The Thing Behind the Door
Obsahy(1)
Mladou ženu Adèle (Séverine Ferrer) doslova pronásleduje smrt jejího manžela Jeana (David Doukhan), který zahynul v zákopu během první světové války. Zoufalá a neschopná čelit této tragické ztrátě se Adèle obrací k černé magii v naději, že jí milence přivede zpět. (JasonCZ)
Videá (1)
Recenzie (22)
Ženě, odejde muž do války a už se nevrátí. No, jakýmsi rituálem, ho přivede zpět, mezi živé. Ale jak už to tak bývá, né v takové podobě, v jaké by si přála. Pár postav, minimum dialogů, u některých scén, byl ten nižší rozpočet znát. Chválím jen podařenou atmosféru, celkem pěknou herečku a zajímavé finále, ve kterém dojde na květinkový porod. (89. hodnocení) ()
„Manžel s IQ tykve, ze záhonku raší, v slipech bouli z mrkve, svoji ženu straší.“ SPOILERY a varování! Milé pěstitelky, zralé vdané ženy. Nikdy, opakuji nikdy nedovolte manželovi, aby se vysemenil venku, např. do záhonku! V posteli pak zvadne jako salát, zatímco farmu vám zaroste válečný mužský plevel, horší než bolševník, na který bude i dlouhá sekera krátká. Adèle to neuhlídala a proto jí z bříška vyrašila česká Adéla, s bliznou a květy světové války. OKÉNKO PAŘENIŠTĚ: [][] Mičurin radí: Manžel vám kvete jako květák, smrdí hůř než bezďák a v jeho hubě mají žížaly pré? [][] Už je zralý. Odvezte ho na veletrh Země živitelka. [][] Tím zúročíte všechno to okopávání, hnojení jeho ega a láskyplné zalévání krví při domácím násilí. [][] A pokud jste magický rituál s pramínkem vlasů provedla avec précision, získáte Zlatý klas, v kategorii Homo vegetabilis erectus. [][] Smrtelně vážně míněný protiválečný film, vhodný pro projekce v JZD, zahradnických učilištích a zejména v ústavech pro trudnomyslné, neboť schopnost filmu vzbuzovat nekontrolovatelné záchvaty smíchu je obdivuhodná. Už vím, co zítra Faustce uvařím. Mozeček ze slizkého květáku s vařeným bramborou Jeanem a krvomrkví. ()
Prolog ze středověku napoví, že v lese se skrývá cosi strašlivého. Střih a píše se rok 1914. Adéle tuší, že její milý Jean se z války nevrátí, ale on narukovat musí. Nejprve prostřednictvím snů, pak náznaků a nakonec z listu - oznámení se divák dozvídá, že Jean padl. Temná síla z lesa si přisvojí podobu Jeana a nejprve jen v halucinačních obrazech vede Adéle tam, kde se ukrývá tajemná kniha. Rituál návratu z říše smrti je poměrně jednoduchý. Stačí kořen mandragory, krev a něco, co bylo součástí zemřelého. Adéle netuší, že bude oklamána a že její milý se rozhodně už nikdy nevrátí. Výborný pagan horor, co odkazuje tak trochu k Invazi lupičů těl a neopomene ani připomenutí památného Vetřelce. Vypadá to jako paralela s příběhy, jakými je Svatební košile, zde je to však o něco horší, jelikož Adéla vyvolala dávné temné síly, proti nimž se dá velmi těžko bojovat. Výborná kamera, zejména šerosvitné barokní obrazy při svíčkách mají atmosféru, smysl pro detail - chmýří z pampelišky bere vítr a skvělé speciální efekty a masky. Hudba navozuje neustále napětí a tajemno. Závěr je masakr a dojde na střeva ven. Rozhodně bych doporučil jen menšinovému divákovi. Děkuji riccimu za titulky. ()
Mal som si pred filmom prečítať najprv komentár kamaráta Pornogrinda, ktorý píše, že je tento film pre okrajove publikum. Keď hororový fanúšik použije túto vetu, tak je jasné, že na film musíte mat nielen náladu, ale aj čakať, že film bude mat nielen pomalé tempo, ale bude i formou ci obsahom odlišný od bežných hororových vôd. A práve na niečo také som až tak náladu nemal. Chcel som si pozrieť niečo krvavé, s veľa postavami a s ľahko plynúcim priebehom. Nič z toho som nedostal, práve naopak, bolo to presne to, čo som nechcel, ale počas pozerania som sa s tým zmieril. Je tu malo dialogov, ale za to je tu ponurosť a masky boli tiež ukážkové. Film pomaly plinie a aj keď počas toho procesu odkrýva svoje karty, tá najdôležitejšia príde na zaver. Bola celkom divná, ale proti gustu žiadny dišputát. Slabé 3*. ()
Husband Sematary. Výsledkem zahradničení s mandragorou a umístění Ježíška na kříži do šuplíku, je uskupení choťů v podobách těla bez duše, zombie naplněných vanilkovým jogurtem či případně Groota. Do mytologie zasvěcující úvodní titulky, zasazení do pro žánr nestandardního historického období, přijatelná délka a hudba, beroucí si něco z Goldsmithova Aliena částečně vykompenzují nepřesvědčivé triky a lehkou bezradnost při interakci nemrtvých postav (viz. přítomnost sauerkrauta s klobásou). Apropo, Adèle měla smůlu, že nad jejím stavením nedošla šťáva Lordu Flashheartovi. Nějaký čas by měla stojan na ručníky a na manžela by úplně zapomněla.. ()
Reklama