Pekné dediny pekne horia

Prazvláštní film, který se místy hodně těžko sleduje, jaho přínos je ovšem nesmírný, už jen proto, že zde pokuazuje na vníka války v podobě příšery z tunelu, což je prostě poukázání na fakt, jak těžko se v takovémto chaotickém konfliktu viník hledá, jak slepé, je za hlavního viníka obvinit jen a pouze Srby. Ta příšera byla ve všech stranách konfliktu a objevila se, když zemřel Tito a vyplula zcela na povrch v devadesátých letech, když jim dali do rukou zbraně aneb viva la primordialistická koncepce nacionalismu (viz vydlička a její užití=nacionalismus je iracionální svinstvo), spolu s právem národů na sebeurčení a s nedořešenými mocenskými spory, do té doby dušenými tuhým režimem. Když si celou tuhle sakra špatnou situaci spojíte s cynickým pohledem režiséra, poukazujíc pomocí humoru na absurditu této sakra špatné situace a nebudete v tom mít k tomu všemu bordel (což, co si budem povídat, šlo místy hodně těžko, díky množství dějových linií), užijete si tohle dílo minimálně maximálně náramě. Tož tak. (27.03.2011)

Prvá polhodina nenasvedčovala tomu, že pôjde o tak kvalitný a formálne premyslený film. Spočiatku mi to celé pripadalo ako x-tá variácia na tému večne spití blázniví jednorozmerní balkánci ako karikatúry vo vojnovom konflikte. Po zasadení deja na jedno miesto ale Dragojevič "vytasil zbrane ťažkého kalibru" a postavy sa stali skutočnými ľudskými bytosťami. Zámer vyrozprávať príbeh v retrospektíve a retrospektívami v retrospektíve príbeh nesmierne oživuje, pričom prítomnosť v nemocnici nie je iba prostredím pre suché odrozprávanie deja, ale taktiež má svoj logický vývoj. Za zmienku, alebo skôr za podrobný rozbor stojí premyslený strih, kedy sa v krátkom časovom úseku ocitneme hneď v troch časových rovinách. Všetko je však dokonale prehľadné. (24.10.2018)

Pro obyvatele bývalé Jugoslávie rozhodně zásadní film. Jde do minulosti a dává nahlédnout, jaké je to žít spolu a zároveň i proti sobě válčit. Pěkně bok po boku a hned zítra s puškami proti sobě. Co na tom, že se známe od mala, vždyt on je přece Muslim a já Srb, nebo Chorvat? To je úplně jedno. Válka je vůl..... (26.05.2015)

Hodně silný film, který jednoznačně poukazuje na nesmyslnost války, jejíž zrůdnost je znásobena, pokud je občanská. Dle mého jeden z nejlepších (možná nejlepší) film o válce v bývalé Jugoslávii. Příběh situován do konfliktů mezi Srby a bosenskými muslimy, kdy se skupinka srbských vojáků po bosenském útoku uchyluje do starého tunelu, kde čelí tvrdým psychickým a fyzickým podmínkám. Ve filmu je řada retrospektiv které ukazují „idylický“ život za Tita (což je v až brutálním kontrastu se syrovou realitou občanské války). Silným momentem celého filmu je kamarádský vztah hlavního hrdiny Srba s muslimem před válkou a jejich konfrontace na život a na smrt za války. Vzhledemk srbské produkci a době vzniku lze konstatovat až nečekanou relativní neutralitu, samozřejmě s mírným příklonem k Srbům. Jen to zdůrazňuje, že tahle válka neměla těch dobrých a těch zlých, ale jenom těch zlých a více zlých. Ve filmu je několik opravdu hodně silných momentů, dusivá atmosféra v tunelu, krvavá skvrna na zdi ve vypáleném domě a k ní šipka Četníkova matka (Srbova…), či srbský voják, který kouká na hořící vesnici a hlásí „Lepa sela, lepo gore“… (27.09.2008)

Takovym zpusobem popsat valku umi jen byvale staty Jugoslavie. Az perverzne se prolinaji pasaze drsne s temi humornymi, ktere mnohdy prechazeji az do abstraktni podoby. Ma to svuj osobity styl, ktery me bavi. Hlavne ale cerpa z pritomnosti a film je onou valkou doslova nasaty. Jediny duvod, proc nedam plne hodnoceni je snad necitlivy strih a fakt, ze tvurci chteli dat do filmu vice emoci a informaci, nez se do nej nakonec veslo. (08.08.2015)