdy asi strhol auto do garátu. 90%. (14.02.2010)

Parádní horor. Už sice není tak hrůzný jako dřív, ale i přesto strčí díky svojí atmosféře většinu svých následovníků hravě do kapsy. Sice se říká, že člověk se nejvíc bojí toho, co nevidí, ale když vidíte vraha u něhož nejsou poznat díky zakrytému obličeji emoce, má to možná ještě větší účinek. A hudební motiv si budete pískat ještě dlouho potom, co film dokoukáte... (23.08.2002)

Optikou moderního diváka se může tahle klasika zdát nepochopitelnou -možná až směšnou (ty vraždy...) ale v roce 78 z toho museli lidi bejt fakt paf. Scénář je primitivní a dialogy až běda, ovšem to pomalé, plíživě nepříjemné tempo a postupné budování atmosféry, kdy ikonického vraha vidíme v doprovodu geniální hudby každou novou scénu o něco víc... to prostě pořád děsivě funguje! (31.10.2018)

Immortal Mike zcela poprvé, a pro mne - jakožto diváka, zmlasaného moderními horory - bohužel i dost nevýrazně. Živě vidím ony vyděšené slečny tehdá v přítmí kinosálu, jak svým partnerům drtí prstní kůstky: vidět to před dvaceti lety, mám naděláno úplně stejně. Doplnil jsem si tedy trestuhodnou filmovou mezeru, užil si znepokojující klavírní linky a ječák středoškolačky Curtis, a jde se dál... just like that (můžete začít řvát, že jsem nedocenil precizní režii a atmosféru). (01.04.2014)