Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Mladý Milan so skupinou ďalších srbských vojakov uviazne v opustenom tuneli, kam sa ukryli bosnianskymi moslimami, medzi ktorými je aj jeho kamarát z detstva Halil. Nočná mora, ktorá sa neustále predlžuje, je prerušovaná návratmi do mierových čias a do prvých dní vojny, ktorá proti sebe postavila bývalých susedov i priateľov. Výsledkom je nesmierne silný a nekompromisný pohľad na jeden z balkánskych konfliktov. (RTVS)

(viac)

Recenzie (94)

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Jeden z nejlepších balkánských filmů mapujících jugoslávský válečný konflikt, i když samozřejmě ve stylu exportní poetiky příznačně metaforicky a s hodně velkou mírou nadsázky. Ona nadsázka je ale skloubena k dané poetice s překvapivě naturalistickými výjevy (hlavně ve spojitosti s uvězněním v tunelu). Srdjan Dragojevic natočil svůj mírně alegorický film v hodně odvážné (postmoderní) skladbě (děj se prolíná několika časovými rovinami) a hlavně na začátku jsem se v těch několika liniích hůře orientoval a měl z toho v hlavě trochu zmatek, z něhož vykrystalizoval dojem mírné dějové roztříštěnosti. Jak se ale postupem času skládaly jednotlivé příběhové linie do sebe, míra sugestivnosti se zvyšovala a tento dojem odpadl. Jistě je nutno ocenit, že Srb Dragojevic neexponoval své postavy tak, aby agresory a viníky konfliktu byli Chorvati (a při etnické složitosti tamního konfliktu i muslimové z Bosny a Hercegoviny), ale jako původce ZLA označil indiferentní monstrum (Ďábla) z tunelu (přesto jako (sice nejednoznačné) oběti vyzněli (alespoň co se týče ústřední dějové scény právě v tunelu) zrovna Srbové). Film však zachovává alespoň zdánlivou objektivitu, což je jeho největším přínosem. Hodně zajímavě je reflektována i éra před rokem 1980, tedy za vlády maršála Tita. Dragojevičův smířlivě nostalgický tón je lakmusovým papírkem nálad nejen v bývalé Jugoslávii, ale obecně i v celém postsovětském východním bloku - k ,,zlatým socialistickým časům" zjevně neinklinují jen nejnižší sociální vrstvy a lidé v postproduktivním věku, ale i vyhraněné osobnosti kultury a umění, což je fenomén paradoxní, leč neoddiskutovatelný. Hezké vesnice hezky hoří - tak poetický název a tak syrová a destruktivní skutečnost. Takový je i film a obecně i celé dějiny Balkánu - kde jinde narazíte na tolik podob ambivalence lidského rozumu, srdce i duše... Podobné filmy: Život je zázrak, Země nikoho, Grbavica, Kdo to tam zpívá ()

nascendi 

všetky recenzie používateľa

Chaotický film. Človeku sa ani nechce veriť, že takéto indivíduá žijú pár stoviek kilometrov od nás. Možno im krivdím, možno sú postihnutí tým, že dlhodobo žijú na hranici moslimského vplyvu v Európe. Dve etniká môžu žiť vedľa seba, ale takmer nikdy spoločne. Potom stačí malá rozbuška a všetko nahromadené nepriateľstvo sa rozhorí plnou silou. Nemám najmenšiu chuť sledovať túto balkánsku verziu nepriateľstva a tobôž robiť arbitra. Neoslovujú ma Kusturicove filmy, tak niet dôvodu, aby ma oslovil Dragojevičov. ()

Reklama

Chrysopras 

všetky recenzie používateľa

Vtipný, drsný, poučný. Vynikající sonda do balkánského propletence. Hodně černého humoru, různé časové roviny, sympatické herecké obsazení = sqělá režisérova práce. A ze všeho nejvíc musim vyzdvihnout to intro! Takhle dobrej začátek filmu už jsem hooodně dlouho neviděl. Jedna z nej věcí 44. KVIFF, kterou snad ještě někdy uvidim... ()

MartinNDL 

všetky recenzie používateľa

Začněme tím, že filmu nebudu vůbec nic vytýkat. Hrůzy (jugoslávské) války byly natočeny tím nejlepším způsobem, což znamená minimalistické, ovšem syrové a explicitní pojetí, perfektní hraní elity srbské herecké školy, zdánlivě neuchopitelné, nakonec však skvěle zapadající střídání časových rovin, zachování relativního odstupu a nezaujatost, černý humor, folklor a spousta indícií pro pochopení motivace řekněme náhodných účastníků válečného konfliktu a vztahu mezi jednotlivými etniky před a při válce. Nechybí ani jugonostalgie a různé pohledy na maršála Tita. Jednoznačně perfektní učebnice novodobých jugoslávských dějin. ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Hodne dobry film, ktory vsak stale neprekroci hranice priemeru. Tempo nestrhne a v strede filmu zavladla taka priserna nuda, ze hruza. Reziser Srdan Dragojevic je len rutiner, obcasne prestrelky film osviezili, ale inak ide o hroznu nudu. Dejovo je film priserne roztriesteny /caste striedanie vojnovych a mierovych scen/. 60 % ()

Galéria (1)

Zaujímavosti (6)

  • Věta "Vozi Miško!", kterou vyzývá četnik řidiče autobusu, aby jel, je narážka na film Ko to tamo peva režiséra Slobodana Šijana z r. 1980. Věta v něm zazní několikrát. (awful)
  • Natáčecí štáb se po 100 dní živil pouze hamburgery ohřívanými v mikrovlnce. (Kulmon)
  • Film získal v roce 1996 na Mezinárodním filmovém festivalu ve Stockholmu cenu Bronzového koně. (Terva)

Reklama

Reklama