Halloween: Predvečer Sviatku Všetkých svätých

Seriously? Chápu, že tohle byl první slasher, který ovlivnil mnoho dnešních slasherů, ale jen proto, že Halloween je první svého druhu si nezaslouží tak vysoké hodnocení. Ve filmu není žádná záhada, žádné děsivé či lekavé scény, vraždy jsou podivné, bez napětí a bez snahy šokovat ještě k tomu ukázané letmým pohledem a chybí i KREV! Michal Myers nemá žádný důvod k zabíjení postav, vždy se objeví a zemře a přijde zpátky k životu. Úsměvná a nepřesvědčivá fraška. Tohle je druh filmu, kde si můžu zajít do mikrovlnky pro hotový popcorn a o nic nepříjdu. Každý kdo shledává film strašidelným, musí žít velice bezstarostný život. (06.10.2013)

Nebylo to takové, abych byl zažraný do obrazovky a fandil buď prchajícím holčinám, nebo Michaelovi, a abych odvracel zrak kvůli strachu z toho, jestli tam najednou ze stínu, nebo pohybem kamery, někdo vyskočí. Přeci jen už bylo natočeno tolik slasherů a najdou se mezi nimi opravdu mistrovská díla. Tento patří k těm prvním, kteří éru slasherů započali, zacož mu děkuju, ale kvůli tomu si hned nezaslouží vysoké hodnocení. Přesto se mi vryl do paměti a určitě si na něj najdu někdy opět čas. (03.11.2012)

Jeden z prvních slasherů nezapře značný vliv italského gialla, jenž se projevuje v zapojení dětí, chladných zbraní, sexuálních motivů, hlediskových záběrů a samozřejmě také notně creepy hudby, nápadně se podobající main theme z Argentovy Tmavě červené. Zajímavé je, že na rozdíl od pozdějších slasherů je v Carpenterově díle jen velmi málo vražd, které navíc nejsou zobrazeny bůhvíjak krvavě. Nebezpečí tu spíše zákeřně číhá někde v pozadí, než že by okázale dávalo najevo svou přítomnost. (02.04.2014)

Přelom mezi horory. Výborná hudba, děsivý vrah ještě s děsivější maskou, hororový vyvražďovací scénář a výborná Carpenterova režie s temnou stránkou kulis. Klasika - ORIGINÁL ve svém žánru. PŮSOBIVÝ soundtrack, který by si neměli pouštět lidi s psychickými problémy. Jeden z nejlepších hororů 70. let (možná i všech dob). (12.09.2011)

Carpenter je génius atmosféry a dokazuje to i ve svém patrně nejznámějším počinu. Plíživá kamera a nezaměnitelný hudební motiv, ze kterého mrazí samo o sobě, odvedly velkou porci práce, tu největší však na svá bedra nabrala skvostná démonizace titulního záporáka. Jsme ze slasherů zvyklí na to, že se oběti chovají stupidně a nejsou schopny svému nepříteli cestu ani trochu ztížit, navíc když už se jim podaří zásah, zabiják se ukáže nesmrtelným, ačkoliv v závěru dojde k směšnému odhalení, že šlo opravdu jen o strejdu z masa a kostí. Michael Myers je na úplně jiném levelu - prezentuje nedefinovatelné a nelidské zlo, které i po několikanásobném probodnutí a postřelení mizí.. a zase se v plné (nadlidské) síle objevuje, aniž by poodhalilo cokoliv ze své podstaty. Postava doktora Loomise je jeden ze stěžejních prvků filmu - on Michaela zná, on dává účinkujícím i divákovi naději, že zdejší zlo má racionální základ (ačkoliv ho nazývá TÍM, nikoli JÍM), aby jsme byli v následující scéně znovu na pochybách. Závěr je skvělou třešinkou na dortu. Mimochodem, v tomhle filmu vám opravdu nebude jedno, že vrah dýchá... 9/10 (02.11.2011)